Vážení přátelé,

nejprve mi dovolte, abych Vám všem poděkoval za práci ve volební kampani. Celkový výsledek sice není nijak oslnivý, nás může alespoň trochu těšit, že jsme dosáhli nejlepšího výsledku v rámci českých krajů. Na analýzu, proč jsme neuspěli tak, jak jsme si představovali, je ještě brzo.

Je však jasné, že nás ničí nejednota. Žádná normální strana nehlasuje o tom, kdo je jejím kandidátem na premiéra. Tím je přeci vždy předseda. A když o tom náhodou hlasuje, tak to dělá aklamačně, kdy kandidát dostává 100 % hlasů a celé ÚVV odchází do volebního klání. Všichni naši členové ÚVV, se kterými jsem mluvil v této volbě, podpořili předsedu Sobotku, a to včetně mě. Přišlo mi to naprosto normální a přirozené. Jinak totiž ani nemělo cenu do voleb chodit. Strašně mě mrzelo, že se toto hlasování odehrálo potom, co jsem členům ÚVV říkal, že straně chybí vůle po vítězství. Také jsem jim říkal, že musíme pro lidi znamenat naději na změnu a lepší život. Varoval jsem je, že můžeme v rámci kampaně říkat, co chceme, ale nebude to nic platné, když nebudeme jednotní a srozumitelní.

A my jsme se zase zabývali sami sebou. Pak přišly žaloby našich lidí na vlastní stranu ohledně kandidátních listin. Těžko vysvětlíme voličům, že jsme normální, když děláme tyto věci.