Pavel Foltán: Rada ČTK nemá ve svých vlastních řadách potřebnou personální výbavu

06.10.2020 13:15

Otevřený dopis poslancům PS PČR k problematice Výroční zprávy ČTK

Pavel Foltán: Rada ČTK nemá ve svých vlastních řadách potřebnou personální výbavu
Foto: Jarka Foltánová
Popisek: JUDr. Pavel Foltán je český právník, spisovatel, novinář a vysokoškolský učitel, od roku 2018 člen Rady České tiskové kanceláře
reklama

Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená a ctěná Poslanecká sněmovno, vážení členové Volebního výboru,

řada z Vás mne (více méně) zná, řada z Vás i velmi dobře, a řada z Vás mimo jiné ví také to, že už od začátku 90. let dodnes aktivně působím (coby mediální analytik a mediální právník) v mediální oblasti, a že jsem byl i u vzniku tzv. duálního systému tuzemských médií. Mnozí (včetně řady mediálních odborníků) rovněž vědí, že už od počátku jsem vždycky byl věcný a systematický praktik, nezřídka (spíše zpravidla, než nahodile, či účelově, apod.) také kritický, přísný, ale spravedlivý a neovlivnitelný odkudkoli, jde-li o věc (nota bene v zájmu veřejnosti, v zájmu občanů, voličů a daňových poplatníků, v zájmu státu, tedy České republiky, neboli v zájmu nás všech). Mnozí vědí, že před čím jsem předem varoval, to se při neakceptaci pak bohužel vymstilo. Mnozí vědí, že nerad mluvím do větru – a když něco v rámci konstruktivní kritiky řeknu, tak že už to vážně musí být. V právní branži mám cca. 40 let praxe. A v oblasti mediálního práva mám dlouholeté zkušenosti z oblasti akademické, legislativní, regulační, aj. (byl jsem např. dvě období členem RRTV a z toho 6 let i místopředsedou tohoto ústředního orgánu státní správy v oblasti mediální regulace, zhruba až do pololetí roku 2015, tj. kdy mi v RRTV uplynutím doby skončilo mé druhé funkční období). 

Znám cenu svého času i energie, a vážím si téhož i u druhých, takže nerad tzv. „řeším“ něco, pokud to už skutečně nemusí být. Nicméně, veřejný zájem je pro mne (i zde) vždy prioritní.        

Dovolte mi tedy, abych Vám v následujícím sdělil důležitou informaci, o které možná někteří víte už delší dobu, někteří o ní možná nevíte (i to se může stát), a někteří o ní možná snad ani vědět nechcete – což by se stát nemělo (avšak vyloučit a priori nelze ani to). Nicméně ta doba přesahující 2,5 roku (co jsem byl Sněmovnou vyslán do Rady České tiskové kanceláře) už je logicky dost – a to už i nad rámec tzv. „svaté trpělivosti“ a nota bene v daných souvislostech – viz k tomu také to, co je fakticky v souladu se skutečností konstatováno v následujícím textu.

Začátkem března 2018 jsem nastoupil do výkonu veřejné funkce jako člen Rady ČTK a od té doby se reálně datuje (řečeno s literárním klasikem) „konec starých časů“ v této Radě, a také v okruhu vedení „Četky“ jako takové. Jistě lze sui genesis i chápat, že pokud někomu zhruba po třech desetiletích (řekněme tehdy po 26 a k dnešku po 28 letech) rušíte jeho kruhy, tak že asi nebude rád, a že se bude všemožně i nemožně snažit za každou cenu zrušit narušitele těch jeho notoricky zavedených, zakonzervovaných a „Maginotově“ opevněných kruhů. I s tím se musí počítat. Ale – že „obránci“ těch svých „starých časů“ zajdou až tak daleko za pověstnou hranu, to by asi předem očekával jen málokdo. Nicméně i ten, kdo arogantně voluntaristicky abstrahuje, ignoruje, nezná, ohýbá, i jinak zanedbává zákon (a nota bene v rámci výkonu své veřejné funkce), ten jednou logicky zákonitě musí narazit na štít Řádu rytířů práva, co jsme tu založili už na začátku 90. let i s přítelem Karlem Krylem, který byl tehdy hned zpočátku člen korespondent h.c. tohoto řádu. A kdo byl tehdy u toho, anebo kdo četl knihu „KAREL MEZI NÁMI“, tak ten to ví a má jasno i v tom. A řečeno s tzv. hláškou z filmu „Noc na Karlštejně“ (podle pánů Vrchlického a Podskalského), kde sám Karel IV. král český a císař římský praví, že: „Největší úctu před zákonem musí mít zákonodárce sám. I kdyby se mu to nehodilo.“ Jak svého času poznamenal pan Werich: „To by se dalo tesat.“ Nicméně jděme už in medias res:  

