Lubomír Šimek: Je Česká republika právním státem?

20.02.2023 19:18 | Glosa

Politici se pořád zaklínají "právním státem" a "vládou práva" a přitom se nenamáhají aspoň trochu se zamyslet, zda tyto pojmy mají nejen teoretický, ale zejména faktický obsah. Pokusím se o to, samozřejmě nikoliv komplexně (to je nad síly jednoho člověka), namísto nich.

Lubomír Šimek: Je Česká republika právním státem?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezidentská standarta

V teoretické rovině je "právní stát" pojímán jako stát, ve kterém je výkon státní moci omezen a podřízen zákonu, vztah mezi občanem a státem je určen právním řádem, zamezuje zvůli vládnoucích a zneužití jejich politické moci proti občanům a jejich svobodě. Moc je rozdělena na složku zákonodárnou, výkonnou a soudní a ty se vzájemně kontrolují. Státní orgány mohou dělat jen to co jim zákony dovolují a občané naopak mohou dělat cokoliv co jim zákon nezakazuje. Ideál, který nemá chybu, že. Jenže mezi principy "právního státu" patří i další. Stát má sloužit občanovi (ostatně jeho fungování platí ze svých daní), nikoliv naopak. Dalším požadavkem je jednoznačnost a vymahatelnost práva a rovněž "legitimní očekávání", že státní orgány budou jednat ve stejných situacích shodně.

Jak to ale funguje v ČR? Součástí státní moci je moc zákonodárná a ta je svěřena Poslanecké sněmovně a Senátu. Klíčové postavení má přitom vláda, která je navrhovatelem většiny přijatých zákonů. Přitom zdrojem veškeré státní moci má být lid a státní moc má sloužit všem (sic!) občanům (čl. 2 odst. 1 a 3 Ústavy ČR). Co se stane, když si z vládnutí učiní monopol jen část společnosti, kterou spojuje jediná - řekněme - "ideologie"? Takovou skupinu (nejen) u nás tvoří cca 10 % občanů, je nazývána "novou aristokracií (Petr Hampl) či "elitou diskrétní a pomocnou" (Jan Keller). Kde jsou potřeby a zájmy těch zbývajících 90 %?

Idea ryzího komunismu spočívá v tom, že osud jedince není důležitý, jediné na čem záleží je skupina, kolektiv, společnost. Idea ryzího kapitalismu naopak dává do popředí osud jedince, i když je jeho činnost na úkor skupiny, kolektivu, společnosti. I kdyby měli vdovy a sirotci hladovět, nesmí nic bránit podnikateli, aby užíval ovoce své osobní iniciativy. Ani jedna "ryzí" ideologie však nemůže být úspěšná. Zdraví jedince závisí na zdraví společnosti a naopak. (Blíže viz M. Scott Beck: Nevyšlapanou cestou, Argo 1996). Platí, že úspěch či neúspěch každé organizace (tedy i státu) do značné míry závisí na jejích lidských zdrojích - na tom, jaké znalosti, dovednosti a postoje mohou tito lidé přinést do své práce, jak dobře rozumí firmě a jak firma rozumí jim, a jak dobře spolu vycházejí. (Blíže viz Paul Babiak a Robert D. Hare: Hadi v oblecích, Academia 2014).

Pokud jsem to správně zaznamenal, pak současné vládě nedůvěřuje 80% občanů. Monopolní moc získali představitelé stran, které ve volbách do  Poslanecké sněmovny odmítlo 86% (ODS), 87% (Stan), 91% (KDU-ČSL), 94% (TOP09) a 98% (Piráti) občanů. A tyto strany si samy požehnaly "programové prohlášení", které ani  nedodržují, a nedodržují ani co slibovaly před volbami. Naprosté většině občanů ČR se nelíbí - namátkou, že vyrábějí nejlevnější elektřinu v EU a mají ji nejdražší, omezuje se jejich svoboda projevu pod záminkou nedefinovatelného "boje s dezinformacemi", nově se jim zakazují auta se spalovacími motory pod záminkou snižování jakési "emisní stopy", mají drahé nejen potraviny a ČR ztrácí potravinovou soběstačnost, atd. Mimochodem - všimli jste si, že ve volbách jsou na prvním místě "PR techniky" a programové cíle ustupují do pozadí? Volby pak připomínají spíše jakési divadlo namísto souboje programů.

