Zítřejší pokračování vídeňského summitu o Sýrii se po fiasku říjnového jednání (po jehož konci přišla "náhodou" tragédie ruského airbusu) má věnovat především dvěma tématům: Prosazení ruského plánu na dosažení míru v Sýrii (uniklého "náhodou" z OSN do médií), který počítá s vypracováním nové ústavy do osmnácti měsíců, o níž by rozhodli Syřané v refererendu a následnými předčasnými prezidentskými volbami. Do voleb by v úřadě setrval současný prezident Bašár Asad.
Z dokumentu nevyplývá, že by se Asad nemohl voleb zúčastnit a po svém případném (vzhledem k popularitě mezi většinou občanů velmi pravděpodobném) vítězství vést zemi i nadále. Rusové na všechny otázky po budoucnosti Asada vždy odpovídají: Ať rozhodne syrský lid, koho chce mít v čele státu, což dráždí Američany a západní politiky vůbec k nepříčetnosti - protože kvůli tomu, aby lid rozhodoval o své budoucnosti, přece válku v Sýrii nevyvolali.
Asad by ve volbách znovu zvítězil
Pokud by však ruský plán uspěl, následuje vrchol absurdního dramatu. Je totiž velmi pravděpodobné, že současná roztříštěná opozice, kterou tvoří často navzájem znepřátelené frakce, jež proti sobě někdy bojují i na frontových liniích, nebude schopna se na společném kandidátovi na prezidenta dohodnout a každá postaví svého favorita.
To by ještě zvýšilo šanci, že velkou částí národa uznávaný Asad by nakonec ve volbách zvítězil. Islámští bojovníci pleníci zemi a zotročující celé oblasti, které mají pod kontrolou, dosáhli za dva roky války toho, že i mnozí kritici Asada z řad sekulární opozice k němu dnes obracejí zraky jako k zachránci Sýrie. Tato změna se projevila v mnoha regionech, nejen tam kde žijí Asadovi naklonění Alavité ale i v sunnitských oblastech, které ještě donedávna podporovaly opozici.
Osvobození letiště u Aleppa
Islamistické skupiny, vytvořené a financované Spojenými státy, Izraelem, Saudskou Arábii, Katarem a Tureckem, které přeměnily nedávno ještě kvetoucí zemi v hromadu trosek a život v peklo, i přes obrovskou podporu svých sponzorů ztrácejí v těchto dnech pozici za pozicí.
Tento týden se Asadově armádě s ruskou leteckou a dělostřeleckou podporou podařil zásadní průlom. Přes rok trvající obklíčení strategické letetecké základny Kvejris západně od Aleppa bylo po urputných bojích s islamisty prolomeno a základna osvobozena.
Obránci, kteří se přes rok bránili obrovské islamistické přesile, se spojili s vládními silami. Ty pronikly na základnu liniemi Islámského státu západně od letiště, a postupně pak společnými silami za velkého přispění ruského letectva základnu ovládli. Prezident Asad ocenil jak velitele, generálmajora Munzara Zamana, který dokázal přes rok základnu bránit, tak i plukovníka Suhajla Hasana, jehož jednotky blokádu prorazily. Osvobození základny umožní další postup v rozhodující bitvě o Aleppo, která tento týden již začala.
Přesun vozidel Islámského státu pod dohledem amerických helikoptér
IS posílá posily za doprovodu vrtulníků Apache
Právě využití letiště umožní osvoboditelům efektivně útočit proti teroristům ovládajícím město. O tom, že si islamisté tento rozhodující faktor celé války velmi dobře uvědomují, svědčí i zprávy, že na pomoc Islámskému státu v Aleppu vyrazily z centra Rakka mohutné posily. Na záběrech, které unikly na veřejnost, je vidět nejen nekonečnou kolonu bílých Toyot Islámského státu směřujích k Aleppu, ale také jejich vzdušný doprovod - americké armádní vrtulníky Apache, které "spřátelené skupiny" Islámského státu (takzvaná umírněná opozice) ze vzduchu chrání.
Není pochyb, že "bitva bitev o Aleppo" právě začala. Mnohé další podstatné souvislosti, o kterých západní méia usilovně mlčí, zasvěceně připomíná dnes už "kultovní" vojenský analytik známý pod pseudonymem Saker:
Saker: Rusové se v Sýrii velmi efektivně “zakopali”
Ať už se ukáže, že vše souviselo se situací v Sýrii, či ne, je bez debat, že pád letu Kogalymavia 9268 byl hlavní událostí týdne. O tom však bude záhodno diskutovat jinde. Já sám jen zopakuji své osobní přesvědčení, že tato tragédie nijak neovlivní ruské operace v Sýrii, nebo vnitřní politickou situaci v Rusku.
Co se týče příčiny katastrofy, objevuje se čím dál více signálů, že jak západní, tak ruské tajné služby soudí, že šlo skutečně o bombu na palubě. Ruská strana zrušila lety do Egypta a evakuuje své státní příslušníky (nějakých 70 000 lidí). Podobná opatření učinily i některé západní státy.