Aktuálně, tj. na schůzi Volebního výboru PSP (konané v úterý 6. října 2020 podle programu) máte na stole tzv. „Výroční zprávu o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 2019“ a ta obsahuje i tzv. „Zprávu o činnosti Rady ČTK“, která (jak těsně před koncem svého mandátu mimoděk řekl tehdejší předseda této Rady) „má nějaké chyby, protože se rok od roku v podstatě jen opisuje“. A i to jsou ty zdánlivé „drobnosti“, co mi zásadně vadí, a nejen kvůli tomu, že jak se říká „ďábel se ukrývá v detailech“, ale prostě už z principu, ze samé podstaty. (To je o mně známo. A nemíním na tom nic měnit ani ve svých 63 letech po 40 letech praxe.) V rámci výkonu svých předchozích funkcí v RRTV jsem byl osobně u zpracování cca. deseti výročních zpráv RRTV pro Poslaneckou sněmovnu, což je zcela nepochybně už i dost velká zkušenost, také ve srovnání s tím, oč jednodušší a kratší jsou ty výroční zprávy ČTK (včetně těch integrovaných zpráv té Rady ČTK, apod.).  

Kdosi tu kdysi vyvolal a časem zakonzervoval zdání, že činnost ČTK a potažmo i Rady ČTK je dlouhodobě bezproblémová, čili jakoby „v pořádku“. Nicméně – a bohužel – ve skutečnosti opak je pravdou. Totiž za to předchozí cca. čtvrt století se komusi podařilo udělat s tou Radou ČTK v podstatě totéž, co se mu podařilo udělat i s Radou ČT – čili de facto eliminovat tu její kontrolní činnost (původně) v zájmu veřejnosti, a vmanipulovat ji do pozice, kdy de facto hájí zájmy vedení, které by správně měla efektivně, racionálně a účinně kontrolovat (ve veřejném zájmu – v souladu se zásadami své působnosti, dané jí striktně, kogentní a jasně znějící dikcí zákona). Tento stav tu delší dobu kritizuje už nejen odborná, ale také obecná veřejnost. Čili – není to zde vůbec nic nového, ale zatím to za ta léta ještě nikdo účinně nevyřešil. Proč? Jde tu přeci o zájem veřejnost, neboli jde tu o zájem nás všech. A někdo konkrétní za to nese osobní zodpovědnost. 

Kdo z členů Rady ČTK (podobně, jako např. u Rady ČT, apod.) si dovolí ta zmíněná negativa kritizovat, či dokonce v rámci výkonu své funkce v zájmu veřejnosti dokonce řešit, tak ten je následně pomocí jakýchsi struktur „rozpracován“ a podroben různým nátlakům aj. kampaním a metodám různých skupin a jejich útočných médií (typu Deník N, Mediář, Newsroom ČT 24, a spol.) i s využitím lidí z ČT, jako je moderátor Václav Moravec, který se dokonce nedávno kdesi v jakémsi médiu nechal slyšet, že – cit.: „Můžu říct, že je mi líto managementu a kolegů v ČTK, že je jejich rada paralyzovaná tím, že v ní obstruují pan Foltán s panem Žantovským.“ Ze zmíněné a velmi silácké formulace je však nepochybně zjevné, že Václav Moravec nemá jasno ani v obsahu a významu pojmu obstrukce, což by se „media-star“ jeho typu asi nemělo stát (bez rizika auto-devalvace). Protože prezentuje-li Václav Moravec tu svou odbornost tím, že si pojem obstrukce veřejně vykládá tak, že do obsahu toho pojmu klidně zahrne také to, že Foltán a Žantovský relevantně a bona fide požadují důsledné dodržování zákona, ale i dalších norem v rámci závaznosti platného právního rámce při výkonu veřejné funkce, pak i Václav Moravec tím už překročil Rubicon mezi rizikem a hazardem se svou pověstí media odborníka. Kolega doc. Petr Žantovský na to reagoval slovy, že cit. „Václav Moravec prostě a jednoduše lže.“ Já byl v tom ohledu poněkud shovívavější a korektně jsem zde Václavu Moravcovi podal gentlemansky vstřícnou možnost „jak z toho ven“ – avšak Václav Moravec tuto mou pozitivní nabídku promarnil, čímž v podstatě uznal jak slova kolegy doc. Žantovského, tak i to, co jsem k dotčenému ataku Václava Moravce poznamenal já. Bohužel je asi už typicky příznačné, že Václav Moravec pak na to reagoval jen svým dalším atakem proti mně (kdesi v médiích). I to jasně svědčí o přístupu některých tzv. „elit“ k zájmům veřejnosti – tj. těch „elit“, co jsou už po celá desetiletí bohatě placeny (a podle vox populi až neadekvátně přepláceny) z veřejných prostředků, tj. v dotčeném případě VM resp. OVM z peněz povinných plátců TV poplatku, co zatím ještě nemají žádnou účinnou možnost efektivní nápravy takovýchto nežádoucích jevů. I ohledně toho by se možná někdo mohl obrátit na generálního ředitele ČT, avšak nejspíš by se (vzhledem k řadě zkušeností v tom směru) dočkal jenom nějakých začerněných políček, což je de facto v podstatě rovněž něco jako cenzura. Ale to není meritum tohoto přípisu, takže to jen tak na okraj (také k poznámce z rámce vox populi).             

