Od dubna 2014 požádalo o dočasný azyl nebo status uprchlíka více než 400 tisíc občanů Ukrajiny a o povolení k přechodnému pobytu265 tisíc.

Podle migračního úřadu umožňuje zahraničním občanům status dočasného uprchlíka, aby mohli v Rusku o něco více než rok pracovat bez povolení. Navíc vládní program pro přesídlení krajanů umožňuje zjednodušený způsob získání ruského občanství. Pokud cizinec získá pracovní povolení, může v Rusku rok pobývat.

Rozhodnut í ministerstva zahraničí

V posledních dnech začala ukrajinská média šířit paniku, že hrozí masový exodus. Podle těchto médií již za několik dní občané Ukrajiny ztratí nárok na veškerá privilegia, která jako utečenci v Rusku požívali. Budou postavení na úroveň ostatních občanů Společenství nezávislých států. Ti, kteří jsou v Rusku déle než 90 dní se musí do 30.listopadu tohoto roku rozhodnout, zda chtějí v Rusku zůstat nebo se vrátit domů. Ukrajinská média informují, že pro většinu utečenců je téměř nemožné sehnat stoh dokumentů, které jsou potřebné k regulaci pobytu a navíc si Ukrajinci stěžují, že velice těžko shání v Rusku práci a tím i pracovní povolení. Ti, kteří nesplní dané podmínky, budou z Ruska vyhoštění a navíc zaplatí pokutu od 2 tisíc do 5 tisíc rublů. Výjimku z tohoto nařízení tvoří Ukrajinci, jejichž bydliště je v jihovýchodní části Ukrajiny. Ukrajinští běženci si navíc stěžují na zavedení tzv. „nulové tolerance“ pro možnost zaměstnání, která platí pro určitá města a regiony, jako jsou Moskva., Sankt- Petěrburg, Rostov, Krym a další (má jich být šest). Navíc již dříve si Svaz uprchlíků Ukrajiny stěžoval na byrokratické postupy a zejména poukazoval na to, že status dočasného útočiště je dán jen v případě pracovního povolení, které však je vystaveno až po nalezení bydliště. To trvá v průměru od jednoho do tří měsíců a během té doby se utečenec musí nějakým způsobem uživit a tím se stává, že pracují nelegálně. Dochází k další kritice, a to že ukrajinští běženci jsou neefektivně využívání, přestože na rozdíl od asijských migrantů jsou více vzdělaní,  pracují jako hlídači nebo zedníci (viz a také).

Komise občanské iniciativy upozorňuje na skutečnost, že vzhledem k bojům na Blízkém východu hrozí Rusku rovněž vlna utečenců, stejně jako západní Evropě. S tím se ozývají kritické hlasy této iniciativy, že se Rusko chce z těchto důvodů Ukrajinců zbavit. Podle pracovnice občanské iniciativy Jeleny Burtinové Ukrajinci v určitý čas sehráli pro Moskvu pozitivní roli a nyní jsou jako nepotřební odvržení. „Mouřenín vykonal svoji práci a již ho nepotřebujeme,“ říká Burtinová a dodává: „Ukrajinští utečencii se stali obtížnými a ruské úřady se jich snaží zbavit. Vše se děje postupně a nenápadně.“

Hrozí Evropě exodus Ukrajinců z Novorosijska?

Podle posledních zpráv z ruských médií dochází již v Rusku i k dobrovolnému spontánnímu odchodu ukrajinských běženců domů. Zatímco během intenzivního konfliktu na Ukrajině přijíždělo do Ruska přes hranice až osm tisíc běženců denně, dnes je to již zcela minimální počet. Naopak z Rostovské oblasti během deseti dnů odešlo zpět na Ukrajinu až 1500 běženců. O odchodu Ukrajinců odtud informoval již v září šéf kremelské kanceláře Sergej Ivanov (viz.) a přitom poznamenal, že nikdo Ukrajincům nebrání v tom, aby si zažádali o ruské občanství (viz.). Zprávu o návratu Ukrajinců potvrdil ve stejném zdroji taktéž Igor Plotnickij, který je hlavním představitelem Luhanské lidové republiky a dokonce mluvil o tom, že příliv je až 2500 běženců denně.