Titulek o měnícím se světě hovoří o tom, že je to poprvé v sedmdesátileté historii OSN, kdy návrh Valného shromážděním OSN neprošel hlasováním v UNESCO. Je to také další prohra pro určité „velké“ země jako jsou USA, Británie, Turecko, Saudská Arábie, Francie i další, kdy se jim na velkém mezinárodním fóru nepodařilo prosadit svoji vůli. Pro přijetí Kosova do UNESCO hlasovala Česká republika, ale proti bylo Slovensko. Jak, kdo hlasoval, najdete ZDE .
Všem je jasné, že Kosovo tímto hlasováním a úsilím o vstup do UNESCO jenom pokračuje ve své snaze odtrhnout se od Srbska a stát se zcela samostatným státem. Intenzifikace úsilí začala již mnohem dříve vydáváním kosovských cestovních dokladů, které začalo nakonec po tlaku EU uznávat i Srbsko. Navíc od roku 2013 Kosovo (viz ) požaduje při návštěvě svého území od občanů tzv. třetích zemích, od kterých požaduje vízum EU. Toto pravidlo platí od 1.ledna 2014 také pro občany těch zemí, které neuznaly Kosovo jako samostatný stát a kosovská vláda do těchto zemí zařadila i sousední Bosnu a Hercegovinu, což v Sarajevu vyvolalo velké pobouření.
Od vstupu Kosova do UNESCO si kosovští představitelé hodně představovali, zatímco Srbové marně poukazovali na skutečnost, že se jedná o historické území, kde leží od UNESCO čtyři chráněné pravoslavné kláštery Visoki Dečani, Gračanica, Peć a chrám Bohorodičky Ljevišské (Prizren). Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić k tomu prohlásil, že „je to podobné, jakoby se do UNESCO hlásil Islámský stát.“ Jednalo se o narážku na skutečnost, že řada pravoslavných kostelů zde byla v roce 2004 zničena.
Video: Nepokoje Albánců v Kosovu v březnu 2004
Na kandidaturu Kosova do UNESCO reagoval srbský prezident Tomislav Nikolić: „Kdyby mne požádali, abych se stal správcem mešity, omluvil bych se a dal přednost někomu, kdo ji stavěl nebo se v ní aspoň modlí. Vzkazuji představitelům v Prištině, aby si nebrali něco, co jim nepatří.“
Srbsko dnes hodnotí včerejší hlasování jako své velké diplomatické vítězství – jako výhru Davida nad Goliášem. Mnozí v Srbsku již viděli hlasování jako další prohranou bitvu v Kosovu, neboť představitelům z Prištiny se před rokem podařilo probojovat se do Mezinárodního olympijského výboru.
Slovenská vzpoura
Proti přijetí Kosova hlasovalo Slovensko, a to jak na Valném shromáždění tak včera v Paříži. O důvodech některých států jako je Slovensko nebo Španělsko se spekuluje, že tak jednají, neboť sami mají obavy z odštěpeneckých snah svých národních menšin, které by si mohly vzít příklad z Kosova. Právě tak se spekuluje, že ze stejných důvodů se proti Kosovu postavila i největší muslimská země světa Indonésie.
Bývalé Československo je dnes v zemích bývalé Jugoslávie prezentováno nejvíce dvěma osobnostmi. Za Českou republiku je to Štefan Füle, který zde působí v roli poměrně tvrdého vyjednávače za EU (komisař pro rozšíření ) a letos například radil, aby Srbsko vůči Rusku sladilo svoji politiku s EU ( viz ). Zcela jinak působí Miroslav Lajčák od roku 2012 slovenský ministr zahraničí, který dříve působil jako Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu. Již letos v létě se vyjádřil jasně v duchu slovenské politiky, která neuznává Kosovo: „K dnešnímu dni uznává Kosovo méně než polovina členů OSN, co je však důležité mezi ty, kteří jej neuznávají, patří dva členové Rady bezpečnosti – Čína a Rusko. Proto v tuto chvíli není na pořadu dne jednat o vstupu Kosova do OSN.“
Včera slovenský ministr, který je právě na návštěvě v Bosně se vyjádřil k hlasování v UNESCO: „Byli bychom rádi, aby to Srbsko a Kosovo chápaly, že mezinárodní společenství od nich očekává, že návrhy budou podávat ve vzájemné dohodě a shodě. Stejně jako postupovaly ve nájemných vzatzích Česko a Slovensko,“ Tím se Lajčák diplomaticky dotkl samé podstaty vztahů Prištiny a Bělehradu, které by měly směřovat k normalizaci. V rámci česko-slovenské zkušenosti pak slovenský diplomat pokračoval: „Myslíme si, že složité a citlivé politické otázky by měly být výsledkem shody vzájemného dialogu. Naším zájmem je jej posilovat. To, proč jsme odmítli hlasovat proti, je to, že se toto téma nestalo předmětem zmíněného dialogu a máme obavu, že naše kladné stanovisko by situaci mohlo jen zhoršit.“
Tato slova pronáší nebojácně slovenský diplomat i přes značný tlak z EU. Například před časem zpravodajka EU pro Kosovo rakouská europoslankyně Ulrike Luniceková vyzvala Slovensko a další čtyři země (Řecko, Rumunsko, Kypr a Španělsko), aby uznaly Kosovo. Tehdy jí odpověděl Martin Klus, představitel slovenské strany Sloboda a Solidarita (SaS): „Neznamená to, že pět členů EU, které dodnes neuznalo Kosovo, i když jsou v menšině, se mýlí. Odmítáme označení pětice vzdorujících členů EU.“
Kosovo se nevzdá
Na Západě i v ČR panuje překvapení z tohoto výsledku, neboť se očekávalo zcela jasné vítězství a nikoliv prohra, i když se jednalo o pouhé tři hlasy. Pro britský list Daily Mail vyjádřil zklamání profesor mezinárodní vztahů z Oxfordu Richard Caplan: „Přinejmenším, jsem čekal, že všechny státy, které uznaly Kosovo v OSN, jej nyní podpoří. Místo toho řada z nich se zdržela hlasování, včetně Japonska, Jižní Koreje a Polska. Očekával bych, že spojenci Kosova (jako USA, Británie a Německo) by měli vědět, zda pro Kosovo existuje dostatečná podpora."
Srbsko dobře ví, že Kosovo svoje úsilí směřující k naprosté samostatnosti nevzdá a bude se pokoušet u různých mezinárodních organizací o přijetí. Dosáhlo již zmíněný úspěch jako člen OSN, Mezinárodního olympijského výboru, Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Ve včerejším hlasování však došlo k určitému zlomu, který může mít hlubší motivy u jednotlivých členů, kteří nehlasovali pro nebo se zdrželi nebo se vůbec hlasování nezúčastnili. Je to prvním větším svědectvím na mezinárodní úrovni, že dochází v rámci různých světových koalic ke změnám, způsobených současným politickým děním.
Poznámka
Srbské pravoslavné kostely v Kosovu a Metochii byly prohlášeny za pět nejdůležitějších sakrálních míst ve Středomoří. Monastýry v Kosovu byly vyhlášeny jako významná posvátná místa velkého významu, a to společně s Jeruzalémem, Svatou Horou, Mekkou a Vatikánem. Rozhodnutí padlo na zasedání Evropské komise v Bruselu. Po skončení prozkoumání těchto míst bude mezinárodní deklarací stanoven stupeň ochrany těchto již nyní chráněných objektů.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