Coby člen Rady ČTK jsem tam v rámci výkonu své funkce kritizoval všechny ty tzv. „výroční zprávy“, u jejichž projednání jsem byl přítomen. A v rámci principů, plynoucích tu z platného právního rámce, jsem po hlasování o přijetí dotčených „výročních zpráv“ podal i příslušná svá rozdílná stanoviska, což je nezadatelné a výsostné právo každého člena Rady, ale bohužel – ta rozdílná stanoviska – kdoví proč – stále ještě nejsou organickou součástí textu těch VZ (byť i jen v jejich příloze), a to i přes to, že třeba v případě VZ RRTV je to tradiční samozřejmost (a předchozí výroční zprávy RRTV za mého působení obsahovaly texty rozdílných stanovisek, co v dotčeném roce členové RRTV podali). Jenže v té poněkud specificky vedené Radě ČTK je to (diplomaticky a velice mírně řečeno) poněkud jinak. Když jsme začátkem března 2018 s kolegou doc. Žantovským přišli na (tehdy naše první) zasedání té Rady ČTK a uplatnili jsme svá rozdílná stanoviska, tak nás tehdejší předseda zkoušel „umravnit“, že jim tam do té jejich Rady nemáme zatahovat ta svá rozdílná stanoviska, na něž jsme zvyklí z RRTV, protože oni v jednacím řádu Rady ČTK žádná rozdílná stanoviska nemají, atd. Jenže opak byl pravdou už tehdy – totiž procesní institut rozdílného stanoviska v jednacím řádu té jejich Rady ČTK byl už dávno – jenže oni o tom až do té doby nevěděli, oni až do té doby ten jejich jednací řád asi vůbec neznali. A totéž platí i o jejich znalosti resp. neznalosti, a pochopení resp. nepochopení těch několika málo paragrafů ze zákona o ČTK. (A kdo ví, někteří to asi nepochopili dodnes – k čemuž je tu řada indicií a důkazů. Je už jen pouhou otázkou času, kdy to veřejně praskne.) Já se průběžně snažím varovat před tím už 2,5 roku, ale bohužel marně. A jako všechno, tak i tohle má své meze. Podobné problémy, jako u tzv. Výročních zpráv ČTK (a zpráv její Rady) jsou tu dlouhodobě i v případě projednávání a schvalování rozpočtů ČTK (a její Rady). Také tyto nedostatky (faktické, obsahové, procedurální, atd.) od počátku svého působení v té Radě opakovaně kritizuji – avšak mé připomínky, návrhy, argumenty, atd. jsou vždy přehlasovány tou už dlouhodobě zavedenou a stále prolongovanou „hlasovací koalicí“.  

