Bylo to myslím při návštěvě firmy, vyrábějící radiolokační systémy. Na první pohled se zdají být slova pana prezidenta silně přitažená za vlasy. Však to také tak bylo jistými kruhy komentováno. Při bližším pohledu však zase tak bizarní nejsou.

Už v roce 2011 uveřejnila přední americká odbornice pro studium migrací prof. Kelly M. Greenhillová studii Zbraň masové migrace, kde použila termín „strategicky řízená migrace“, když jí definovala jako „přeshraniční pohyb populace, který je cíleně vytvořen nebo manipulován za účelem oslabit, přesvědčit nebo zastrašit koncový stát“. Ve své mírnější podobě má spíše formu výhrůžky, ve své extenzívní formě může mít až charakter občanské války. Paní profesorka na podporu svého tvrzení uvádí, že v poválečné historii našla nejméně 56 případů řízených migrací. Je znám příklad z Ugandy roku 1972, kdy tehdejší vládce Idi Amin vyhnal ze země početnou komunitu indických obchodníků, což bylo vykládáno jako příklad černého rasismu. (Tehdy ještě neexistovala politická korektnost!) Z tohoto množství ovšem 50 tisíc Indů bylo držiteli britského pasu a Amin vyhrožoval Britům, že je zahltí  těmito lidmi, pokud nezmění své vojenské záměry. Podobnou vlnou vyhrožoval USA i Fidel Castro a také východoněmecký vůdce Honecker. Ten pro změnu svým krajanům na západ od berlínské zdi. V roce 1979 při rozhovorech amerického prezidenta Cartera s čínským premierem Teng Siao-pchingen  tlačil Američan na dodržování lidských práv a volný pohyb osob v Číně. Teng na to kontroval dotazem, kolik si přeje Amerika čínských emigrantů. Milion, 10 milionů nebo snad 100 milionů? Debata na toto téma rychle skončila.