Od dubna 2014 požádalo o dočasný azyl nebo status uprchlíka více než 400 tisíc občanů Ukrajiny a o povolení k přechodnému pobytu265 tisíc.
Podle migračního úřadu umožňuje zahraničním občanům status dočasného uprchlíka, aby mohli v Rusku o něco více než rok pracovat bez povolení. Navíc vládní program pro přesídlení krajanů umožňuje zjednodušený způsob získání ruského občanství. Pokud cizinec získá pracovní povolení, může v Rusku rok pobývat.
Rozhodnut í ministerstva zahraničí
V posledních dnech začala ukrajinská média šířit paniku, že hrozí masový exodus. Podle těchto médií již za několik dní občané Ukrajiny ztratí nárok na veškerá privilegia, která jako utečenci v Rusku požívali. Budou postavení na úroveň ostatních občanů Společenství nezávislých států. Ti, kteří jsou v Rusku déle než 90 dní se musí do 30.listopadu tohoto roku rozhodnout, zda chtějí v Rusku zůstat nebo se vrátit domů. Ukrajinská média informují, že pro většinu utečenců je téměř nemožné sehnat stoh dokumentů, které jsou potřebné k regulaci pobytu a navíc si Ukrajinci stěžují, že velice těžko shání v Rusku práci a tím i pracovní povolení. Ti, kteří nesplní dané podmínky, budou z Ruska vyhoštění a navíc zaplatí pokutu od 2 tisíc do 5 tisíc rublů. Výjimku z tohoto nařízení tvoří Ukrajinci, jejichž bydliště je v jihovýchodní části Ukrajiny. Ukrajinští běženci si navíc stěžují na zavedení tzv. „nulové tolerance“ pro možnost zaměstnání, která platí pro určitá města a regiony, jako jsou Moskva., Sankt- Petěrburg, Rostov, Krym a další (má jich být šest). Navíc již dříve si Svaz uprchlíků Ukrajiny stěžoval na byrokratické postupy a zejména poukazoval na to, že status dočasného útočiště je dán jen v případě pracovního povolení, které však je vystaveno až po nalezení bydliště. To trvá v průměru od jednoho do tří měsíců a během té doby se utečenec musí nějakým způsobem uživit a tím se stává, že pracují nelegálně. Dochází k další kritice, a to že ukrajinští běženci jsou neefektivně využívání, přestože na rozdíl od asijských migrantů jsou více vzdělaní, pracují jako hlídači nebo zedníci (viz a také).
Komise občanské iniciativy upozorňuje na skutečnost, že vzhledem k bojům na Blízkém východu hrozí Rusku rovněž vlna utečenců, stejně jako západní Evropě. S tím se ozývají kritické hlasy této iniciativy, že se Rusko chce z těchto důvodů Ukrajinců zbavit. Podle pracovnice občanské iniciativy Jeleny Burtinové Ukrajinci v určitý čas sehráli pro Moskvu pozitivní roli a nyní jsou jako nepotřební odvržení. „Mouřenín vykonal svoji práci a již ho nepotřebujeme,“ říká Burtinová a dodává: „Ukrajinští utečencii se stali obtížnými a ruské úřady se jich snaží zbavit. Vše se děje postupně a nenápadně.“
Hrozí Evropě exodus Ukrajinců z Novorosijska?
Podle posledních zpráv z ruských médií dochází již v Rusku i k dobrovolnému spontánnímu odchodu ukrajinských běženců domů. Zatímco během intenzivního konfliktu na Ukrajině přijíždělo do Ruska přes hranice až osm tisíc běženců denně, dnes je to již zcela minimální počet. Naopak z Rostovské oblasti během deseti dnů odešlo zpět na Ukrajinu až 1500 běženců. O odchodu Ukrajinců odtud informoval již v září šéf kremelské kanceláře Sergej Ivanov (viz.) a přitom poznamenal, že nikdo Ukrajincům nebrání v tom, aby si zažádali o ruské občanství (viz.). Zprávu o návratu Ukrajinců potvrdil ve stejném zdroji taktéž Igor Plotnickij, který je hlavním představitelem Luhanské lidové republiky a dokonce mluvil o tom, že příliv je až 2500 běženců denně.