Tak například v letošním roce si to hlasovací koalice v rámci své přesilovky 5 : 2 hlasům (pro upřesnění – Rada ČTK má celkem 7 členů) prakticky nastavila tak, že řádně podaná rozdílná stanoviska už ani neuveřejňuje – pochopitelně v rozporu s obecně závazným platným právním rámcem. To je ve své podstatě cenzura. Čili člen této Rady je prakticky totálně bez šance dát (v rámci standardních agend Rady ČTK) veřejnosti na vědomí svůj relevantní názor, čímž je tu omezeno např. i jeho právo svobody projevu a svobody slova. Zároveň je tu ale omezena i svoboda na přístup informací u veřejnosti. Takže je tu omezeno i právo veřejnosti na to, aby ta Rada ČTK zcela beze zbytku podle zákona řádně plnila své kontrolní funkce – ve veřejném zájmu. To jsou principiální a zcela zásadní problémy. 

Jednací řád Rady ČTK praví, že „člen Rady má právo uvést do zápisu ze zasedání své rozdílné stanovisko“, a dále praví, že to rozdílné „stanovisko, včetně jména člena Rady, je publikováno jako součást zápisu“, a dále k tomu uvádí také to, že „znění rozdílného stanoviska nepodléhá schvalování Radou“. Z kogentní povahy citovaných dikcí je tudíž naprosto nepochybně jasné, že - za 1. členu Rady po právu nelze nijak upřít podání jeho rozdílného stanoviska; a dále pak, že - za 2. podané rozdílné stanovisko musí být součástí zápisu; a konečně i - za 3. že rozdílné stanovisko pak už ani zbytek Rady (ani kdokoliv jiný - čili už nikdo) nemůže nijak změnit, ani omezit, ani pak nemůže do něj už nijak zasáhnout – a to ani obsahově, ani procesně. Rozdílné stanovisko musí být zveřejněno v rámci zápisu. Z toho je nepochybně a jednoznačně jasné, že jakýkoliv zásah do rozdílného stanoviska, nebo jeho nezveřejnění by tu de facto i de iure bylo nutné považovat za cenzuru. A k tomu je zde nezbytné dodat i to, že Listina základních práv a svobod ve svém článku 17 odst. 3 tu zcela kogentně a nekompromisně stanoví, že „cenzura je nepřípustná“. A patrně ani na tomto místě není nutné připomínat, že podle čl. 3 Ústavy ČR „součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod“. Základní ústavní zákony – čili zejména a především Ústava, jakož i Listina, jsou tu právně závazné pro každého, a pro všechny, takže i pro těch 5 členů oné „hlasovací koalice“ Rady ČTK, ale i pro sekretariát Rady ČTK, atd. 

A kromě toho, že v letošním roce dochází mj. nezřídka i chybám, faktickým i obsahovým vadám zápisů v rozporu se skutečností (vč. jejich tendenčnosti dle potřeb a záměrů hlasovací koalice), tak dokonce aktuálně dochází i k úpravám obsahu usnesení (sic!) v rozporu s fakty, s obsahem zápisu, se skutečností, atd. – což je pochopitelně alarmují stav, který už rozhodně nelze tolerovat a je nutné zcela nekompromisně zasáhnout. (Za činnost sekretariátu odpovídá předseda Rady ČTK, přičemž tajemnice sekretariátu je zaměstnankyní ČTK, takže zde za její dodržování pracovní kázně odpovídá zaměstnavatel, neboli vedení ČTK, a dále i za správnost zápisu vč. všech jeho součástí a souvisejících agend odpovídá předsedající, zde tedy předseda Rady a jeho sekretariát.) 

Tolik ve stručnosti ke stavu a situaci v Radě ČTK. 

Vážené poslankyně, vážení poslanci, zejména členové VoV PSP – v úterý 6. října budete mít na jednacím stole aktuální schůze VoV text tzv. „Výroční zprávy ČTK“ – k tomuto textu jsem při jednání Rady ČTK podal své rozdílné stanovisko, které se však (v rozporu s cit. platným právním rámcem) vedení této Rady & spol. rozhodlo nezveřejnit – čili toto mé řádně podané rozdílné stanovisko bylo vedením Rady cenzurováno, takže ani veřejnost, ani Vy tedy nemáte standardní možnost seznámit se s mým rozdílným stanoviskem, čímž je poškozeno jak Vaše ústavní právo na svobodný přístup k informacím (totéž i u veřejnosti), tak je tím poškozeno i mé právo na svobodu projevu a svobodu slova. Proto jsem tímto donucen informovat jak Vás, tak i veřejnost tímto dopisem. (Z důvodu přístupu veřejnosti k dotčené informaci je tedy tento dopis otevřený, čili zaslaný Vám osobně mailovou poštou a veřejnosti prostřednictvím médií). 

