Zbyněk Fiala: Jen Bůh ví, jak to dopadne

30.10.2020 16:25

Biden jasně vede, ale průzkumy se mohou mýlit a také může jít o hlasy těch, kdo uváznou na poště a nedostanou slovo.

Zbyněk Fiala: Jen Bůh ví, jak to dopadne
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
reklama

Průzkumy preferencí z posledních dnů před prezidentskými volbami v USA zachycují oba tábory v nejvyšší mobilizaci. Donald Trump posílil za dva týdny ze 41,6 na 43,7 bodu, tedy o dva body, a míří vzhůru. Joe Biden mírně ztratil z 52,1 na 51,1 bodu, tedy o bod, ale už zase znovu stoupá. Když však pomineme denní výkyvy, je to jiné. Od června je tu rozdíl 7 až 10 bodů ve prospěch Bidena.

Kdyby se dalo průzkumům věřit a záleželo jen na lidovém hlasování, je rozhodnuto. Průzkumům se však věřit nedá. Princip „jaká otázka, taková odpověď“ je někdy tlumočen jednoznačněji „smetí tam, smetí ven“. Ne, že by všechny agentury sloužily jen politickému marketingu nebo to byli břídilové, kteří tu jsou jen proto, aby se trochu vylepšila pověst předpovědi počasí. Ale do hlav se kouká špatně, a dokonce ani samotní voliči nemusí vědět, jak se nakonec rozhodnou.

Průzkumy nám nepomohou ani v situaci, kdy se voliči skutečně rozhodnou tak, jak slibovali, ale jejich hlas nebude započten. Stačí, když jej pošta nestihne včas doručit nebo když oficiální volební personál spolu s armádou dobrovolníků nestačí ty hromady hlasovacích lístků včas sečíst.

Zcela určitě to nestihnou ještě o volební noci 3. listopadu, píše The Washington Post. Nicméně, ponechává tento problém stranou a nabízí úvahu, že Trump by mohl vyhrát buď v důsledku rozhodného úspěchu na Floridě, který by se přenesl i do dalších jižních států, nebo na Středozápadě, kde jsou často jen nepatrné rozdíly. Třetí scénář vychází z představy, že průzkumy nadsazují Bidenovu popularitu, takže je silné politické větry vychýlily o pět bodů mimo. Pak by byl poměr sil opačný než dnes, proti „jistým“ 217 demokratických volitelů by stálo 244 republikánských a zbylá vřava by se odehrála v „bitevních státech“ se 77 hlasy. Trump by nakonec dostal celé vnitrozemí s výjimkou státu Illinois a potřebných 270 hlasů je doma. (ZDE)

Bitva o Floridu se už vystupňovala do té míry, že ve čtvrtek se poprvé setkali oba kandidáti na stejném místě, v Tampě, naštěstí každý na jiném volebním shromáždění. Trump burcoval proti zkorumpovaným Demokratům, jak se stále snaží protlačit do centra pozornosti to, od čeho si sliboval „říjnové překvapení“, tedy nová svědectví k ukrajinskému a čínskému podnikání Bidenova syna Huntera. Jde o to, jestli o tom táta věděl a jestli to náhodou nebyla promyšlená rodinná akce ke zpeněžení funkce viceprezidenta. Ať to bylo jakkoliv, příběh se moc nechytá. Biden naopak boduje s kritikou Trumpova přístupu ke koronaviru, který teď ohrožuje nejpevnější jádro konzervativních voličů na Floridě, bohaté penzisty, kteří si začali uvědomovat svoji zranitelnost v důsledku vysokého věku. (ZDE)

Ubývá však voličů, kteří ještě mohou být ovlivněni. Do čtvrtka odhlasovalo 82 milionů Američanů, z toho 28 milionů osobně a 54 milionů poštou. Kdybychom to porovnali s volební účastí roku 2016, má už 60 procent voličů volby za sebou. Na Floridě odvolilo přes 7 milionů voličů, to je 53 procent z účasti před čtyřmi lety. Z celkového počtu vyžádaných poštovních hlasovacích lístků zatím nebylo vráceno ještě 36 milionů hlasů. (ZDE)

