Při sledování dějů tohoto roku jenom lituji, že pan Werich neřekl, kolik má jeden „habaděj“ chvilek. Takže on jich může mít snad i milion. Ať je vztah zmíněných neurčitých číslovek jaký chce, začínám být přesvědčen, že milion chvilek už byl poslední „manifestací“ spolkem Milion chvilek pro demokracii přečerpán.

Zdůrazňuji, že v mých očích už byla nedávná akce na Letné manifestací a nikoliv demonstrací. Demonstrace totiž žádá dialog, manifestace už ho nevyžaduje, protože je přesvědčena, že ho už ani nepotřebuje. V takové situaci se dneska cítí minimálně hlavní představitel jmenovaného spolku, který už diktuje. Diktuje nejen vládě, ale i opozici, ba dokonce celému našemu společenství.

OF – nepolitická politika

Kde hledat kořeny celého toho novodobého jevu? Podle mne dneska už zcela zbytečná otázka. Odpovědí byla právě jmenovaná manifestace z 16tého listopadu léta páně 2019. Odpověděli na ni především ti, kdo na akci veřejně vystoupili. Byli to vesměs uctívači Václava Havla a jeho nepolitické politiky. Jak jinak lze totiž vůbec chápat politické angažmá nepolitiků? A jak jinak lze vysvětlit politickou aktivitu lidí, co odmítají účast v reálné politice? Na to je jenom jedna odpověď. Jde o lidi, kteří propadli iluzi dávného Občanského Fóra, které založil jejich idol pod heslem: „Politické strany jsou pro straníky, OF pro všechny“.

V tom hesle byla už tehdy skryta lež. Neříkalo, že je pouhým historickým produktem na jedno použití. Že pro první popřevratové volby staví proti sobě KSČ s jejími nohslednými partajemi z Národní Fronty a proti nim občany celého zbytku společnosti. Takové použití občanské společnosti vůči politickým stranám bylo ojediněle možné, ovšem v budoucím systému, který měl být zastupitelskou parlamentní demokracií, nepoužitelné.

Havel a jeho nejbližší společníci založili Občanské fórum jako vykonavatele převratu tehdejšího politického systému a nic víc. Většina z nich totiž od počátku věděla, že na provozování budoucího nosného politického systému jakési všeobjímající sdružení občanů nestačí.