Zároveň měl stát v budoucnu ušetřit na poplatcích, které se váží k poštovním poukázkám. Podle zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí, v čele s tehdejším ministrem a současným místopředsedou TOP 09 Jaromírem Drábkem, měl nový způsob výplaty ušetřit minimálně 250 milionů ročně. Takové měli koaliční poslanci, včetně mě, vstupní informace při tvorbě legislativy k sociální reformě. S níž jsem ostatně nakonec souhlasila, poté, co se na popud ODS podařilo do zákona prosadit dobrovolnost v používání karty sociálních systémů pro výplatu dávek a jasný slib, že MPSV nebude pokračovat v krocích, které by znamenaly výplatu důchodů prostřednictvím karty.

Kde se stala chyba?

Již počátkem roku 2012 se však ujištění MPSV začala ukazovat jako chybná. Nejprve nastává problém ve výplatě sociálních dávek, které má na svědomí nový ICT systém, který nefunguje dodnes. Dávky jsou vypláceny chaoticky, někomu nic, někomu několikanásobně, a jen díky obětavosti pracovníků úřadů práce systém nezkolaboval úplně. Prohlášení tehdejšího ministra Drábka o tom, že je systém připraven a již od podzimu 2011 paralelně běží s tím starým, určeným k náhradě, se ukazuje jako lživé. Na světlo světa se dostávají utajované dodatky smluv pro vývoj a správu jednotlivých aplikací, které rezort práce a sociálních věcí uzavřel, když obešel vypsání řádného výběrového řízení. Stejně tak se tomu děje v případě sKarty. Smlouvu s bankovním domem podepsal tehdejší první náměstek Vladimír Šiška (nikoli premiér nebo ministr, ale náměstek!), který se smlouvou pokusil zavázat stát k plnění, jež odporuje zdravému rozumu. V dokumentu smlouvy je totiž uvedeno, že výplata minimálně 98 % sociálních dávek bude směrována přes účty České spořitelny, a smlouva zároveň predikuje budoucí výplatu důchodů prostřednictvím sKaret. Jen připomínám, že smlouva nebyla projednávána v rámci zasedání vlády, Poslanecké sněmovny nebo v rámci koaliční K6.

Jak probíhá „úspornější, pohodlnější a rychlejší“ výplata dávek pomocí sKarty v praxi?

Člověk, který má nárok na finanční pomoc státu, je vyzván k převzetí sKarty. A to buď rovnou při přiznání dávky či příspěvku ze sociální oblasti, nebo, pokud ji již pobírá, je osloven dopisem. Dopis posílá na své náklady úřad práce (stát). Hradí práci člověka, který se sKartami zabývá, hradí papír, obálku, tisk i poštovné. Pokud jde o průkaz osoby se zdravotním postižením, jde o posílání dvou dopisů. Náklad na jednu takovou obsílku je minimálně 10 korun. Při 280 000 vydaných sKaret je to už docela slušná částka, 2 800 000 korun jen na poštovném, ke kterému bychom měli připočíst ještě pracovní dobu zaměstnance úřadu práce. Přičemž kartu jako platební prostředek používá pouze 15% lidí z 280 000. O sKartu žádá Česku spořitelnu úředník úřadu práce, na úřad práce karty přijdou a jsou zde skladovány. Dále sKarty vyrábí a dodává pro Českou spořitelnu zlínská firma monet+, dopis s PIN kodem zasílá přímo majiteli sKarty další zlínská společnost IT Solutions.