Všichni se nakonec nemusí rozhodnout, že je skutečně odešlou. Ve hře je i to, jak to pošta zvládne. A to může být nakonec nejdůležitější, protože poštou hlasují hlavně Demokraté ohrožovaní koronavirem v přehuštěných velkých městech. Na venkově v americkém vnitrozemí, kde je převaha Republikánů, bude nejběžnější osobní hlasování ve volební den. To se bude také nejrychleji sčítat. Ve volebních místnostech asi Trump vyhraje a může ho to vést k rozhodnutí, že výsledek z úterní noci je konečný, varují někteří pozorovatelé.

Tématu „konečného výsledku“ hned o volební noci se věnuje vážený Bulletin of the Atomic Scientist a upozorňuje, že americký volební sytém má zabudovány vady „jako v Černobylu“. Přizval si k tomu autora knihy s názvem „Odejde?“ a portrétem Trumpa na titulu. Podtitul pak mluví o „vyhlídce zhroucení voleb 2020“. Knihu napsal profesor práva Lawrence Douglas „jako myšlenkový experiment“, tedy coby, kdyby. V jednom dřívějším rozhovoru to pak shrnul do děsivého: „Naše volby prezidenta obsahují systémovou chybu podobnou Černobylu: pokud se systém ocitne ve správných podmínkách stresu, hrozí mu katastrofické zhroucení.“

Černobyl pochopitelně přitáhl pozornost atomových vědců, ale rozhovor v jejich magazínu je suše racionální. Kniha je postavena na otázce: Je systém připraven na situaci, kdyby prezident neuznal volební porážku? Odpověď zní: Není.

Podle autora je to proto, že americký volební systém je „archaický, byzantinský, antidemokratický, nefunkční, a tedy nebezpečný“. Částečně je to dáno existencí volební komory, která má poslední slovo. V tomto století už dvakrát získal prezidentskou funkci kandidát, který prohrál v lidovém hlasování (Republikáni Bush ml. a Trump). To se v minulém století nikdy nestalo. Druhý problém spočívá v tom, že neexistuje jednotné volební zákonodárství, každý stát a vlastně i každý okrsek si pravidla nějak přizpůsobuje.

Riziko volební komory spočívá v tom, že v tak názorově rozdělené zemi, jako jsou USA, o výsledku rozhodne jen pár „bitevních států“. Spor se povede o deset tisíc hlasů ve státě, který může volby převážit, a bude jedno, jestli celkově kandidát o tři miliony hlasů prohrál. Jak z toho ven? Zrušit volební komoru znamená ústavní změnu, to je téměř nerealizovatelné. Mohlo by se zkusit začít zdola a vyvolat hnutí, která by prosazovala v jednotlivých státech, aby jejich volitelé v komoře hlasovali podle výsledku lidového hlasování. Kdyby se dosáhlo toho, že většinové hlasování podpoří státy reprezentující ve Volební komoře 270 hlasů, zajišťujících volbu prezidenta, stane se Volební komora zbytečná. Ale i tento postup by vyvolal spoustu sporů, konstatuje autor.

Anketa

Zaslouží si herec Josef Dvořák státní vyznamenání?

88%
12%
hlasovalo: 17660 lidí

Stále však zůstává problém, že se hlasuje v 10 tisících okrscích, které se neřídí jednotnými pravidly. Když máte v takovém decentralizovaném systému jeden pochybný okrsek, můžete pochybovat o celých volbách, upozorňuje Lawrence Douglas. Prezident sám dlouhodobě pochybuje o nestrannosti voleb, tu by prý potvrdilo pouze to, kdyby vyhrál. Teď zpochybňuje hlavně hlasy poštou. Je jasné, proč. Z výzkumu agentury Pew vyplývá, že pouze 20 procent voličů Trumpa by volilo touto metodou. Z jiných šetření vyplynulo, že Demokraté měli v úmyslu použít poštovní hlasování třikrát nebo čtyřikrát častěji. (ZDE)

