Zdravotní stav jehličnatých lesů v České republice je výrazně nejhorší v celé Evropě, konstatovala už v dubnu studie ICP Forest pro Evropskou hospodářskou komisi OSN, takže nás nemusí překvapovat navazující zprávy o bleskovém rozpadu, způsobeném kombinací sucha a kůrovce. Odhad, že rozvrat většiny smrkových porostů u nás proběhne do čtyř desetiletí, je děsivý, ale nabízí i určitý časový prostor na nápravu. Balíček komplexních opatření, legislativních i nelegislativních, které je třeba rychle začít dělat, sestavilo ve spolupráci s vědci i praktickými lesníky Hnutí DUHA a předalo jej na Úřadu vlády v Praze. V zásadě jde o to, dát menší slovo zisku a větší přírodě.

Čtěte:
DUHA: CO DĚLAT, ABYCHOM ZACHRÁNILI LESY (ZDE)
DUHA: SHRNUTÍ BALÍČKU OPATŘENÍ (ZDE)

Zdroj našich dnešních obtíží pochází z jiné doby, ale také jiných klimatických podmínek. Zatímco letošní nástup léta probíhá pět až sedm stupňů celsia nad dlouhodobým průměrem, v době, která byla pro smrk příznivá, vládla „malá doba ledová“. Když císařovna Marie Terezie v polovině 18. století zaváděla moderní lesnictví v našich zemích, byl smrk, který roste rychle a zpříma, logickou volbou. V chladnějším období se mu dařilo a mohl posloužit mohutné poptávce po konstrukčním materiálu pro rostoucí města i prakticky jediném palivu pro hutě, sklárny a další vznikající průmysl.

Dnes je naopak rozumným krokem smrk co nejrychleji opustit a lesy obnovovat v přirozené druhové skladbě. Studie publikovaná v prestižním časopise Nature Climate Change týmem profesora Hanewinkela již v roce 2012 přesvědčivě ukázala, že Česká republika bude optimálním prostředím pro dub, buk a další listnaté dřeviny. Stane se to již za pár desítek let, stejně jako v dalších zemích střední Evropy. Zato smrk zde bude hynout dříve než ve svém mýtním věku a s jeho pěstováním budou spojeny ekonomické ztráty.

Ostatně na totéž upozorňovala již v roce 1995 studie kolektivu doc. Antonína Bučka z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity a návazně další vědecké práce. V roce 2006 se o tom shodlo více než 200 českých vědců ve Stanovisku vědeckých a odborných pracovníků k ochraně českých lesů a vyzvalo vládní činitele k bezodkladným krokům.