Všichni známe ze svého okolí podnikatele, kteří začínali na zelené louce a dokázali prakticky z ničeho vybudovat prosperující firmu. Mnohdy i bez významných státních dotací. Řada z těchto podnikatelů se navíc chová slušně ke svým zaměstnancům a dává jim za poctivou práci také adekvátní odměnu. Zaměstnanci se v takové firmě nejen dobře cítí, ale dokáží jí to vrátit v době, kdy se třeba tolik nedaří a musejí přijít na řadu nepopulární, ale nutná úsporná opatření. Poctivé podnikatele tohoto typu začínající skutečně na zelené louce by si každý stát řízený rozumnými lidmi měl předcházet a vytvářet jim podmínky pro další rozvoj. Ne vždy se to děje. Patří Andrej Babiš mezi tento typ podnikatelů? Každý si může odpovědět sám. Je Babiš podnikatelem typu Tomáše Bati nebo Františka Čuby? Odpověď se přímo nabízí.
Baťa v podstatě začínal s verpánkem a během nepříliš dlouhého času vytvořil podnik známý po celém světě. Vybudoval důkladný systém motivace zaměstnanců. Věděl také, jak důležité je, vychovat si mladé lidi, kterým věnoval velkou pozornost. U Bati začínal například Emil Zátopek a další osobnosti. Samozřejmě, že Baťa byl velmi tvrdý a nesmlouvavý podnikatel. Ne každý u něj obstál a vydržel náročnou práci ať už jako dělník nebo třeba obchodník. Jeho podnikatelské myšlení se ale dodnes právem těší širokému zájmu nejen u nás, ale i v řadě jiných zemí. Baťovský talent zůstává dodnes inspirativní a přitahuje pozornost nejen mezi podnikateli. Tato skutečnost ze všeho nejlépe vypovídá o povaze výrazné osobnosti budující svou firmu od skromných počátků na pevných základech, kde podstatou úspěchu zůstává především skromnost, nezměrná píle, umění reagovat na potřeby zákazníka a především schopnost realizovat produkt od prvotního nápadu po hotový konkurenceschopný výrobek a tento pak umět prodat do celého světa.
Prakticky z ničeho začínal v 60. letech ve stejném regionu také František Čuba jako předseda tuctového, ničím výjimečného JZD. Zpočátku motivoval zaměstnance z dnešního pohledu úplně obyčejnými způsoby. Když například skupina sekáčů kosila trávu ve špatně přístupném terénu, byl jím motivací demižon slivovice postavený na kopci. Čuba postupem času dokázal výrazně uplatnit své nápady a vybodoval velký agrokombinát. Opíral se přitom o talentované lidi různých oborů, kterým neváhal dát šanci. Agrokombinát Slušovice dlouhodobě prokazoval schopnost aplikovat do praxe nejnovější poznatky v rostlinné i živočišné výrobě a vykazoval na svou dobu nevídanou produktivitu práce. Ve Slušovicích platila jedna důležitá zásada - všichni věděli, že jsou odpovědnými hospodáři a jejich výdělky záleží především na jejich práci a nikdo jim nic zadarmo nedá. Ještě koncem 80. let směřovaly každý den ráno kolony aut z Gottwaldova do Slušovic, zatímco v jiných okresech byl obrázek úplně opačný. Za prací se jezdilo převážně do města. Čuba začínal jako předseda začátkem 60. let v JZD, jehož roční obrat se pohyboval v řádu set tisíc korun. Na konci 80. let se obrat Agrokombinátu Slušovice pohyboval kolem 7 miliard korun a vykazoval zisk ve výši přes 800 milionů korun a jeho hlavní mozek měl tehdy za sebou řadu úspěšných realizovaných projektů a před sebou pak ještě dost dalších velkých plánů.
Babiš jako podnikatel či v jeho případě spíše podnikavec ani v nejmenším nedosahuje formátu Tomáše Bati nebo Františka Čuba. Za nimi zůstaly skutečné hodnoty a od obou se mohou nejen začínající podnikatelé stále dost co učit. O Babišově podnikání bylo již řečeno a napsáno mnohé. Nevybudoval prosperující firmu na zelené louce, ani se neproslavil svým skutečným umem a kvalitními výrobky daleko za hranicemi země. Ostatně jeho podnikatelské praktiky několik let podrobně mapovala dvojice novinářů a letos o tom vydala knihu. V ní na řadě konkrétních příkladů dokazují, že Babišova prosperita vychází především z dobrých styků v bankovním sektoru a v ovládnutí důležitých orgánů veřejné správy.
Etika v podnikání tomuto člověku neříká vůbec nic a je mu vzdálena asi tak jako průměrnému turistovi absolvování pěší cesty z Aše do Vladivostoku. I jeho nadšení a veskrze naivní podporovatelé by se s těmito fakty měli seznámit, ať si o svém favoritovi udělají i jiný obrázek, než jim předkládá on sám. Vždyť už staří sokolové dobře věděli, že samochvála smrdí.
Vyšlo na Vasevec.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
