Myslím, že je předčasný. Volební potenciál je totiž něco jiného nežli volební preference či dokonce volební model. Volební potenciál je svého druhu trik výzkumných agentur, který vlastně zajišťuje, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Základní teze v přístupu k volebnímu potenciálu ovšem zní: Žádná strana, hnutí ani předvolební koalice nedosáhnou volebního výsledku, který se rovná maximu volebního potenciálu.

Proč? Prostě proto, že do volebního potenciálu jsou zahrnuty i hlasy těch respondentů průzkumu, kteří se za určitých okolností mohou rozhodnout volit jinou stranu, než ke které se hlásí.

U sociální demokracie bych odhadl podíl jistých hlasů z celkového potenciálu možná skepticky na 50 % a optimisticky až na 70%. Jinak řečeno, pokud v některém kraji má ČSSD potenciál 7%, což je Karlovarský kraj, i když vezmeme 70% z potenciálu jako pravděpodobný volební výsledek nebo spíše preference, nedostala by se ČSSD v tomto kraji těsně přes hranici 5% hlasů, jejíž překonání je nezbytné pro vstup do toho kterého krajského zastupitelstva.

Samozřejmě, nejlépe jsou na tom kraje, které mají volební potenciál od 10% včetně, nahoru, což je v ČSSD sedm krajů. To je podstatně lepší stav, než jaký byl zjištěn v průzkumu, jenž byl zveřejněn počátkem března t. r.. V dalších krajích je potřeba silně, ba velmi silně zabrat, protože je v zásadě možné se do zastupitelstva dostat. Je to pochopitelně hra malých čísel, která ovšem má velký význam pro nejbližší volby za rok, což jsou volby do poslanecké sněmovny. Ideální by bylo, dostat se do zastupitelstev všech krajů. A to je v zásadě možné.

Takže tento průzkum chápu, respektive výsledky tohoto průzkumu, jako určitý mobilizační prvek v kampani ČSSD v těch posledních třech týdnech před volbami. Kraje to mají plně ve svých rukou. Pečlivá příprava na volební debaty v jedenácti krajích (jen ve dvou nebyli zástupci ČSSD pozváni do debat). A samozřejmě osobní volební kampaň v rámci možností daných průběhem pandemie COVID-19.