Letos bude hůř, trend míří nadále dolů. To je hlavní zpráva z opatrného sdělení ministerstva financí, že představa o letošním nulovém růstu HDP byla příliš optimistická, a tak ji nahradí symbolický pokles o jednu desetinu procenta. Nechme desetinky jejich osudu, stačí připomenout slavnou prognózu na rok 2009, kdy se Kalouskovo ministerstvo financí seklo rovnou o deset celých procent. Slibovali pětiprocentní růst, přišel pětiprocentní pokles. Ale základní zprávě lze věřit – půjde to dolů.

Pocítíme to všichni. Spotřeba domácností se propadne o dalších 1,2 procenta (po loňském poklesu o 3,5 procenta). Není divu, bude to také další rok sesunu reálných mezd, které budou zaostávat o 0,7 procenta za inflací. Čeká nás i přírůstek nezaměstnanosti. Podle prognózy poklesne rovněž spotřeba vlády, což zřejmě signalizuje šílené reorganizace a slučování ministerstev, které pak bude příští vláda dlouhá léta znovu rozmotávat.

Ještě smutnější je srovnání, které nabízí třeba statistická ročenka EU 2012, zpracovaná Eurostatem. Ta totiž potvrzuje znepokojivé zjištění, že stále výrazněji zaostáváme za sousedy. Pokus o srovnávání s dynamikou Rakouska a Německa, který byl ještě před šesti, sedmi lety v náš prospěch, je už dnes zbytečný. Následujeme podobný vývoj jako Maďarsko, které je v nejhlubší krizi.

Eurostat nabízí desetileté ohlédnutí mezi lety 2000 a 2010. V tomto období Česko zvýšilo svoje hospodářské postavení v unii ze 68 procent na 80 procent průměru EU 27 v paritě kupní síly. Všechno se však odehrálo v prvních dvou třetinách desetiletky, pak se vývoj zastavil a něco z toho už se stačilo i zmařit. Po roce 2009, kdy jsme byli na 82 procentech, začínáme ztrácet. Výpadek je citelný, a tak nás celkový vývoj řadí do skupiny, kde najdeme z nových členských států spolu s Maďarskem jen krizové Slovinsko a Kypr.

Vývoj na Slovensku má přesně opačný charakter než v ČR. Slovensko zlepšilo svoje postavení vůči unijnímu průměru o polovinu z 50 na 74 procent a nezastavilo se ani po roce 2009, kdy přijalo euro. Během sledovaného desetiletí smazalo tři čtvrtiny odstupu od ČR. Roku 2000 byl český HDP na obyvatele v paritě o 36 procent větší než slovenský, nyní je rozdíl necelých 8 procent. Také Polsko bylo v tempu dohánění evropského průměru úspěšnější než ČR a ve stejné době si polepšilo skoro o třetinu.