Nejprve suchá faktografie: Jan Palach, dvacetiletý student filosofické fakulty UK se 16.ledna 1969 na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy a následné rezignaci našeho obyvatelstva polévá v horní části Václavského náměstí hořlavinou, zapaluje se a běží směrem k Washingtonově ulici. Je převezen do nemocnice, kde za velkých bolestí po třech dnech 19. ledna 1969 umírá.

Je zajímavé, že Palachův čin hodnotí pozitivně většina společnosti včetně církevních kruhů, jediní, kteří zaujímají k tomuto činu, přesněji Janu Palachovi negativní stanovisko, byli a jsou od počátku komunisté. Nechci komunistům sahat do svědomí, ale stáli by komunisté tak pevně proti tomuto činu, pokud by se nějaký zanícený komunista upálil pro „světlé komunistické zítřky“ v některé evropské metropoli? Vsadím se, že by se dotyčnému upálenému komunistovi jezdili klanět komunistické delegace až do dneška a možná by ležel v mauzoleu hned vedle Lenina. Komunistům vždy vadila spíše postava Jana Palacha než samotný čin sebeupálení.