Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy - 267. díl Budujeme stát pro 40 milionů lidí

23.11.2022 15:51 | Komentář

Jméno Baťa mnohým evokuje Tomáše Baťu, toho starého pána, který se objevil po listopadu 1989 v Praze a jehož podnikatelským úspěchům se tolik vždy obdivoval Miloš Zeman. Mnohem zajímavější postavou však byl Jan Antonín Baťa, Tomášův starší nevlastní bratr (1896-1965). Jan Antonín zdědil rozjetý obuvnický podnik po svém otci Tomášovi st. a během třicátých let z něj vybudoval příkladně fungující světoznámou firmu. Po nacistické okupaci odjel, nejprve do USA, poté do Brazílie. S vládou E. Beneše v Londýně si nerozuměl, v Americe podporoval republikány a bála se ho tamní konkurence. Tak nakonec zakotvil v Jižní Americe, kde byl dokonce nominován na Nobelovu cenu míru. Vybudoval rozsáhlé průmyslové a obchodní impérium, avšak do vlastní země se vrátit nemohl, protože jej tu vinili z kolaborace s Němci, což se nikdy neprokázalo. Baťa tedy zemřel daleko od vlasti, ale rehabilitace jeho jména a díla se mu, byť s ostudným zpožděním, dostalo. ČVUT mu vrátilo komunisty odebraný čestný doktorát a prezident Zeman jej in memoriam roku 2019 dekoroval Řádem Bílého lva.

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy - 267. díl Budujeme stát pro 40 milionů lidí
Foto: Hans Štembera
Popisek: doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D., mediální analytik

Proč vlastně dnes připomínáme právě J.A.Baťu? Protože to byl vizionář, který dokázal skvěle analyzovat dobovou hospodářskou situaci, krizové momenty a chyby, a vyprojektovat sadu námětů k jejich řešení. V tom směru zásadní byla jeho kniha Budujeme stát pro 40 milionů z roku 1938. Při četbě vám dojde, jak moc by se podle myšlenek té knihy měli řídit naši dnešní političtí vrchnostové. I proto jsme pro účely dnešního dílu knižního cyklu vybrali kapitolu týkající se daní a financí.

DAŇOVÁ A FINANČNÍ POLITIKA

Československá republika se dostala v posledních letech mezi země, jež mají největší daňové zatížení na světě. Zejména tíživost daní zaviňuje naši vysokou a trvalou nezaměstnanost. Ona zmenšuje počet podnikatelů, neboť pod daňovým tlakem nemohou podnikat, a ona zdražuje výrobní náklady a znemožňuje rozvoj našeho exportu.

Proč se u nás daňové břemeno stupňuje tak, že se nedá unésti? Proto, že:

1. Náklady na veřejnou správu stoupají.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

Baťa , Žantovský , Jak jsem potkal knihy

autor: PV

Mgr. Libor Vondráček byl položen dotaz

Nově navrhované masové sledování občanů EU

Dobrý den, zajímal by mě Váš postoj vůči návrhu Evropské Unie zvaný ChatControl, který by znamenal plošné šmírování každé odeslané soukromé zprávy, souborů, a jejich případné okamžité nahlášení policii. Samozřejmě jsou jako odůvodnění zneužívány naše děti, zítra terorismus a kdo ví, co příští rok. D...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lukáš Kovanda: Trumpova cla, včetně nyní nového 30procentního, připraví Česko letos o 76 miliard

17:50 Lukáš Kovanda: Trumpova cla, včetně nyní nového 30procentního, připraví Česko letos o 76 miliard

Komentář k nákladům nových Trumpových cel pro českou ekonomiku. Americký prezident nové, 30procentní…