Cenzura probíhá v posledních letech zatím bez jakéhokoliv legislativního usměrnění, jaksi neformálně. Tak např. Česká televize (a není v tom výjimkou) si zve do svých zpravodajských pořadů jen, řekl bych, „prověřené osoby“, které budou mluvit „jedním hlasem“ a budou potvrzovat správnost politiky a postupů mainstreamu.

Takže tento systém, kdy jsou do České televize zváni zcela jednostranně zaměření komentátoři, ostře pravicové až ultrapravicové orientace, se poněkud rozchází s rozmanitostí názorů, které se dnes objevují ve veřejném mínění.

Podobným způsobem jako veřejnoprávní televize a rozhlas postupují i tištěná média. Už dlouhá léta mně např. neotisklo článek Právo, dříve Rudé, ani Bakalovy Hospodářské noviny. Pokud jsem se v těchto famózních plátcích objevil, pak vždy v kritické poloze a podle možnosti v nepravdivých konotacích. A nebyl jsem a nejsem jistě sám. To ještě nejsvobodnější jsou média, která patří do koncernu Andreje Babiše.

A nyní na to chce jít vláda od lesa. Určila vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, jménem Klíma. Už samo o sobě ustanovení takové funkce je vlastně bizarní. Tedy v zemi, která o sobě chce tvrdit, že je ještě demokratická.