Nemám možnost nahlédnout do celého spisu, takže nemohu zjistit, jak k této hrůzostrašnosti došlo a kdo je za ni odpovědný. Nicméně ze zkušenosti vyvozuji, že kdyby všichni odpovědní činitelé plnili řádně své povinnosti, nemohlo by k ní dojít. Dále mám jistotu, že viníci se nedostanou před kárný soud, protože od jejich pokleslého jednání již vypršela tříletá promlčecí lhůta. 

Případ je odrazem obecného ovzduší snášenlivosti kárných žalobců k pokleskům soudců. Za zmínku stojí i odpovědnost předsedy soudu, který takový vývoj procesu u svého soudu strpěl. Nemůže sice zasahovat do rozhodování soudců, ale v rámci obecného dohledu by takový procesní exces neměl přehlédnout a strpět. I když selhal, určitě by snesl oslovení „Ctihodnosti“ (sic!).

Nevím, zda a jak se postižený proti neodpovědnému přístupu soudců k jeho věci bránil, zda v průběhu procesu podal podnět ke kárnému stíhání soudců. Musím ale připustit, že by asi neuspěl, i kdyby se bránil. Nejen mnozí řadoví soudci, ale bohužel i někteří předsedové soudů ve svém myšlení směšují výsadu nezávislosti soudců s právem nedbat práv účastníků řízení a nenést odpovědnost za průtahy.