Ministr Chalupa: Průmysl má na kvalitu ovzduší velký vliv, ale není sám

21.09.2011 11:30

Projev na 23. schůzi Poslanecké sněmovny, dne 21. 9. 2011

Ministr Chalupa: Průmysl má na kvalitu ovzduší velký vliv, ale není sám
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa

Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych předložil zákon, který z té šestice návrhů, které dnes dopoledne mám tu čest Poslanecké sněmovně předkládat, je podle mého názoru nepochybně zcela nejdůležitější.

Dovoluji si také předložit návrh, který je výsledkem mnoha let práce na Ministerstvu životního prostředí ve spolupráci s celou řadou poslanců napříč politickým spektrem, ve spolupráci s regionálními politiky, zástupci měst a obcí, protože je pravděpodobně o nejsložitějším problému, který v oblasti životního prostředí máme, a to je stav ovzduší. Není přitom žádným tajemstvím, že ta situace je nejsložitější v moravskoslezském regionu a že v moravskoslezském regionu je ustavena i pracovní skupina primátorů, hejtmana a Ministerstva životního prostředí, která mimo jiné vede diskusi právě nad tím zákonem, nad jeho praktickými dopady pro problematiku životního prostředí.

Zákon o ovzduší, resp. novela, která mu předcházela z pera poslanců moravskoslezského regionu, už trochu otevřela debatu na toto téma na půdě Poslanecké sněmovny třemi opatřeními a dovolte mi, abych teď v krátkosti uvedl opatření, která jsou navržena v této nové komplexní novele zákona o ovzduší.

Jedním z nich je návrh na tzv. kompenzační opatření. Kompenzačními opatřeními se myslí situace, která je vyžadována při umístění nového zdroje tak, aby zároveň byla vždy kompenzována vymístěním zdroje stávajícího. Cílem je zajistit nenavyšování koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, ke kterým dochází v těch místech, kde dochází k překračování imisních limitů. Zároveň umožňuje ale další rozvoj krajů. A víme zejména, že moravskoslezský region je kraj, který je historicky krajem průmyslovým a že jeho průmysl je klíčový pro hospodářství České republiky.

Dalším požadavkem, a je jich spousta, já jsem vybral jen několik, je například požadavek na minimální emisní parametry malých spalovacích zdrojů uváděných na trh v České republice.

Zde mi dovolte krátkou odbočku. Podíváte-li se na stav ovzduší v České republice a podíváte-li se na strukturu zdrojů, které vytváří emise a které poškozují ovzduší v České republice, zjistíte, že v průměru v České republice se jedná o zhruba tři relativně vyrovnané skupiny. Průmysl, doprava a domácnosti. Průmysl je téma, kterým se zabývají politici, Poslanecká sněmovna a zákony poměrně intenzívně. Zpřísňují se normy, hledá se řešení, jak dosáhnout situace, aby průmyslové podniky dosahovaly tzv. BATů, tedy Best available technology, toho, co je nejlepší možné dosáhnout, a vede se debata, kdy jsme už na té hranici nebo ne. Pravdou je, že také podmínky pro český průmysl jsou přísné i ve srovnání s některými zeměmi. Když se podíváme například na debatu, kterou pravidelně vedeme s Polskou republikou o srovnání podmínek na české a polské straně moravskoslezského regionu a oblasti Katovic, zjistíme, že jeden velký průmyslový podnik na moravskoslezské straně má již dnes limit 20 a tři podniky stejného subjektu vyrábějící stejné produkty pár kilometrů za hranicemi mají limity 100 na straně polské.

Ale to neznamená, že bychom na tuto situaci měli rezignovat. Jde jenom o to, že chci upozornit na to, že ačkoli zjednodušeně se někdy tváříme, že to je jen a pouze průmysl, který má vliv na ovzduší v České republice, tak je třeba říci, že vliv má, ten vliv není zanedbatelný, musí mu být věnována pozornost, ale není jediným zdrojem. Problémem zůstává doprava a narůstající problém představují domácnosti. Zejména, a mnozí z vás měli možnost se seznámit s informacemi, které nebyly sice verifikovány, ale které ukazují, že loňská zima, která byla velice nepříznivá pro kvalitu ovzduší v České republice, ukázala, že právě v tom jakémsi grafu třech třetin domácnosti vychylují tu skupinu právě v okamžiku, kdy podmínky jsou velmi nepříznivé. A přijdete-li nejenom do moravskoslezského regionu, ale do celé řady regionů v České republice, pak vám mohou ukazovat grafy, které ukazují, jakým způsobem dochází k šíření zplodin nad určitou vrstvu řekněme 100 metrů, což je plocha, kde dochází k šíření průmyslových zplodin. A naopak v nižších oblastech, kde jsou to primárně domácnosti s určitým podílem dopravy.

