Průzkumy preferencí z posledních dnů před prezidentskými volbami v USA zachycují oba tábory v nejvyšší mobilizaci. Donald Trump posílil za dva týdny ze 41,6 na 43,7 bodu, tedy o dva body, a míří vzhůru. Joe Biden mírně ztratil z 52,1 na 51,1 bodu, tedy o bod, ale už zase znovu stoupá. Když však pomineme denní výkyvy, je to jiné. Od června je tu rozdíl 7 až 10 bodů ve prospěch Bidena.

Kdyby se dalo průzkumům věřit a záleželo jen na lidovém hlasování, je rozhodnuto. Průzkumům se však věřit nedá. Princip „jaká otázka, taková odpověď“ je někdy tlumočen jednoznačněji „smetí tam, smetí ven“. Ne, že by všechny agentury sloužily jen politickému marketingu nebo to byli břídilové, kteří tu jsou jen proto, aby se trochu vylepšila pověst předpovědi počasí. Ale do hlav se kouká špatně, a dokonce ani samotní voliči nemusí vědět, jak se nakonec rozhodnou.

Průzkumy nám nepomohou ani v situaci, kdy se voliči skutečně rozhodnou tak, jak slibovali, ale jejich hlas nebude započten. Stačí, když jej pošta nestihne včas doručit nebo když oficiální volební personál spolu s armádou dobrovolníků nestačí ty hromady hlasovacích lístků včas sečíst.

Zcela určitě to nestihnou ještě o volební noci 3. listopadu, píše The Washington Post. Nicméně, ponechává tento problém stranou a nabízí úvahu, že Trump by mohl vyhrát buď v důsledku rozhodného úspěchu na Floridě, který by se přenesl i do dalších jižních států, nebo na Středozápadě, kde jsou často jen nepatrné rozdíly. Třetí scénář vychází z představy, že průzkumy nadsazují Bidenovu popularitu, takže je silné politické větry vychýlily o pět bodů mimo. Pak by byl poměr sil opačný než dnes, proti „jistým“ 217 demokratických volitelů by stálo 244 republikánských a zbylá vřava by se odehrála v „bitevních státech“ se 77 hlasy. Trump by nakonec dostal celé vnitrozemí s výjimkou státu Illinois a potřebných 270 hlasů je doma. (ZDE)

Bitva o Floridu se už vystupňovala do té míry, že ve čtvrtek se poprvé setkali oba kandidáti na stejném místě, v Tampě, naštěstí každý na jiném volebním shromáždění. Trump burcoval proti zkorumpovaným Demokratům, jak se stále snaží protlačit do centra pozornosti to, od čeho si sliboval „říjnové překvapení“, tedy nová svědectví k ukrajinskému a čínskému podnikání Bidenova syna Huntera. Jde o to, jestli o tom táta věděl a jestli to náhodou nebyla promyšlená rodinná akce ke zpeněžení funkce viceprezidenta. Ať to bylo jakkoliv, příběh se moc nechytá. Biden naopak boduje s kritikou Trumpova přístupu ke koronaviru, který teď ohrožuje nejpevnější jádro konzervativních voličů na Floridě, bohaté penzisty, kteří si začali uvědomovat svoji zranitelnost v důsledku vysokého věku. (ZDE)