Citace textů z některých mnou podaných rozdílných stanovisek (autenticky bez násl. úprav): 

Rozdílná stanoviska k dotčeným částím zasedání Rady ČTK dne 30.06.2020 

I. 

K bodu 2 programu dotčeného zasedání (volba místopředsedkyně):

1. Úvodem bodu o návrhu na volbu místopředsedkyně jsem upozornil na problém, že platný právní rámec (tj. zákon, atd.) – avšak předsedající ani zbytek rady nebyl schopen vypořádat se řádně (alespoň v rámci nutného standardu de lege artis) s vlastním problémem.   

2. Kvůli tomu pak tedy Mgr. Žantovský musel podat návrh na přerušení bodu pro účel získání dalších právních stanovisek k tak sporné věci. 

3. Hned na to pak dr. Wenigerová tedy chtěla, aby se hlasovalo o návrhu Mgr. Žantovského, a pak o jejím návrhu.

4. Následně byl návrh Mgr. Žantovského zamítnut.

5. Avšak o návrhu dr. Wenigerové se pak už nehlasovalo (což byla procedurální chyba).

6. Tuto chybu jsem předsedajícímu ihned vytknul, avšak ten to ignoroval.

7. Pak i přes to předsedající provedl volbu místopředsedkyně.

8. Hned poté jsem upozornil na dotčenou vadu procedury, v důsledku čehož je dotčená volba dubiózní (např. je zpochybnitelná i z hlediska platné právní úpravy – tzn. rigidní a kogentní dikce zákona). 

II.

K bodu 3 – návrh na schválení výroční zprávy ČTK

1. Hned úvodem se předsedající zeptal ředitele ČTK, jestli mu má nejdřív udělit slovo k tomu bodu, anebo nejdřív otevřít diskusi (to je vyloučeno, protože ředitel ČTK není nadřízen Radě a nemůže rozhodovat o tom, jak bude Rada postupovat – takže i z toho plyne, že předsedající nezná proceduru). 

2. V následné rozpravě jsem zpochybnil celou řadu vad návrhu VZ (viz audio / video záznam z jednání), např.:

a) problém předchozího neprojednání dílčí zprávy o činnosti Rady,

b) problémy dílčí zprávy o činnosti Rady, jako např.: vady v terminologii (pojmy, které zákon nezná, z toho plynoucí neurčitost, atd.), na to bylo poukázáno už také loni, zákon nezná pojem „předsednictvo“, apod., 

c) návrh VZ neobsahuje nic ohledně GDPR, (vedení ČTK zcela bez reakce – sic!) 

d) zásadní zpochybnění fondu Rady k náhradám cestovného (vedení ČTK bez reakce – sic!),  

e) závěr - s textem návrhů na výroční zprávu vč. kapitoly rady nelze v principu souhlasit.

f) Mgr. Žantovský navrhnul vypuštění dotčené pasáže zprávy – ale zbytek rady to přehlasoval,

g) odmítl jsem zásadně (viz důvody uvedené v záznamech) aby dotčená kapitola tzv. zprávy o činnosti Rady mohla být součástí textu tzv. Výroční zprávy ČTK a to v té podobě, jak ji sepsal a předložil ve svém návrhu Bc. Soukup – což nelze akceptovat a je nutné i proti tomu podat rozdílné stanovisko, čili tzv. „disent“.       

3. Předsedající nic z toho neakceptoval a nechal ten svůj návrh VZ natvrdo prohlasovat tou svou většinou, a navíc pak dr. Wenigerová mu k tomu přidala proklamaci o jejím poděkování.

4. Další problém předsedajícího v jeho vedení procedury (s tímto má předsedající Bc. Soukup problémy při každém zasedání) byl v tom, že až po onom tvrdém prohlasování VZ navrhl, aby se hlasovalo samostatně také o rozdělení zisku. Na to jsem hned sdělil, že i to je procedurální chyba, takže to celé je zmateční, a tedy dubiózní. Standardním důsledkem dubiozity úkonů je mj. také jejich neplatnost. Na to dr. Wenigerová navrhla revokaci hlasování o tom usnesení. A pak si to dotčená většina Rady hned také onou svou většinou prohlasovala. Avšak opět v reálu obdobně dubiózně, takže ani to glasování o revokovaném usnesení nelze považovat za právně čisté a tudíž relevantní. I k tomu zmatečnímu hlasování je tedy nutné podat toto distanční votum separatum, z něhož lze tudíž logicky vyvodit i to, že celé to hlasování o celé té Výroční zprávě ČTK bylo procedurálně dubiozní a je tedy (i z přísl. právních důvodů) zatíženo vadou neplatnosti.