Volební boj se tak přenese k soudům. Trumpův tábor stupňuje úsilí, aby se využilo situace, kdy se poštovní hlasy – převážně v neprospěch stávajícího prezidenta – nestihly započítat. Tomu předcházely pokusy přiškrtit rozpočet federální pošty, aby se do doručování moc nehrnula. Hlasy odevzdané včas přijdou na okrsek pozdě. Co bude pak?

Federální soud v Minnesotě ve čtvrtek rozhodl, že úřední sčítači hlasů musí dát stranou hlasy, které přišly po 20. hodině volebního dne. Ruší se tak sedmidenní lhůta, kdy měly být ještě započítávány. V samotné Minnesotě se to ve čtvrtek týkalo 578 tisíc hlasů pro hlasování v nepřítomnosti, které dosud nebyly vráceny vyplněné. Ale některé už mohly být na poště a některé ještě mohou být použity pro předčasné hlasování, kterému dávají voliči přednost, aby nemuseli dýchat frontový zavirovaný vzduch.

Předtím padlo podobné rozhodnutí ve Wisconsinu. Důležité je stanovisko Nejvyššího soudu, u kterého to nakonec skončí. V současných případech poukázal na nedostatek času k rozhodování a vymínil si právo vrátit se k věci po volbách, kdy bude navíc posílena jeho konzervativní většina. To činí věci průzračnými jen jedním směrem. Můžeme se jen modlit, aby si tím USA nevykoledovaly sankce EU jako Bělorusko.

A když už jsme u toho modlení, je tu ještě pomoc Boží.

Celostátně má Trump jistotu v evangelických voličích, pro které politickou agendu formuluje biblickým jazykem. Nyní se pohybuje hlavně na půdě Starého zákona, když přichází s rozhodnutími důležitými pro Izrael. Symbolický význam mělo zejména uznání Jeruzaléma za hlavní město, kam se má přesunout i velvyslanectví USA, a také změna postoje ke stávajícím osadám na palestinském území, která přestávají být považována za nezákonná výměnou za zastavení další výstavby.

Izraelský list The Jerusalem Post je přesvědčen, že v nejbližších dnech mohou následovat další kroky, aby Trump zachránil ohrožené znovuzvolení. Největší ohlas má rychlé navazování diplomatických vztahů Izraele se Sjednocenými arabskými emiráty, Bahrainem a Súdánem, otevírající cestu z arabské izolace. Od amerických „evangelistů“ si za to vysloužil přirovnání s perským králem Kýrem Velikým, který osvobodil Židy ze zajetí Babylonu. Mají za to, že Trump může počítat s boží pomocí, tak jako podle nich pomohla za druhé světové války britskému premiérovi Churchilovi.

Trump má proto u této skupiny voličů stále 82 procentní podporu. Trochu jiné je to však u židovských voličů v USA, kteří přestávají považovat Izrael za hlavní prioritu a soustřeďují se více na domácí politiku ve Spojených státech. Podle průzkumu agentury Pew z počátku října bude 70 procent židovských voličů hlasovat pro Bidena. Avšak ortodoxní Židé podle agentury Mason-Dixon Polling and Strategy preferují Trumpa proti Bidenovi v poměru 62:36. Také modlitby křesťanských stoupenců Trumpa směřují k „obnově“ biblického postavení Jeruzaléma. (ZDE)

Příští týden nebudeme vědět, kam dřív obrátit zraky, zda na obrazovky, nebo k soudům, či raději k nebi?

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pavel Opl: Šla pravda světem a na chudé duchem se smála

15:33 Pavel Opl: Šla pravda světem a na chudé duchem se smála

Již 12 milionů smazaných příspěvků údajných dezinformací a konspiračních teorií na téma covid 19. Od…