Já na závěr svého vystoupení si dovolím odpovědět na tu otázku pana poslance Béma.

Nicméně chtěl jsem ještě podotknout k vystoupení pana poslance Bárty - do eurozóny se nevstupuje. Do eurozóny se přijímá. Nikdo samozřejmě nedonutí členské země eurozóny, aby vzaly mezi sebe zemi, která neplní daná kritéria. Jakkoliv máme v asociační dohodě závazek, který zní "bez zbytečných odkladů vstoupit do eurozóny", neexistuje na světě žádná síla, která by budoucí politickou reprezentaci České republiky tak donutila udělat, pokud nestanoví termín, nepožádá o vstup do RM2 (???) a za dva roky poté do eurozóny. Taková síla prostě neexistuje.

To říkám jako politik, který - to říkám také otevřeně - si přeje, aby jednou Česká republika vstoupila do eurozóny.

Respektuji, že může být v této Sněmovně řada jiných politiků, kteří si to nepřejí. Ale ať už si to přejeme nebo nepřejeme, tak si musíme uvědomit, že to rozhodnutí, že tam vstoupíme, a stanovit ten termín, neuděláme my, tato Poslanecká sněmovna to neudělá, udělá to budoucí politická reprezentace, nějaká, a udělá to jenom tehdy, když to prostě bude chtít udělat. Když to nebude chtít udělat, tak to prostě neudělá. A neumím si představit sílu, která by ji k tomu donutila.

To znamená, že to, že bychom při vstupu do eurozóny, jak řekl pan poslanec Bárta, měli možnost cokoli vyjednat - tam se vstupuje za jasně daných podmínek a přijímá se to prostředí, kam se vstupuje, že bychom měli možnost jednat - my bychom k vám vstoupili, ale tady tu větičku bychom ještě chtěli opravit, tady to kritérium bychom chtěli jinak - to je úvaha mimo čas, prostor, všechny vozy, kozy, prostě nic takového nebude, žádné vyjednávání nebude. Buď budeme plnit kritéria a budeme chtít a ty země nás budou chtít mezi sebe vzít, pak tam budeme, nebo nebudeme plnit kritéria, pak nás tam nevezmou i kdybychom chtěli, anebo nebudeme chtít, pak se nic takového nestane. To jsou jediné možnosti pro budoucnost.

Že bychom dnes odhlasováním této změny primárního práva jakýmkoliv způsobem limitovali nebo zavázali budoucí politickou reprezentaci v jejím rozhodování, není pravda. Naopak, neschválením bychom pravděpodobně limitovali - ovšem limitovali bychom nejenom Českou republiku, ale limitovali bychom všechny země včetně zemí eurozóny, a to opravdu si nejsem jist, jestli je naším zájmem. Jsem přesvědčen, že nikoliv.

Odpověď na otázku pana poslance Béma. Kdybychom dnes byli členy eurozóny a byl by na nás rozpočítán podíl firewallu (?) podle našeho HDP, tak závazek by byl zhruba na 40 mld. cash a zhruba na 310 mld. garancí budoucích plateb. To znamená - ano, ale do výše garancí, ne neomezeně, což připouštím, že je hodně.