5. Další vadou předloženého návrhu VZ v pasáži o výčtu stížností je to, že z formulace textu v oné kapitole nevyplývá, zda a které dotčené stížnosti byly oprávněné, či neoprávněné, což je u stížností (a u vykazování výsledku jejich vyřizování) podstatné. Rovněž ani zde nebyly akceptovány žádné relevantní připomínky, podané už k předchozím tzv. Výročním zprávám.   

Rozdílné stanovisko k návrhu „Zprávy o činnosti Rady ČTK za rok 2018“ 

Dávám rozdílné stanovisko k návrhu „Zprávy o činnosti Rady ČTK za rok 2018“, který byl zpracován a předložen předsedou k projednání v rámci programu dotčeného bodu při zasedání Rady ČTK dne 20.05.2019. 

Toto rozdílné stanovisko dávám z následujících důvodů:

Text návrhu obsahuje některé nepřesné výrazy namísto přesných zákonných pojmů.

Text návrhu ve výčtu zasedání neuvádí informace o mimořádných zasedáních.

Text k údaji o počtu přijatých usnesení neuvádí údaj o počtu podaných rozdílných stanovisek k dotčeným usnesením. Po zvolení tří nových členů Rady (v první polovině roku 2018) došlo ke zvýšení aktivity Rady, o čemž svědčí údaj o dvojnásobku přijatých usnesení „ve srovnání s rokem 2017“ a byla podána také řada rozdílných stanovisek nových členů, když do té doby rozdílná stanoviska v Radě používána nebyla (a dokonce bylo tvrzeno, že jednací řád institut rozdílných stanovisek nezná, a že do Rady ČTK si tuto novinku přinesli z RRTV noví členové Foltán a Žantovský), ačkoli ve skutečnosti byl procesní institut rozdílného stanoviska tehdy v Jednacím řádu Rady ČTK již dávno obsažen (jen o něm do té doby asi nikdo nevěděl). Čili i zavedení aplikace rozdílných stanovisek nových členů tu svědčí o zvýšení intenzity v činnosti Rady při výkonu jejích povinností v rámci kontroly zájmů veřejnosti na dodržování parametrů veřejné služby v mediálním zpravodajství, což je hlavní smysl Rady ČTK a její základní úkol. 

V rámci toho nově zvolení členové akcentovali nutnost dodržování zásad a principů v činnosti tiskové agentury veřejné služby, kdy zprávy nesmí obsahovat hodnotící stanoviska, ani názory redaktora, apod. publicistické prvky. Dále ke zvýšené pozornosti pak připomněli princip ČTK coby tiskové agentury veřejné služby a jeho důslednou kontrolu při přejímání velkého počtu zpráv ze zahraničí od cizích agentur jako BBC, Reuters, aj. soukromoprávních subjektů, když ČTK už delší dobu nedisponuje dostatečným počtem vlastních zahraničních zpravodajů, kteří by dodávali původní zprávy ČTK, (zatímco ČT má v důležitých částech světa 35 vlastních zahraničních zpravodajů).      

Text návrhu ve třech větách o rozpočtu Rady za rok 2018 uvádí, že skutečné náklady byly v tom roce nižší bezmála o 300 tisíc Kč, avšak důvody těch úspor nejsou uvedeny. V průběhu řady zasedání se Rada zabývala dlouhodobě nejasným a sporným stavem v otázkách náhrad a dalších mandatorních výdajů, ale k vyřešení problémů doposud nedošlo, přestože ředitel ČTK už v pololetí sdělil dílčí způsob řešení.

Takže ze shora uvedených příčin jsem hlasoval proti přijetí dotčeného návrhu v předloženém znění.  

