Jsem smutný z toho, co se děje. Místo ochrany toho nejdůležitějšího, tj. lidských životů a zdraví, se spíše řeší, komu a jak pomoci. To je sice mimořádně potřebné, ale prioritou je předcházení ohrožení lidských životů a případného zhroucení, respektive vážného ohrožení chodu státu a ekonomiky v budoucnu.

Co by panika udělala s chodem státu?

Můžeme spadnout do bídy, můžeme se mít velmi špatně, můžeme být v tísni. Uchráníme-li životy a zdraví lidí a národní hospodářství, tak se z marastu vyhrabeme. Plným právem na vládu nadáváme pro nedostatek respirátorů, roušek atd. Ale buďme k sobě upřímní. Řekněme si poctivě, co by nastalo, pokud by vláda na samém začátku řekla: Ochranných pomůcek je málo. Co by panika udělala s chodem státu? Možná by mělo být více ochranných pomůcek. Kdy se však přestala rozvíjet civilní obrana? Od kdy nemají naše děti masky ve školách? Kdy se skutečně snížil stupeň naší ochrany? Z hodiny na hodinu se chyby minulosti nenapraví. Jde však o to se poučit a dát jasně najevo, že v budoucnu se chyby a ohrožení lidí nebudou tolerovat. V právní oblasti však takový přístup příliš nevidím.
 
Útěk před právníky neskončil

Vláda určitě udělala řadu chyb. Některé právní kroky v souvislosti s mimořádným stavem mohou být diskutabilní. Situace je však krizová. V tísni chyby logicky vznikají. Nejde tedy o to, zda je vše uděláno dobře, ale o to, zda se celkově řeší problémy správně. Jsem rád, že v ochraně lidí a omezení šíření nemoci patříme ke špičce. Za to vládu oceňuji. Co mi nejvíce vadí? Vláda pravděpodobně podceňuje právní aspekty řešení krize. Vznikl ekonomický tým ústředního krizového štábu. Tým je, jak je u nás obvyklé, bez právníků K oddělení ekonomiky a práva u nás došlo v 50. letech při zrušení Vysoké školy obchodní. Do té doby byli zakladatelé naší ekonomické vědy, učitelé ekonomiky, především právníci. Z Rakouska-Uherska si můžeme připomenout bývalého děkana právnické fakulty a několikanásobného ministra Albína Bráfa nebo profesora politické ekonomie a jednu dobu i ministra financí Předlitavska JUDr. Josefa Kaizla. I po vzniku Československa stáli právníci velmi často v čele ekonomických ministerstev, profesor Pazourek byl rektorem Vysoké školy obchodní v Praze i Českého vysokého učení technického. To se však po roce 1948 změnilo, a tak se ani nedivím zbytečným žalobám na stát v souvislosti s krizí. Řešení ekonomických aspektů bez právníků mi připomíná přístupy po Únoru 1948 či ptáka, který chce létat a má zlomená křídla.