Vážené studentky a studenti, vážení akademičtí funkcionáři fakulty (či školy),

děkuji za pozvání a za možnost zde dnes promluvit. Původně jsem myslel, že to bude v daleko menším rozsahu, pouze v rámci běžné přednášky v kursu hospodářské politiky doc. Ševčíka, ale vidím – i podle počtu plakátů na celé škole – že se jedná o publikum větší. Snad nebudete zklamáni. Hospodářskou politiku už dlouhá léta nevykonávám, spíše ji jen glosuji a komentuji. Bohužel, v drtivé většině případů, v kritickém tónu. Stát se svou hospodářskou politikou už zase do ekonomiky příliš nadměrně vměšuje a tím likviduje autonomnost ekonomické sféry. Trh je tím opět silně potlačován.

Pro dnešek jsem zvolil téma peněz, měny, měnové politiky, centrálního bankovnictví. V úvodu nemohu nezmínit, že se o budoucnost peněz velmi obávám. Obávám se, že o nich už dlouho mluvit nebudeme, neboť budou – alespoň ve formě hotovostních peněz – v Evropské unii brzy zakázány. Nebude to proto, že by byly vytlačeny jinými, v leckterých ohledech vhodnějšími platebními prostředky. Důvodem pro tento zákaz nebude snaha zlepšit fungování ekonomického systému, např. snížit transakční náklady.

Bude to provedeno s úplně jiným úmyslem, bude to provedeno s úmyslem omezit svobodu člověka, k níž volné, nikým nekontrolované, nikde neevidované používání peněz patří. Tuto svobodu žádné platební karty nemohou zajistit. To si manipulátoři současného světa dobře uvědomují a právě proto o omezení tohoto významného prvku lidské svobody tolik usilují.

Musím trochu zavzpomínat – s pocitem, že už na to mám ve svém věku nárok. Souvislost peněz a svobody jsem si prvně velmi silně uvědomil zhruba před půl stoletím, když jsem dostal do rukou článek amerického ekonoma, jednoho z čelných představitelů školy komparativní ekonomie, Gregory Grossmana, nazvaný Gold and Sword: Money in the Soviet Command Economy[1]. Popisoval v něm vývoj míry tržnosti ekonomiky Sovětského svazu v prvních desetiletích jeho existence a zcela přesvědčivě poukázal na kauzální vztah mezi uvolňováním trhu, zesilováním role peněz, oslabováním role – jak on říkal – komisaře (s jeho pomyslným mečem) a zvyšováním svobody člověka. Na tento text jsem nikdy nezapomněl, ale dlouho to vypadalo tak, že o něm není třeba mluvit. Teď už bohužel zase je.[2] A já to považuji za velmi závažné.