Rozdílné stanovisko k usnesení 23/2019 ze dne 16.12.2019 o rozpočtu ČTK

Dávám rozdílné stanovisko k usnesení č. 23/2019 ze dne 16.12.2019, které alternativně zní: „Rada ČTK schválila rozpočet České tiskové kanceláře na rok 2020.“ 

Toto rozdílné stanovisko jsem okolnostmi nucen dát z toho důvodu, že jak samotný rozpočet, tak ani podklady k dotčené problematice opět nepočítají s náhradami souvisejícími s výkonem funkce člena Rady (tj. cestovní náhrady, náhrady plateb za telekomunikační služby – telefon, internet, aj.), co evidentně spadají do výkonu příslušných agend ČTK, přičemž na to neřešení dotčených agend jsem upozornil ihned po svém nástupu do výkonu funkce člena Rady (tj. 9. března 2018), a k uvedené problematice jsem sdělil i své odborné právní stanovisko, ale tehdy ten problém nebyl ani do konce roku 2018 vyřešen, takže pak i v důsledku toho v té věci jsem byl nucen dát své rozdílné stanovisko ze dne 30.06.2018, načež ředitel ČTK při jednání Radě sdělil, že ČTK bude náhrady členům Rady vyplácet, avšak až dodnes to (v rozporu se svým tehdejším sdělením) nezařídil, takže stále se tak neděje. Poté ani rozpočet na rok 2019 s tím nepočítal, a tak tedy (i v důsledku toho) jsem byl nucen i loni hlasovat proti návrhu dotčeného usnesení o návrhu rozpočtu Rady ČTK, i návrhu na rozpočet ČTK na rok 2019 a zároveň dát i k tomu své rozdílné stanovisko. A protože ani během roku 2019 (celkem už skoro po 2 letech) vedení ČTK dotčenou problematiku nevyřešilo, (a jak návrh rozpočtu Rady ČTK na rok 2020, tak i návrh rozpočtu ČTK na rok 2020 mají i tentokrát stejné vady), konzistentně v souladu s fakty jsem i letos byl nucen hlasovat jak proti návrhu rozpočtu Rady ČTK na rok 2020, tak i proti návrhu rozpočtu ČTK na rok 2020, který ostatně ten dílčí rozpočet Rady ve svém celku obsahuje (jako jednu ze svých podkapitol). Takže když jsem byl nucen hlasovat proti návrhu na rozpočet Rady ČTK pro rok 2020, pak je logicky nutné hlasovat i proti návrhu na rozpočet celé ČTK pro rok 2020, pokud ta předchozí výtka nebyla odstraněna, a dokonce už ani řešena. Přičemž na řadu (právních i účetních) anomálií dotčené problematiky jsem v rámci programu listopadového zasedání při tom jednání k bodu návrhu rozpočtu Rady ČTK expressis verbis opakovaně upozornil, jak ty přítomné ostatní členy Rady ČTK, tak i přítomného generálního ředitele ČTK pana JUDr. Majstra, i přítomného jeho ekonomického ředitele. Ale – jak patrno z jejich následujícího postupu – tak bohužel i letos bylo to avízo zcela bezvýsledné a marné. 

Další (už po 2 roky vleklou) příčinou je absence řádné důvodové zprávy k návrhu rozpočtu jak Rady ČTK, tak i k návrhu rozpočtu ČTK na příslušné následující rozpočtové období – tj. i zde na další (rozpočtový a účetní) rok. V roce 2018 předložilo vedení ČTK jen 2 tabulky – bez jakéhokoli popisu, komentáře, natož de lege artis důvodové zprávy. To jsem ihned zkritizoval a kategoricky požadoval řádnou kompletní důvodovou zprávu (bez níž nelze dotčený bod ani projednat, natož o něm odpovědně hlasovat). Jenže ani přes mé urgence i po těch dvou letech nemá Rada od vedení ČTK řádnou komplexní důvodovou zprávu k dispozici. V letošním roce vedení ČTK pod tímto mým tlakem už sice předložilo materiál s názvem „Návrh rozpočtu České tiskové kanceláře na rok 2020“, který (kromě 3 stran – titulka, obsah, vysvětlivky plus cca. 4 tabulky), a asi na 7 stranách celkového textu uvádí jen obecný popis k návrhu rozpočtu. Čili ani tento materiál neobsahuje skutečnou důvodovou zprávu k rozpočtu, a ve svém obsahu ani kapitolu s názvem Důvodová zpráva vůbec neuvádí. Neboli tento materiál tedy logicky ani formálně, ale hlavně ani obsahově nelze považovat za de lege artis řádnou důvodovou zprávu.  

