Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy - 267. díl Budujeme stát pro 40 milionů lidí

23.11.2022 15:51 | Komentář

Jméno Baťa mnohým evokuje Tomáše Baťu, toho starého pána, který se objevil po listopadu 1989 v Praze a jehož podnikatelským úspěchům se tolik vždy obdivoval Miloš Zeman. Mnohem zajímavější postavou však byl Jan Antonín Baťa, Tomášův starší nevlastní bratr (1896-1965). Jan Antonín zdědil rozjetý obuvnický podnik po svém otci Tomášovi st. a během třicátých let z něj vybudoval příkladně fungující světoznámou firmu. Po nacistické okupaci odjel, nejprve do USA, poté do Brazílie. S vládou E. Beneše v Londýně si nerozuměl, v Americe podporoval republikány a bála se ho tamní konkurence. Tak nakonec zakotvil v Jižní Americe, kde byl dokonce nominován na Nobelovu cenu míru. Vybudoval rozsáhlé průmyslové a obchodní impérium, avšak do vlastní země se vrátit nemohl, protože jej tu vinili z kolaborace s Němci, což se nikdy neprokázalo. Baťa tedy zemřel daleko od vlasti, ale rehabilitace jeho jména a díla se mu, byť s ostudným zpožděním, dostalo. ČVUT mu vrátilo komunisty odebraný čestný doktorát a prezident Zeman jej in memoriam roku 2019 dekoroval Řádem Bílého lva.

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy - 267. díl Budujeme stát pro 40 milionů lidí
Foto: Hans Štembera
Popisek: doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D., mediální analytik

Proč vlastně dnes připomínáme právě J.A.Baťu? Protože to byl vizionář, který dokázal skvěle analyzovat dobovou hospodářskou situaci, krizové momenty a chyby, a vyprojektovat sadu námětů k jejich řešení. V tom směru zásadní byla jeho kniha Budujeme stát pro 40 milionů z roku 1938. Při četbě vám dojde, jak moc by se podle myšlenek té knihy měli řídit naši dnešní političtí vrchnostové. I proto jsme pro účely dnešního dílu knižního cyklu vybrali kapitolu týkající se daní a financí.

DAŇOVÁ A FINANČNÍ POLITIKA

Československá republika se dostala v posledních letech mezi země, jež mají největší daňové zatížení na světě. Zejména tíživost daní zaviňuje naši vysokou a trvalou nezaměstnanost. Ona zmenšuje počet podnikatelů, neboť pod daňovým tlakem nemohou podnikat, a ona zdražuje výrobní náklady a znemožňuje rozvoj našeho exportu.

Proč se u nás daňové břemeno stupňuje tak, že se nedá unésti? Proto, že:

1. Náklady na veřejnou správu stoupají.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Kde chcete vzít na slibované navýšení platů o 10.000?

A proč jste platy nezvedaly více, když jste mohli? Ostatně vy sama jste byla ministryně. A nehrozí, že když se tak zvedne plat (ne že by se mi to nelíbilo, ale že pak dojde k masivnímu propouštění, protože firmy nebudou moci lidi zaplatit? A co by mě také zajímalo, jestli byste šly znovu do vlády s ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jana Putzlacher: Orbán ostře vykázal von der Leyen do hranic jejích pravomocí

13:15 Jana Putzlacher: Orbán ostře vykázal von der Leyen do hranic jejích pravomocí

Pobouřená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen apelovala na maďarské úřady, aby povolily…