A teď se vrátím k tomu bodu, který jsem zmínil, který se tak odborně nazývá minimálními požadavky pro emisní parametry malých spalovacích zdrojů a fakticky znamená zpřísnění podmínek pro prodej kotlů pro vytápění domácností tak, aby měly výrazně přísnější podmínky pro emise.

Dalším bodem, který tento návrh zasahuje, a o tom jsme se již bavili na návrhu, který předkládal tady pan poslanec Drobil a další z moravskoslezského regionu, je otázka zavedení nízkoemisních zón, tedy systém, který známe například z Německa. Pravdou je, že toto je opatření, které umožňuje obcím, aby obce takto postupovaly, pokud se tak rozhodnout a pokud jejich lokální podmínky to umožňují, a zároveň ukazují, že by toto opatření bylo smysluplné. V moravskoslezském regionu jsme se dohodli na tom, že bude vytvořena v rámci pracovní skupiny studie, která prověří zavedení systému těchto nízkoemisních zón pro celou ostravskou aglomeraci tak, aby nedošlo k situaci, aby v rámci prorůstání jednotlivých měst tvořících jeden velký celek tvořený více municipalitami, nedošlo k situacemi, kdy bude nejednotný systém, ale kdy by to opravdu bylo v jedné koordinaci.

Dalším bodem je například otázka zefektivnění poplatkové agendy, kdy dochází k tomu, že proti původním 20 látkám se budou dnes zpoplatňovat pouze čtyři hlavní znečišťující, které představují více než 90procentní podíl na emisích vypouštěných v České republice. Na druhou stranu pak v letech 2017 až 2022, tedy odtud za šest let, dojde k postupnému zvyšování úrovně motivujícímu k provádění investic.

Nepochybně podstatnou záležitostí návrhu zákona je otázka, jaký bude mít dopad na administrativu a zátěž. Předpokládáme, že administrativní zátěž se výrazně sníží u těch agend, které mají marginální vliv. To je také často těch 16 látek, které se dosud sledovaly a zpoplatňovaly, a jejichž vliv na ovzduší je opravdu zanedbatelný a náklady na jejich správu, kontrolu a i režim sankční jsou větší než samotný efekt. Na druhou stranu se zvýší náklady na efektivní kontrolu, dohled a správu látek, těch čtyř hlavních, které představují více než 90procentní podíl.

Krajským úřadům naroste dílče administrativa s ohledem na individuální přístup ke zdrojům znečištění ovzduší včetně zdrojů z domácností. Na kraje rovněž bude přenesena kompetence k poplatkům za znečišťování. Ale zároveň, jak jsem již zmínil, výrazně klesne počet látek, které se sledují. Ministerstvo životního prostředí pak přesune z krajských úřadů nebo na něj z krajských úřadů bude přesunuta administrativní zátěž spojená s vydáváním programů ke zlepšení životního a jejích aktualizací.

Dovolte mi zmínit, že tento zákon vnímá můj resort jako opravdu velmi významný, a proto prosím o jeho důkladné projednání ve výboru pro životní prostředí a vyzývám všechny ctěné kolegy ke spolupráci na opravdu dobrém zákoně o ovzduší. Předpokládám a věřím, že návrh, který předkládám, tento základní parametr snad již splňuje. Děkuji.

Více:
Poslanci začnou projednávat nový zákon o ochraně ovzduší

##PROFIL 1607##


Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PSP ČR

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ministryně Maláčová: Všichni jsme v Evropě na stejné lodi

5:28 Ministryně Maláčová: Všichni jsme v Evropě na stejné lodi

Komentář na facebookovém profilu k Fóru zaměstnanosti