Pojem "právní stát" zahrnuje pojem "stát". Státem je ČR, Rakousko, Německo, Polsko atd., nikoliv Evropská unie. V občanském průkazu mám napsáno, že jsem občan ČR, nikoliv EU. Když se podívám na svůj cestovní pas, vidím, že jsem "pod ochranou České republiky", nikoliv EU. A přesto nikomu neodpovědné orgány EU určují obsah našich zákonů a prosazují - dokonce pod hrozbou sankcí - své představy o "právním státě".

Shrnu-li tuto část vyjde mi z toho, že zákonodárnou i výkonnou moc využívá a rovněž zneužívá "vládnoucí elita" ve svůj prospěch a nikoliv ve prospěch "všeho lidu". Je to hodně vzdálené ideálu "právního státu" vzpomenutého v úvodu.

Teď pár myšlenek k "vládě práva". To, že je náš právní řád nečitelný, nabobtnalý a právní předpisy připouštějí různé i protichůdné výklady, snad není třeba blíže rozvádět. Z právního řádu se stala jakási uctívaná modla odcizená naprosté většině společnosti. Tu modlu pak využívá mocenská elita k prosazení svých zájmů vydávaných za zájmy všech. Nezajímá se o to, zda právní předpisy většina společnosti bere za své.

V každé společnosti však působí vedle pravidel právních také pravidla jiná, např. morální, ekonomická, politická, tradice, zvyky apod., které vnímání právních předpisů ovlivňují. V dnešní době, pro kterou je příznačná globalizace snad všeho (vše souvisí se vším), nelze právní řád izolovat od ostatních aspektů života společnosti. Např. "při rozhodování Ústavního soudu již nestačí znalost zákonů, ale významnou roli hrají i disciplíny jako je filozofie, politologie, sociologie, historie apod., potřeba takového přístupu ke spravedlnosti bude stále naléhavější, obdobně jako se ukazuje stále naléhavějším chápání demokracie nejen jako určité formy státu, ale i jako způsobu života" (Vladimír Čermák, ústavní soudce, filozof a právník 1929-2004).

Zákony připouštějící různé výklady vyžadují sjednocující interpretaci a to je úlohou soudů vyšších stupňů. Jenže pak to vede k tomu, že namísto dvoustupňového soudního řízení (rozhodnutí soudu a rozhodnutí nadřízeného soudu o řádném opravném prostředku) máme řízení tří nebo dokonce čtyřstupňové. Do řízení vstupuje institut dovolání a ústavní stížnosti. Ale i o nepřípustném dovolání či nedůvodné ústavní stížnosti musí dovolací či Ústavní soud rozhodnout.

Shodou okolností jsem se seznámil s rozsudky soudů jiných států v rozvodových věcech a navazující vyživovací povinnosti. Rozsudek italského soudu označuje účastníky řízení, následuje výčet toho z čeho soud vycházel a na závěr samotné rozhodnutí (výrok) uvozené zkratkou "P.Q.M." (per questi motivi - z těchto důvodů). Soud konstatuje, že "byly splněny podmínky pro rozvod manželství". Poučení o možnosti podat opravný prostředek a v jaké lhůtě rozsudek postrádá. Nezaznamenal jsem, že by orgány EU obvinily Itálii z nedodržování principů "právního státu" a hrozily jí finančními sankcemi. Rozsudek floridského soudu je již v záhlaví označen jako "konečný rozsudek", čítá dvě (sic!) strany textu, které obsahují holé očíslované věty (celkem 8) a holé písmeny označené jednotlivé výroky (celkem 6) s tím, že účastníci řízení se všemi body souhlasí. Opět - asi v tomto případě logicky - žádné poučení o opravném prostředku. Rozsudek byl bez problémů uznán Nejvyšším soudem ČR a tedy platí i zde. Nemůže být jednoduchost a nepochybně rychlost řízení pro ten náš "právní stát" vzorem?

Co říci závěrem? Kdyby tento příspěvek byl inspirací, pak splnil účel, pro který byl napsán.

reklama

autor: PV

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Papaláši

Nemáte dojem, že se vy politici, evidentně SPD nevyjímaje, chováte jako papaláši? Přijde vám etické zvyšovat si platy, když většině lidem klesají, a když ještě k tomu pobíráte náhrady? Navíc podle vás je v pořádku a etické vůči nám lidem, kteří vše platíme z našich daní, pobírat náhrady v plné výši,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lukáš Kovanda: Slovensko si po zvolení Pellegriniho prezidentem půjčuje výhodněji než před ním

19:04 Lukáš Kovanda: Slovensko si po zvolení Pellegriniho prezidentem půjčuje výhodněji než před ním

Komentář k dnešní aukci dluhopisů slovenské vlády, která dopadla nad očekávání úspěšně.