Názory členských států se však liší v tom, odkud peníze do něj vzít a zda se budou z něj čerpat dotace anebo půjčky. Potřeba financí v tomto Fondu může být pokryta vydáním společných evropských dluhopisů. Tomu se ale brání například Německo, Rakousko, Nizozemí a také Finsko. V těchto státech se projevovala v posledních letech vysoká fiskální disciplína, měly většinou přebytkový státní rozpočet, a tedy vesměs snižovaly svůj státní dluh. Tyto čtyři státy zejména (a k nim se přidává z trochu jiných důvodů i Česko) nechtějí ručit za evropské dluhopisy, neboť si uvědomují, že státy jako jsou Itálie, Španělsko, Francie, s dlouhodobě deficitními státními rozpočty, by to de facto zvýhodňovalo na úkor těch lépe hospodařících zemí. Řekněme si ale otevřeně, že například Německo by při svém rozhodování o evropských dluhopisech nemělo vidět jen tento jediný faktor, jakým je stav státního dluhu řady států EU, neboť pro něj je evropský projekt a společná měna v obchodní oblasti mnohem přínosnější, nežli je tomu u států z jižního křídla EU. Kdyby totiž dnes Německo nemělo euro, ale marku, ta by se dlouhodobě zhodnocovala a snižovala by dynamiku německého vývozu. Přebytky obchodní bilance Německa by nebyly tak obrovské, jak jsou od zavedení společné měny v roce 1999. Naopak italská, španělská a nejspíš i francouzská měna, pokud by tyto státy nezavedly euro, by byla v průběhu let spíše slabší a vývoz těchto zemí by tak mohl být v mnohem příznivějších relacích nežli je nyní. Debata mezi evropskými lídry bude probíhat také o výši prostředků, které budou umístěny v tomto Fondu. Zatímní návrhy se pohybují od 0,5 do 1,5 bilionu eur. Je ale otázka, co se dnes na summitu lídrům podaří dohodnout, pokud jde o fungování tohoto Fondu.

Celkem bez problémů by se evropští lídři mohli domluvit na dalších částech a nástrojích plánovaného boje EU s ekonomickými dopady pandemie. Jde o soubor tří opatření v celkové hodnotě 540 mld. eur, což představuje zhruba 15 bilionů korun. V první řadě se má jednat o půjčky v objemu 100 mld. eur na podporu zaměstnanců. Druhá oblast je 250 mld. eur pro malé a střední podniky. Třetím segmentem reakce Evropy na pandemii je využití záchranného fondu eurozóny, tedy Evropského stabilizačního mechanismu. Ten má dát, prostřednictvím levných půjček k dispozici 240 mld. eur, tj. 6,5 bilionu korun státům, jež platí eurem.