Názory členských států se však liší v tom, odkud peníze do něj vzít a zda se budou z něj čerpat dotace anebo půjčky. Potřeba financí v tomto Fondu může být pokryta vydáním společných evropských dluhopisů. Tomu se ale brání například Německo, Rakousko, Nizozemí a také Finsko. V těchto státech se projevovala v posledních letech vysoká fiskální disciplína, měly většinou přebytkový státní rozpočet, a tedy vesměs snižovaly svůj státní dluh. Tyto čtyři státy zejména (a k nim se přidává z trochu jiných důvodů i Česko) nechtějí ručit za evropské dluhopisy, neboť si uvědomují, že státy jako jsou Itálie, Španělsko, Francie, s dlouhodobě deficitními státními rozpočty, by to de facto zvýhodňovalo na úkor těch lépe hospodařících zemí. Řekněme si ale otevřeně, že například Německo by při svém rozhodování o evropských dluhopisech nemělo vidět jen tento jediný faktor, jakým je stav státního dluhu řady států EU, neboť pro něj je evropský projekt a společná měna v obchodní oblasti mnohem přínosnější, nežli je tomu u států z jižního křídla EU. Kdyby totiž dnes Německo nemělo euro, ale marku, ta by se dlouhodobě zhodnocovala a snižovala by dynamiku německého vývozu. Přebytky obchodní bilance Německa by nebyly tak obrovské, jak jsou od zavedení společné měny v roce 1999. Naopak italská, španělská a nejspíš i francouzská měna, pokud by tyto státy nezavedly euro, by byla v průběhu let spíše slabší a vývoz těchto zemí by tak mohl být v mnohem příznivějších relacích nežli je nyní. Debata mezi evropskými lídry bude probíhat také o výši prostředků, které budou umístěny v tomto Fondu. Zatímní návrhy se pohybují od 0,5 do 1,5 bilionu eur. Je ale otázka, co se dnes na summitu lídrům podaří dohodnout, pokud jde o fungování tohoto Fondu.
Celkem bez problémů by se evropští lídři mohli domluvit na dalších částech a nástrojích plánovaného boje EU s ekonomickými dopady pandemie. Jde o soubor tří opatření v celkové hodnotě 540 mld. eur, což představuje zhruba 15 bilionů korun. V první řadě se má jednat o půjčky v objemu 100 mld. eur na podporu zaměstnanců. Druhá oblast je 250 mld. eur pro malé a střední podniky. Třetím segmentem reakce Evropy na pandemii je využití záchranného fondu eurozóny, tedy Evropského stabilizačního mechanismu. Ten má dát, prostřednictvím levných půjček k dispozici 240 mld. eur, tj. 6,5 bilionu korun státům, jež platí eurem.
Zdá se, že zejména ekonomicky silné země EU pracující dlouhodobě s přebytkovými rozpočty, budou muset skousnout tyto formu pomoci těm ekonomicky slabším zemím EU, jež mají vysoký státní dluh ve vztahu k vytvářenému HDP, což je zejména Itálie, Řecko i další země. Pokud by těmto zemím se slabší ekonomikou ty ekonomicky silnější země nepomohly, vzniklo by reálné nebezpečí, že by některým zemím finanční trhy byly schopny přestat financovat jejich státní dluh. Anebo vyšroubovat cenu peněz u státních obligací těchto zemí do neúnosné výše. Jednání lídrů bude proto velmi složité, neboť se jedná o peníze. Bylo by pozitivním signálem pro celou Evropu, pokud by se alespoň část jednání podařilo dotáhnout do pozitivního konce.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: PV
