Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych předložil zákon, který z té šestice návrhů, které dnes dopoledne mám tu čest Poslanecké sněmovně předkládat, je podle mého názoru nepochybně zcela nejdůležitější.

Dovoluji si také předložit návrh, který je výsledkem mnoha let práce na Ministerstvu životního prostředí ve spolupráci s celou řadou poslanců napříč politickým spektrem, ve spolupráci s regionálními politiky, zástupci měst a obcí, protože je pravděpodobně o nejsložitějším problému, který v oblasti životního prostředí máme, a to je stav ovzduší. Není přitom žádným tajemstvím, že ta situace je nejsložitější v moravskoslezském regionu a že v moravskoslezském regionu je ustavena i pracovní skupina primátorů, hejtmana a Ministerstva životního prostředí, která mimo jiné vede diskusi právě nad tím zákonem, nad jeho praktickými dopady pro problematiku životního prostředí.

Zákon o ovzduší, resp. novela, která mu předcházela z pera poslanců moravskoslezského regionu, už trochu otevřela debatu na toto téma na půdě Poslanecké sněmovny třemi opatřeními a dovolte mi, abych teď v krátkosti uvedl opatření, která jsou navržena v této nové komplexní novele zákona o ovzduší.

Jedním z nich je návrh na tzv. kompenzační opatření. Kompenzačními opatřeními se myslí situace, která je vyžadována při umístění nového zdroje tak, aby zároveň byla vždy kompenzována vymístěním zdroje stávajícího. Cílem je zajistit nenavyšování koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, ke kterým dochází v těch místech, kde dochází k překračování imisních limitů. Zároveň umožňuje ale další rozvoj krajů. A víme zejména, že moravskoslezský region je kraj, který je historicky krajem průmyslovým a že jeho průmysl je klíčový pro hospodářství České republiky.

Dalším požadavkem, a je jich spousta, já jsem vybral jen několik, je například požadavek na minimální emisní parametry malých spalovacích zdrojů uváděných na trh v České republice.