V této chladné atmosféře se v uplynulém týdnu událo několik podstatných věcí, které si zaslouží zmínku.

Tou první bohužel špatnou zprávou je potvrzení debaklu energetické politiky této vlády v podobě nečekaného zablokování podpisu smlouvy o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany korejskou firmou KHNP brněnským krajským soudem. Česká republika, jejíž obyvatelé a firmy platí podle tisku nejdražší elektřinu v Evropě v důsledku nekompetentní a zmatené politiky Fialova kabinetu, a která netuší, čím v následujících dvaceti letech nahradí produkci našich uhelných elektráren a tepláren, vidí – zřejmě marně – ve výstavbě nových jaderných bloků jedinou naději, že se alespoň v daleké budoucnosti vyhneme blackoutům, jaký nedávno zasáhl Španělsko. Vláda doufala, že podpis smlouvy s Korejci o Dukovanech bude před volbami jediným prezentovatelným úspěchem jejího fungování v této oblasti. Nestalo se. Soudní tahanice, vyvolané žalobou v tendru neúspěšné francouzské společnosti EDF, stejně jako šetření Evropské komise, na kterou se se stížností Francouzi rovněž obrátili, odsouvají realizaci jaderného kontraktu do nedohledna. Zcela už ponechávám stranou nejasné chování Korejců vůči českému průmyslu a jeho podílu na výstavbě. Chaotické fungování vlády, kterou nikdo pořádně neřídí, zkrátka nese své trpké ovoce.

Pozitivnější zprávu přinesl uplynulý týden pro katolickou církev a její věřící. Na Den vítězství 8. května zvolilo kardinálské konkláve ve Vatikánu novým papežem amerického kardinála Roberta Prévosta, který přijal jméno Lev XIV. Jeho jméno bylo velkým překvapením, nikdo jeho zvolení nepředpokládal, a přesto by se mezi kardinály těžko našla osobnost, která by tak jako on mohla oslovit tolik rozdílných zájmů a konstituencí uvnitř i vně katolické církve – nový papež je Američan, ale románského původu žijící dlouhá léta v Latinské Americe, vlasti bývalého papeže a hlavní bašty katolicismu v dnešním světě. Byl misionářem a biskupem – zná tedy dobře každodenní život církve a její problémy. Má rovněž akademickou zkušenost a teologickou erudici, která se pojí s dobrou znalostí vatikánského prostředí – v posledních letech zodpovídal ve Vatikánu za výběr a jmenování nových biskupů. Je současně řeholníkem a stál v čele významného Řádu augustiniánů. Z tohoto titulu zná mimochodem dobře i naši zemi a náš region. Má pověst dobrého diplomata vyhýbajícího se extrémům, tj. člověka, který má šanci církev znovu spojit po pontifikátu silně levicového papeže Františka, jehož směřování církev vážně štěpilo. A je navíc na papeže v relativně mladém věku, tudíž je naděje, že bude mít čas církvi vtisknout svou stopu.