Předpokládat odraz návratu ukrajinských běženců v západní Evropě náznakově v komické formě zmiňuje ruský server gazeta.ru , který popisuje „Kulatý stůl“, který se konal v Moskvě o situaci v donbaské oblasti. S nadsázkou mluví o tom, že by odkud mělo být zahájeno ruské Risorgimento, což je přirovnání k italskému hnutí za svobodu a národní jednotu v devatenáctém století. Článek dále popisuje stav v nově vzniklých republikách a mluví o zdejší kombinaci diktatury a parlamentní demokracie a podtrhuje ruské odmítání připojení jihovýchodních oblastí k Rusku. Podle jednoho z představitelů Novorosijska, bývalé poslankyně Státní Dumy Darji Mitinové je zde situace taková, neboť zdejší představitelé nepracovali na budování struktury státu, neboť počítali s připojením k Rusku. Gazeta cituje prognózy, kdy jedna z nich mluví o Západem rozmíchaného útoku Ukrajiny na tuto oblast a druhá prognóza mluví o uvedeném Risorgimentu, kdy přirovnává Donbas k Piemontu a odtud má být veden „životní pochod“ na Západ za velké Novorosijsko. Jedině za uskutečnění těchto prognóz by mohlo dojít k exodu Ukrajinců, což je velmi bláhová idea.
To, co reálně může způsobit masový odchod Ukrajinců z jihovýchodních oblastí je nespokojenost obyvatel doněcké oblasti s úrovní života. Začíná zima a mnohé domy jsou nevytápěné. Některá města připomínají místo duchů, neboť se zmenšil počet jejich obyvatel. Průzkum 26 měst v doněcké oblasti ukázal, že zde na začátku října je o 520 tisíc méně obyvatel, než tomu bylo před válkou (2,3 milionů obyvatel). Vznikají problémy s tím, že údajně se vracejí lidé méně kvalifikovaní, neboť ti, kteří něco umí, zůstali v Rusku. Řada těch, co se vrací, má obavy z toho, že zdejší obyvatelé mají v domácnostech zbraně, z čehož podle nich neplyne nic dobrého a navíc se vrací do cizího prostředí, neboť řada sousedů již zde nebydlí. Zjišťují, že vše je v nově vzniklých republikách dvakrát dražší než na Ukrajině, jsou závislí na humanitární pomoci a na tom, co jim příbuzní pošlou. Proto je často od některých slyšet nářek, že raději odjedou do ciziny.
Donbas nikdo nechce
Situace na jihovýchodě Ukrajiny se pomalu uklidňuje, těžce vyzbrojené linie fronty se uvolňují od těžkých zbraní, a přesto dohody Minsk 2 se plní hlemýždím tempem. Místní volby v Luhanské lidové republice a Doněcké lidové republice byly posunuty o rok. To hlavní, a to je zápis existence obou republik do ukrajinské ústavy se teprve chystá. Obě republiky se mají dle dohody z Minsku stát opět součástí Ukrajiny. První hlasování v září vyvolalo bouři, což skončilo vystoupením Radikální strany Olega Ljašky z vládní koalice. Stejná situace se dá očekávat při druhém čtení návrhu v parlamentu v prosinci. „Smlouvy z Minsku nutí Ukrajinu ke krokům, které ji nakonec zničí,“ tvrdí novinář serveru Ostrov (ostro.org) Serhij Harmaš. Právě on s aktivisty vytvořil před rokem jakousi strategii na řešení krize ve východní Ukrajině. Ta tvrdí, že se Ukrajina musí ekonomicky izolovat od Donbasu a zároveň by ale měla pěstovat dobré vztahy s tamějšími lidmi.
Bývalý ukrajinský ministr obrany (za prezidentství Viktora Juščenka) Anatolij Griščenko navrhuje, aby se odstoupilo od smluv v Minsku. „Existují pro toto dostatečné důvody, jako například měsíce nedodržované příměří. Největším důvodem ale je, že díky smlouvám z Minsku hrozí zánik Ukrajiny,“ tvrdí dnes opoziční politik Griščenko. Navrhuje mimo jiné, aby se začalo znovu jednat s Ruskem, a to za přítomnosti EU a USA. Navíc klade podmínku, že součástí nového jednání by se měl stát také Krym.
Neochotu ke znovupřipojení jihovýchodních oblastí k Ukrajině vyjadřuje také otevřený dopis třiceti ukrajinských intelektuálů, kteří žádají prezidenta Porošenka, aby upustil od decentralizace Ukrajiny, neboť „ je to Putinův plán, jak na území Ukrajiny legitimizovat ruskou enklávu.“
Navíc negativní názory Ukrajinců k výsledkům jednání z Minsku potvrzují výzkumy veřejného mínění, kdy 60,7 procent dotázaných si nemyslí, že minská dohoda znamená pro Ukrajinu mír.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
