Paroubek: Za Margaret Thatcherovou

09.04.2013 20:59 | Zprávy
autor: NS - LEV 21

„Miluji konsensus - na základě toho, co chci já.“ Tento výrok charakterizuje Margaret Thatcherovou asi nejlépe. Rozhodnost, kategoričnost, jednostrannost, až papežské přesvědčení o vlastní neomylnosti byly jejími nejpříznačnějšími rysy.

Paroubek: Za Margaret Thatcherovou
Foto: NS-LEV21
Popisek: Jiří Paroubek

Její smrtí odešla jedna z nejvýraznějších postav britské politiky po II. světové válce. Žena, která vstoupila do dějin jako Železná lady, nedosáhla velikosti Winstona Churchilla, patří nicméně k jeho nejdůležitějším následovníkům. Byla typickým produktem období studené války, významným protagonistou jejích závěrečných let. Jako fanatická antikomunistka pomáhala otevírat dveře do světové politiky Michailu Gorbačovovi a jeho „novému myšlení“. Chápala totiž „perestrojku“ jako velkou šanci k porážce sovětského a evropského komunismu, a v tom se nemýlila. Netajila se svou nechutí ke sjednocení Německa, v čemž se – výjimečně – shodla s francouzským socialistickým prezidentem Mitterrandem. Pochopila však, že sjednocení nemůže zabránit a tak jej byla nucena přijmout.

Společně s prezidentem Reaganem prosazovala použití ozbrojené síly v mezinárodních vztazích jako standardního instrumentu. Byla přesvědčeným transatlantistou, jiná spojenectví než s USA neměla, ani je nevyhledávala. To vše poté, co britský premiér Wilson předvídavě odmítl v polovině 60. let vyhovět žádosti Lyndona Johnsona vyslat do Vietnamu britské vojáky.

Vedle Reaganových válečných akcí (Panama, Libye, Grenada) sama poslala silné britské úderné vojenské uskupení k Falklandským ostrovům v roce 1982 poté, co Malvíny obsadila argentinská armáda. Reaganovu administrativu důsledně podporovala při rozmisťování raket krátkého a středního doletu v západní Evropě počátkem 80. let, včetně jejich umístění na britském území. Silné britské mírové a protijaderné hnutí ignorovala. Patřila k významným oporám Saddáma Husajna při jeho válce s Íránem. Společně s Ronaldem Reaganem se stala předchůdcem zahraniční politiky prezidenta G. W. Bushe (2001 – 2008). Ten, jak známo, zavlekl svou zemi do dvou velkých válek (Afghánistán, Irák), které pro USA skončily fiaskem.

Budiž ovšem současně řečeno, že labouristický premiér Tony Blair se o něco později stal mnohem častějším válečníkem než Thatcherová. Vedl za 6 let 5 válek (Irák 1998, Jugoslávie 1999, Sierra Leone 2000, Afghánistán 2001, Irák 2003), zatímco Thatcherová „jen“ jednu – tu o Falklandy.

Svým legendárním „chci své peníze zpět“ zajistila Londýnu až dodnes známý „rabat“ - cosi jako slevu v rozpočtu EU. Současně tím položila základy takového modelu členství země v EU, kdy je Británie současně členem i nečlenem evropského integračního procesu. Dnes se ukazuje víc než jindy, že modelu neudržitelného.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.

Ing. Michael Canov byl položen dotaz

Ústava

Podle vás by se kvůli jmenování ministrů prezidentem Ústava měnit neměla. Chápu vás dobře? V čem by vyjasnění bylo na škodu? A je teda fakt, že i když se problém řeší opakovaně, u Ústavního soudu to nikdy neskončilo. Proč myslíte, že tomu tak je? A na čí straně je podle vás pravda? Musí nebo nemusí ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kálalová (SOCDEM): Každý, kdo krizi bydlení zlehčuje, zlehčuje utrpení lidí

22:31 Kálalová (SOCDEM): Každý, kdo krizi bydlení zlehčuje, zlehčuje utrpení lidí

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu ke krizi bydlení.