Eurozóna vznikla jako nestabilní systém a proto nyní čelí krizi samotné své podstaty. Řekl to 1. místopředseda frakce Evropských konzervativců a reformistů Jan Zahradil v rozpravě k situaci na Kypru.
Foto:
Hans Štembera
Popisek: Europoslanec Jan Zahradil
reklama
Jana Zahradila znepokojuje také skutečnost, že se kyperská krize stává záminkou k útoku na daňovou suverenitu členských států. Ostrovní stát k nelibosti jiných používal nízkou podnikovou daň k nalákání investorů a kapitálu. Jakýkoli útok na daňovou autonomii a konkurenci jako na samotný základ jednotného evropského trhu a prosperity považuje Jan Zahradil za zcela nepřijatelný.
Celý projev Jana Zahradila:
"Kypr je další zemí eurozóny, která se ocitla v problémech - nutno říci vlastní vinou, a zcela jistě to není země poslední. Přesto, že jde o specifický příklad, je Kypr dalším důkazem, že tyto krize jednotlivých zemí eurozóny se liší. Mají různé příčiny, vedou k různým důsledkům a měly by také existovat různé recepty na jejich řešení, což se bohužel neděje.
Odpověď Evropské unie, evropských institucí, není diverzifikovaná, je univerzální, protože se pohybujeme v eurozóně. Jde o masivní finanční pomoc, opět o uvolňování velkých finančních prostředků mimo rozpočet, jde o nadirigovaná fiskální opatření zejména rozpočtové restrikce, a jde o zavedení nových celoevropských regulačních opatření, jako je bankovní unie. V případě Kypru ještě navíc velice nešťastné opatření, od kterého bylo naštěstí upuštěno, tedy vlastně konfiskace části soukromých vkladů v bankách, což je nepřijatelné a na tom se tady asi shodneme všichni.
My ale vidíme, že eurozóna je potenciálně nestabilní, že má ty prvky nestability v sobě zabudovány přímo systémově a že v časech krize ta nestabilita jen vystupuje na povrch. To, co se teď odehrává uvnitř Evropské unie, to není normální cyklická krize, která přijde a zase odejde, to je prostě systémová, strukturální krize evropské integrace, kterou nelze léčit další evropskou integrací.
Padá do toho jedna země za druhou. V případě Kypru je ještě možné použít to tradiční řešení, jako vždycky. Ještě je možné použít bail-out, protože Kypr je dostatečně malý, takže se to unese a někdo to zaplatí. Ale co se stane, až se do těch problémů dostane země, která je ekonomicky daleko silnější, větší a početnější, ať už je to Španělsko nebo Itálie? Co budete dělat potom? Kde se vezmou ty peníze? Takové finanční prostředky prostě eurozóna a Evropská unie k dispozici nemá.
A ještě jedna věc mne znepokojuje. Kypr, jak se zdá, slouží jako záminka k útoku na daňovou suverenitu a daňovou autonomii jednotlivých členských zemí. Pod záminkou dalšího sjednocování a evropských řešení se tady útočí na právo každé země mít svojí vlastní daňovou politiku. To je pro nás absolutně nepřijatelné, protože daňová konkurence musí zůstat v jádru jednotného trhu, ta zajišťuje ekonomický růst a konkurenceschopnost Evropy."
Proč by měl stát zajištovat bezpečnost soukromým firmám? Právě proto, že jsou soukromé, neměli by to dělat opravdu sami? Stát by měl podle mě zajistit bezpečnost hlavně nás občanů, nebo třeba nemocnic, stěžejní infrastruktury apod.
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.