V Sýrii se ovšem stalo něco podstatně zajímavějšího, ač si toho málokdo povšiml: Rusové se v podstatě tiše, ale velmi efektivně “zakopali”.
Protiletecké jednotky
Rusko poprvé oficiálně přiznalo, že mezi jeho jednotkami v oblasti jsou i ty protiletecké. Doteď leželo hlavní břemeno protiletecké obrany na ruském námořnictvu, především pak lodích, vybavených raketovými systémy S-300. To nebylo pro Rusy ideální řešení, nejen proto, že znamenalo zatížení ruské námořní síly, která musela bránit celý vzdušný prostor a nebyla tak schopna přesunu jinam, ale také proto, že dostřel raket umístěných na moři pokrývá jen asi polovinu syrského území.
Nasazení raketového křižníku Moskva bylo překlenovací akcí, určenou k ochraně ruského kontingentu v Latakíji. Teď se ovšem zdá, že Rusko do oblasti vyslalo specializované protiletecké jednotky. Pravděpodobně jde o pozemní verze raketometů S-300, možná v kombnaci se systémy bodové obrany jako je Pantsir-S1 a dalšími ručními protiletadlovými řízenými střelami (MANPADs) s menším dostřelem, jako třeba 9K338 Igla-S, nebo velmi dokonalá 9K33 Verba.
Kromě toho se objevují zprávy, že Rusové nasadili špičkové zbraně elektronického boje (EW, Electronic Warfare), včetně nejnovějších systémů Krashuka-4, které jsou mezi nejsofistikovanějšími mobilními EW systémy, jaké byly kdy postaveny, a které údajně dokáží rušit práci systémů AWACS i satelity. Přidejte k tomu přítomnost bojových letounů SU-30SM na syrské obloze a máte před sebou obrázek vojenského kontingentu, schopného syrský vzdušný prostor efektivně ovládnout.
Když se jich na tyto zbraně ptal tisk, regaovali ruští představitelé velmi roztomile: prohlásili, že protiletecké síly přesunuli do oblasti pro případ, že by se někdo pokusil uneseným letadlem zaútočit na základnu v Latakíji. No jasně.
Kontrola syrského nebe
Skutečný cíl těchto snah se stává nyní zřejmým. Rusové se snaží zabránit Americe kontrolovat syrské nebe. Momentálně toho není moc, co by mohla Amerika podniknout v odvetu - tedy pokud nechce rozpoutat třetí světovou válku. Kromě toho tím Rusové vysílají signály Turecku, Francii a Izraeli - zemím, které se za různých podmínek a různě nechaly slyšet, že chtějí využívat syrský vzdušný prostor pro své vlastní účely.
Také se proslýchá, že do Sýrie míří ruské jednotky zvláštního nasazení. Wall Street Journal si myslí, že by se tyto jednotky měly zapojit do spolupráce se syrskými tajnými službami a působit jako letečtí návodčí (Forward Air Controllers, FACs). Já sám vidím ještě jeden důležitý úkol pro podobné jednotky: umisťovat skryté nádrže s palivem pro využití ruskými helikoptérami, kdyby bylo třeba zachraňovat sestřelené ruské piloty. (Jednotky Specnas podobné zásobárny paliva vytvářely v jižním Afghánistánu, když tam válčili Sověti.)
Některé západní zdroje soudí, že by podobné jednotky mohly dostat i přímé bojové úkoly. To je klidně možné a Specnas GRU to určitě má v popisu práce. Nicméně jejich primární úloha je zvláštní průzkum, a ačkoli mohou být použity ke zničení důležitých cílů v rámci Daesh (ať již lidských, nebo jiných), nejspíš se o podobné akci, pokud proběhne, vůbec nedozvíme.
Co je každopádně jisté, je fakt, že Rusové v Sýrii zvětšují své možnosti a že jejich přítomnost roste: z malého a zranitelného kontingentu se stává mnohem větší a efektivnější síla.
Nástup Íránu a Hizballáhu
Syřané zatím dost možná dosáhli prvního velkého úspěchu ve své protiofenzívě. Vládní síly dosud sice zatlačovaly Daesh na mnoha frontách, ale vyhýbal se jim skutečný průlom. To by se mohlo stát nyní, pokud skutečně osvobodí a otevřou dálnici na Aleppo.
Hlavním problémem Rusů zůstává fakt, že syrská armáda zatím nedokázala nijak zúročit ruskou intervenci. Příčinou je kombinace důvodů - od toho, že syrská armáda je vyčerpaná a neschopná soustředit dostatečnou sílu do bodu, v němž by došlo k zásadnímu průlomu, až po fakt, že bojovníci Daesh jsou v oblasti dobře zakopaní a kromě toho podle všeho vzdorují houževnatě a chytře.
Přesto ruská vzdušná ofenzíva podrývá síly Daesh a je možné, že i díky ní teroristické síly na některém kritickém místě fronty zkolabují. Vcelku vzato je důvod k velmi opatrnému optimismu a lze doufat ve vítězství legitimní syrské vlády. Jenže: Pokud nepřijde, budou muset do oblasti přesunout mnohem větší síly Írán i Hizballáh.
Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
