Ano, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych před vámi uvedl Národní program reforem ČR pro rok 2012 a informoval vás stručně, jak o přípravě a obsahu, tak i o specifických doporučeních Rady pro ČR, která v reakci na tento program navrhla Evropská komise a následně schválila Rada EU.
Národní program reforem je společně s konvergenčním programem připravován každoročně v rámci tzv. Evropského semestru. Ten představuje harmonogram pro koordinaci hospodářských politik členských států Unie a je navázán na uskutečňování cílů vymezených ve strategii Evropa 2020.
Předesílám, že tato strategie a její naplňování jsou oblastí dobrovolné koordinace politik členských států. Základní principy Národního programu reforem představuje snaha o podporu hospodářského růstu, posílení konkurenceschopnosti, tvorbu pracovních míst a udržitelnost veřejných financí.
Jelikož je Národní program reforem pro rok 2012 materiálem, který Evropské komisi předkládá exekutiva, zohledňuje v prvé řadě priority vlády. Na druhé straně se vláda při jeho přípravě snažila v maximální možné míře reflektovat názory relevantních orgánů i subjektů. Kvůli zmíněné možnosti hlubšího provázání národních programů reforem a kohezní politiky je nepochybně v zájmu České republiky, aby nad zněním textu panoval co nejširší konsensus.
Je důležité si uvědomit, že Národní program reforem není jen jakési slohové cvičení zadané Bruselem, které je třeba mít co nejdřív z krku. Především s ohledem na právě naznačenou vazbu na politiku soudržnosti by nedostatečný rámec rozsahu reformních opatření mohl být v budoucnosti důvodem limitovaného přístupu České republiky k prostředkům kohezní politiky.
Co se týče procesu přípravy toho Národního programu na rok 2012, bylo snahou vlády zapojit do něj všechny relevantní partnery. V období mezi lednem a dubnem tohoto roku organizoval Úřady vlády široce pojaté konzultace s partnery sociálního dialogu, zástupci akademické obce, Národní ekonomické rady vlády, se zástupci krajů, měst a obcí. A také – a to chci zvlášť zdůraznit – se členy zákonodárného sboru.
Předsedové příslušných výborů obou komor Senátu i sněmovny vznesli při jednáních o obsahu Národního programu během těchto konzultací řadu podnětných připomínek.
Jak vláda, tak opozice si tam nepochybně uvědomují, že Národní program reforem, jakožto dokument, by se, na rozdíl od projednávání od vnitrostátní reformní agendy, neměl stát rukojmím politického zápolení. A to právě s ohledem k budoucí možné posílené vazbě toho Národního programu s kohezní politikou.
V reakci na Národní program reforem na rok 2012 tak konvergenční program ČR zveřejnila dne 30. května Evropská komise návrh specifických doporučení Rady, která na svém zasedání ve dnech 28. a 29. června formálně přijala i Evropská rada. Při pohledu na doporučení adresované České republice je zřejmé, že naše země rozhodně nepatří k aktuálním evropským trouble makerům. Pro potvrzení tohoto tvrzení doporučuji podívat se na doporučení určená ostatním zemím.
Komise v případě 9 států identifikovala hrozbu makroekonomických nerovnováh a na základě těchto doporučení jim doporučila velmi detailní opatření, za jejichž neplnění jim dokonce hrozí sankce. Doporučení pro Českou republiku naopak většině kopírují a podporují nutné reformní kroky, které jsou buď rozvedeny v Národním programu reforem, nebo jsou již uskutečňovány.
Rád bych připomněl, že v některých případech, jako je třeba reforma důchodového systému, Evropská komise požaduje radikálnější reformní přístup, než navrhuje vláda, která si je při koncipování programu vědoma potřeby shledat shodu na domácí politické scéně.
Dovolte mi, abych jednotlivá doporučení krátce představil. Komise, respektive Rada, která jejich definitivní podobu schvaluje, jich České republice adresovala celkem 6. První 2 doporučení Rady se týkají udržitelnosti veřejných financí a důchodové reformy a reagují spíše na opatření konvergenčního programu, čili je zde nebudu dále rozvádět.
Třetí doporučení se týká dostupnosti předškolních zařízení péče o děti. Jedná se o tradiční výtku Evropské komise. Vláda vedla s komisí v průběhu projednávání diskusi o vhodnosti formulace a dosáhla její úpravy, která nyní adekvátně reflektuje skutečnou situaci u nás doma a opatření plánovaná v samotném Národním programu. Ve své konečné podobě doporučení v souladu s vládním záměrem zvýšit dostupnost péče o děti v předškolním věku a koresponduje se způsobem, jakým to chce vláda dosáhnout.
Čtvrté doporučení se vztahuje na služby v oblasti zaměstnanosti a vláda s ním nemá žádný problém. Posilování služeb zaměstnanosti je totiž její prioritou.
Páté doporučení komise v sobě zahrnuje hned několik důležitých bodů – oblast veřejné správy, boje proti korupci a implementaci evropských fondů. I zde se vláda ztotožňuje s hodnocením komise a je si vědoma toho, že v uvedených oblastech je třeba další úsilí, čemuž odpovídají mimo jiné opatření uvedená v Národním programu reforem.
Poslední šesté doporučení se zaměřuje na oblast školství a nabádá k přijetí právních předpisů, které by vedly k transparentnímu hodnocení kvality vysokých škol a výzkumných ústavů. Komise dále doporučuje vytvořit rámec pro hodnocení dětí povinné školní docházky. Rovněž toto doporučení kopíruje trend nastavený českou vládou.
Stejně jako v předchozím roce, tak doporučení stvrzují v podstatných rysech směřování reforem, které vláda vytyčila. Vláda vnímá doporučení jako pobídku pokračovat v nastoupeném kurzu a jako výzvu k důslednějšímu postupu v některých problematičtějších oblastech. Vláda rovněž v období mezi zveřejněním a přijetím doporučení usilovala o částečnou reformulaci některých z nich a na rozdíl od mnoha jiných zemí v této snaze alespoň částečně uspěla. Stran možnosti členských států reformulovat či pozměnit doporučení, která jim byla adresována, však byla komise v souladu s novými pravidly skutečně velmi neoblomná a bude zajímavé sledovat, jaký postoj zaujme v příštím roce.
Závěrem bych ještě jednou rád připomněl, že s ohledem na právní základ, na němž strategie Evropa 2020 stojí, nejsou doporučení závazná ani vymahatelná. Přesto k nim musí Česká republika přistupovat se vší vážností, a to kvůli již uvedené možnosti provázání národních reforem s kohezní politikou, jehož prostřednictvím by se doporučení vymahatelnými de facto stát mohla.
Při koncipování Národního programu reforem si této skutečnosti byla vláda dobře vědoma a zohlední tento fakt i v přípravě národního programu reforem na příští rok. Děkuji.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: senat.cz
