Vít Klíma: Proč nejde uzavřít vnější hranice EU na Balkánské cestě?

16.12.2015 19:26

Specifická geografická podoba mořského pobřeží mezi Řeckem a Tureckem - blízkost a členitost břehů (Řecko má 3 000 ostrovů) i absence mořských proudů - je pro migraci z Turecka do EU přímo předurčená.

Vít Klíma: Proč nejde uzavřít vnější hranice EU na Balkánské cestě?
Foto: Archiv
Popisek: Muslimský uprchlík, ilustrační foto

Řecké pobřeží je delší než patnáct tisíc kilometrů, z toho optimálně využitelné pro migraci je přibližně 1 000 kilometrů. Nechceme-li pobřeží zaminovat, a to tak hustě, aby mezerami mezi jednotlivými minami neproplul ani gumový člun, jsou v podstatě neuhlídatelné. Dokonce, i kdyby byly, problém migrace to nijak neřeší.

Námořní právo a zvyklosti

Mořeplavba má tisíciletou historii a tradičně dodržované ustálené zvyklosti. Její prioritou vždy byla a je záchrana lidského života. Člun s uprchlíky bude podle nich vždy považován za plavidlo s trosečníky, jehož pasažéry je třeba vzít v ochranu. Jinými slovy - v případě plavidel, která budou v mezinárodních vodách zachycena jinými loděmi, včetně těch vojenských - připadá v úvahu jediná možnost, jíž je jejich záchrana s asistovaným doplutím k nejbližšímu přístavu nebo poskytnutí jim útočiště přímo na lodi. Poskytnutí záchrany nebo ochrany se žádné plavidlo nemůže vyhnout, ledaže by se samo vystavilo nebezpečí ztroskotání, což by velitel posádky musel doložit. Ve výsostných vodách dané země (v našem případě Řecka a Itálie) vzniká povinnost umožnit takovému plavidlu vstup do nejbližšího (vlastního) přístavu a právní náležitosti migrantů řešit až ve chvíli, kdy jsou v bezpečí. A to je přesně i ta chvíle, kdy jim na území hostitelského státu vzniká možnost požádat o azyl, nebo o dočasnou ochranu. Představa, že by mohli být uprchlíci, kteří již připluli do mezinárodních vod, přímo z moře vráceni do země, z níž člun vyplul, je naprosto naivní představa našich politiků.

Čeští a slovenští politici si z nás dělají dobrý den

Většina českých a slovenských politiků plamenně hovoří o nutnosti „utěsnění“ mořských hranic na tzv. Balkánské cestě. Měli by vědět, že pokud nechceme-li na čluny s uprchlíky střílet a tím je potápět, nebo nezaminujeme-li mořské pobřeží, nemůžeme vnější hranice EU efektivně chránit. Vytvořená evropská pohraniční jednotka, ať už bude jakkoliv početná, nemá podle současného práva a zvyklostí žádnou jinou možnost než vzít migranty na palubu a odvézt je do nejbližšího námořního řeckého či italského přístavu. Jinými slovy politici jen předstírají, že něco dělají, ačkoliv ve skutečnosti nic nedělají, jen sbírají „politické body“. Svatá prostoto!

„Minischengen“

Skutečně vojensky chráněné hranice EU jsou až ty suchozemské, což vedlo Nizozemce k výzvě k vytvoření jakéhosi (suchozemského) „Minischengenu“. Bude-li vlna uprchlíků na jaře pokračovat, jiný výsledek, než vznik nějakého „Minischengenu“ neočekávám. Vsadil bych „botky“ na to, že ani Čechy ani Slovensko už do něj patřit nebudou.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

komunikace

Jak víte, že když vy teď o důchodové reformě nechcete s vládou komunikovat, že oni pak budou komunikovat s vámi? Není tohle hlavní problém, že se na zásadních věcech nedokážete dohodnout? A ještě jedna věc, s kým budete chtít vládu tvořit, když to odmítáte se SPD a evidentně se stranami SPOLU se na ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Dvacáté výročí našeho vstupu do EU a historické paralely

15:22 Jiří Weigl: Dvacáté výročí našeho vstupu do EU a historické paralely

Na 1. května 2024 připadá 20. výročí našeho vstupu do Evropské unie. Náš veřejný a mediální prostor …