Dalším problémem, čili dalším důvodem k podání (i tohoto letošního) rozdílného stanoviska je skutečnost, že doposud (tj. ani letos) žádný z podkladů k návrhu rozpočtu ČTK (předložený Radě) neobsahoval, čili ani letos neobsahuje žádnou kontrolní zprávu kvalifikované instituce nezávislé na vedení ČTK (ostatně pro úplnost – neobsahuje ani zprávu závislé instituce). Rada ČTK v tomto směru má dlouholetý handicap oproti srovnatelným radám médií veřejné služby (tj. Rada ČT a Rada ČRo), které obě mají k dispozici své kontrolní komise právě také pro tyto účely. Avšak v případě ČTK nic takového dlouhodobě (tj. od počátku – cca. bezmála 30 let) neexistuje a (jak je obecně známo, tak) žádná z předchozích sestav Rady ČTK toto doposud neřešila – podobně, jako nebyly a stále ještě nejsou řešeny či dokonce vyřešeny i různé další nedostatky, problémy a vady, jichž je tu dlouhá řada. 

Co do ekonomické, ekonomicko-právní, obecně právní, či mediálně právní specializace, Rada ČTK nemá ve svých vlastních řadách potřebnou (resp. nyní nutnou) personální výbavu – a i vzhledem k tomu, že nemá žádnou ekonomickou, ani žádnou právní kontrolní, ani poradní složku. V současném složení Rady ČTK není žádný ekonom (natož erudovaný a zkušený v této mediální oblasti), a jediným právníkem s 40 letou praxí, a z toho s 30 letou zkušeností z oblasti mediálního práva jsem já. Což je dle mého (a nejen podle mého) odborného názoru nesystémově málo, když tato Rada má 7 členů. Čili zejména v tomto aktuálním případě je tedy jistě nezbytně nutné, aby právě tato Rada měla nyní svůj nezávislý odborný institut pro zmíněné kontrolní činnosti.        

Dalším problémem samotného usnesení 23/2019, k němuž se toto rozdílné stanovisko dává – je v tom, že dotčené usnesení bylo v rámci projednávaného bodu (při 142. zasedání) konaného v pondělí 16.12.2019 hlasováno v jeho výroku jako cit.: „Rada ČTK schválila návrh rozpočtu České tiskové kanceláře na rok 2020.“ Avšak až druhý den (v úterý 17.12.2019) bylo k tomu vydáno další usnesení s výrokem cit.: „Rada ČTK schválila rozpočet České tiskové kanceláře na rok 2020.“ Čili rozpor je tu v tom, že Rada v pondělí veřejně odhlasovala a schválila návrh rozpočtu, a tu verzi rozeslala členům Rady, ale pak druhý den (v úterý) neveřejně vyhotovila jinou verzi toho usnesení, v němž uvedla, že schválila rozpočet (nikoli dotčený návrh). Jenže mezi tím, tj. po tom veřejném pondělním zasedání Rady, pak už neproběhlo žádné mimořádné zasedání této Rady – a podle jednacího řádu už ani být nemohlo. Takže nikde už nemohlo být hlasováno ani o změně onoho prvního usnesení, ale ani o zrušení toho prvního usnesení, a až potom o vydání toho dalšího usnesení (byť i se stejným číslem = tím hůř pro ty, co to před tím udělali chybně). Ale – i kdyby o tom pak bylo hlasováno ve formě tzv. náhradního hlasování, pak bych o tom nutně i já osobně musel něco vědět, protože bych se takové formy hlasování musel (na výzvu) zúčastnit – k čemuž ale ve skutečnosti nedošlo. Takže je tu už i nyní další nedostatek v proceduře, jdoucí za vedením Rady. A týkají-li se takovéto vady v proceduře i hlasování, a nota bene dokonce v souvislosti se změnou usnesení, apod. – potom nejde jenom o jakési banální vady, co by šly bagatelizovat, či jinak zlehčovat a tzv. „zamést pod koberec“.       

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové VoV PSP, dík za Váš čas, i za Vaši pozornost, kterou jste věnovali této dílčí aktuální informaci.

V úctě JUDr. Pavel Foltán (mediální analytik a mediální právník), člen Rady ČTK 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Richard Seemann: Česko ve středu zájmu

22:35 Richard Seemann: Česko ve středu zájmu

Rakouské sdělovací prostředky bezprostředně reagovaly na prohlášení českých nejvyšších představitelů…