Ať jsem pátral, jak jsem pátral, nepřišel jsem na nic, co by ji ospravedlňovalo, kromě toho, že se na toto téma vyjádřil prezident Zeman na jedné konferenci. A dá se říct, že už tradičně své vyjádření cílil především jako další z ostrých šťouchů, které uděluje České národní bance za její předloňskou intervenci proti koruně.
Nicméně eurotéma bylo zvednuté, a tak na ně reagoval současný guvernér centrální banky i ten, který jej pravděpodobně příští rok vystřídá, ekonomové i média. Tak si to shrňme.
Debatu odstartoval Miloš Zeman, který soudí, že kvůli intervenci ČNB bychom nemuseli přijímat euro ve výhodném kurzu, tak jako se to podařilo třeba na Slovensku. A to podle něj povede ve svém důsledku k pozdějšímu přijetí evropské měny.
Stejný krok vykládá ale přesně opačně guvernér ČNB v pořadí Jiří Rusnok. Podle něj se centrálním bankéřům (před jeho příchodem do bankovní rady) podařilo zbourat mýtus koruny jako stabilní a postupně posilující měny. A to podle něj hovoří ve prospěch dřívějšího zavedení eura.
A třetí směr této protichůdné debatě dal současný guvernér centrální banky Miroslav Singer, který si myslí, že až zahájíme přípravy na připojení k euru, koruna stejně posílí, a to především kvůli spekulacím investorů, což se projevilo i v případě Slovenska.
V debatě se připomněl i náš slib daný při vstupu do Evropské unie, kdy se zavazujeme euro přijmout. Někdy. Ale sliby se slibují a blázni se radují a podle mě tohle je až ten poslední důvod, ze kterého by si někdo dělal těžkou hlavu, zda euro opravdu přijmout nebo nikoliv.
Zatímco u nás se takto debatovalo, Řecko brakovalo pokladny státních podniků, aby zajistilo dostatek peněz na výplatu penzí a mezd státním zaměstnancům. V květnu má také ve dvou splátkách zaplatit Mezinárodnímu měnovému fondu 973 milionů eur a další miliardu 600 miliónů má zaplatit v červnu.
Tyhle starosti mají trochu jiný kalibr, než ty na našem písečku. V této souvislosti se dál skloňuje možnost, že by Řecko z eurozóny odešlo, což by sice bylo spravedlivé, na druhé straně by to podle části ekonomů znamenalo velké riziko pro celou světovou ekonomiku, která se ledva otřepala z letitého churavění.
Někteří investoři jedno z těchto rizik už vyjadřují i v číslech, když předpokládají, že euro bude ještě letos levnější než dolar. A jak se k euru aktuálně stavíme my? Tento týden publikovaný průzkum Zlaté koruny říká, že proti zavedení eura je 85 procent Čechů.
V říjnu 2013 to bylo 87 procent lidí, takže postoj k zavedení společné evropské měny se moc nemění. Urychlené zavedení eura by přivítalo jen 12 procent lidí. Větší motivaci pro přijetí eura by mohli mít firmy a podnikatelé.
S názorem prezidenta Miloše Zemana, že by Česko mělo euro přijmout rychle, jich podle ankety iDNES.cz část souhlasí. Myslí si, že česká měna přináší potíže, ale zhruba stejně početná skupina byznysmenů odpověděla, že s přijetím eura není kam spěchat, nebo společnou měnu rovnou odmítá. A jsme zase na začátku.
Naštěstí nás to nemusí tolik znepokojovat. Současná vláda nemá přijetí eura v plánu a podle celkem jednoduchých výpočtů můžeme vstoupit do eurozóny nejdřív v roce 2020.
Jak bude v té době vypadat eurozóna? Co bude s eurem? Jaký bude kurz koruny, až ČNB skončí s intervencemi? Jak se bude k euru stavět nová vláda? Změní svůj postoj veřejnost?
Obávám se, že odpovědět teď na tyto otázky, neumí ani prognostik formátu Miloše Zemana. Až nastane čas, tak si na ně odpovězme a uvidíme, co nám vyjde. Do té doby to chce klid.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
