Uplynul týden. Egyptská vláda nejprve smrt 224 lidí na palubě ruského charterového letu nad Sinají označovala za tragickou nehodu, k čemuž se objevily vcelku očekávané teze o „notoricky“ známých kvalitách ruských regionálních aerolinií. Když se do „hry“ vložil Daeš s tím, že to jeho bojovníci airbus – patřící irské společnosti, registrovaný v Irsku a pronajatý ruské společnosti Kogalymavia -- sestřelili raketou, egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí vše popřel: „Je to jen propaganda, je to pokus poškodit stabilitu a bezpečnost Egypta a image Egypta. Věřte mi, situaci na Sinaji, obzvláště v dané oblasti, máme plně pod kontrolou.“ Vzápětí byl ale – oficiálně zcela kvůli něčemu jinému – „vyměněn“ šéf letiště v Šarm al Šajchu, odkud letoun startoval, což samo o sobě evokovalo cosi jako přiznání blíže nespecifikované viny. Pak se svými trochami začali přicházet další, třeba ředitel americké Národní zpravodajské služby James Clapper, podle něhož je účast Daeše na tragédii „nepravděpodobná“, protože teroristé prý nemají rakety země-vzduch, které by sestřelily letadlo ve skoro desetikilometrové výšce. Než někdo stačil zapřemítat o tom, jak americké tajné služby tak dobře vědí o tom, co Daeš má nebo nemá, tím spíš, že třeba džihád v nedaleké Sýrii takovými zbraněmi nejspíš disponuje -- a Rusko nejspíš i právě kvůli tomu do Sýrie přesunulo i protiraketové systémy -- objevilo se americké tvrzení o „tepelném záblesku“ vedle letadla, který zachytily americké satelity. A zatímco ruská strana dál neutrálně mluvila „všech možných směrech vyšetřování“, Británie rozptýlila pochyby o raketách nebo upozadila i případné diskuse o tom, proč americké satelity loni „neviděly“ také malajsijský boeing nad Ukrajinou. „Britský ministr zahraničí Philip Hammond prohlásil, že jeho vláda má za to, že existuje „významná pravděpodobnost“, že havárii způsobila výbušnina. A blízkovýchodní zdroj obeznámený se zpravodajskými otázkami také říká, že to vypadá, jako by někdo umístil na palubu letadla bombu,“ shrnula CNN. Britové, ale i Američané prý zachytili „interní komunikaci“ Daeše, která z bomby na palubě činí „skutečnou možnost“, slovy Baracka Obamy. Rusko i Egypt tuto variantu stále zpochybňují, přičemž Moskva je ale „šokována“ tím, že obě strany měly příslušné informace, ale nechtěly se o ně s Ruskem podělit.

Je přitom důležité, že v případě ruského letadla Západ nepostupuje podle tradičního úzu posledních let, kdy je každá havárie letadla od prvního okamžiku pojímána coby teroristický útok a teprve poté se hledají i jiné případné důvody neštěstí. Nyní je tu ale po týdnu spousta „významných pravděpodobností“ a „skutečných možností“, které sice na terorismus jako by ukazují, ale jen jakoby.

Jak konstatuje Justin Raimondo na Antiwar.com, příčinou je snaha vyhnout se budování jakýchkoli sympatií vůči Rusku a Rusům, kteří jsou aktuálně „nepřítelem“ Západu, což mimo jiné názorně ukázala karikatura v nejnovějším čísle francouzského Charlie Hebdo. K tomu je třeba přičíst i fakt, že někteří lidé v americkém politickém establishmentu by nejraději dál podporovali v syrské válce teroristy, přinejmenším ty z Al Kajdy. V širším měřítku tak vlastně jen Západ odmítá veřejně přiznat, že má s Ruskem na Blízkém východě společné zájmy, což ovšem samo o sobě zpochybňuje i upřímnost americké „války proti terorismu“ a sráží ji na úroveň píárové akce v rámci geopolitického manévrování.