ANO začíná mít nemoci velkých stran. Zkušený Cyril Svoboda je diagnostikoval podrobněji

Jak byste vnímal, kdybyste měl premiéra, který by byl trestně stíhán?

To je hypotetická otázka, protože premiéra vybírá prezident republiky a ten není ničím vázán. Jediné, čeho má dosáhnout, je, aby premiér, kterého navrhl, získal většinu v Poslanecké sněmovně. Premiér ani nemusí být předsedou vítězné strany, dokonce nemusí být ani členem žádné strany.

To už se v minulosti několikrát stalo, naposledy s premiérem Jiřím Rusnokem.

Ano, to už bylo mnohokrát, i s Tošovským a Fischerem. To je odpovědnost prezidenta republiky, koho jmenuje předsedou vlády. Ale podle mne prezident republiky nemůže jmenovat někoho, proti komu se vede řádné trestní řízení. To samozřejmě není možné, není ničím vázán. Může jmenovat premiérem kohokoli a ten pak může sestavit vládu z členů strany, která vyhrála volby. To je úplně jedno. Ale když poslouchám některé výroky kandidátů na prezidenta republiky, žasnu, co všechno říkají.

Když tedy prezident není ničím vázán, proč nemůže jmenovat premiérem i člověka, který je obviněn z trestného činu?

Otázka je, co udělá Miloš Zeman. Prezident republiky skládá slib. V něm uvádí, že bude dodržovat Ústavu, dodržovat zákony, samozřejmě i s presumpcí neviny, ale u prezidenta republiky je důležité, že bude ctít podstatu a smysl Ústavy a zákonů. Nemůže se vymluvit na to, že lidi dali někomu hlas. V dobách první republiky, v roce 1935 také vyhrála volby Henleinova strana a Henlein nebyl ve vládě. Argumentem nemůže být, že někoho jmenuje premiérem, i když je proti němu vzneseno obvinění, protože mu lidi dali hlas. Takhle to nefunguje, prezident republiky má větší odpovědnost. Takže předpokládám, že to prezident republiky neudělá, proto nebudu hypoteticky uvažovat, co by bylo. kdyby. Kdyby prezident jmenoval premiérem někoho, proti komu se vede trestní řízení, tak to vypovídá něco o prezidentu republiky.

Takže prezident může teoreticky nabídnout vítězné straně, že bude mít premiéra, ale ať si vyberou někoho jiného než předsedu, pokud bude trestně stíhán?

Ne, ať si vyberou. On vybírá. Prezident republiky není žádným návrhem vázán. Pokud vyhraje strana A volby, a kdyby její předseda byl kandidátem na premiéra, ale byl by trestně stíhán, může prezident vybrat někoho jiného a pověřit ho, ať vládu sestaví. To možné je. Problém je jiný, spočívá v tom, že prezident republiky je vázán návrhem premiéra na sestavení vlády. Proto to prezident Václav Havel dělal tak, že řekl Vladimíru Špidlovi, než se stal premiérem vlády, v níž jsem byl členem: Já vás jmenuji premiérem ve chvíli, až mi přinesete seznam členů vaší vlády. Aby měl jistotu, že mu premiér nenavrhne někoho, kdo je pro něj nepřijatelný. To je věcí prezidenta. Takže věřím, že se nestane, aby jmenoval premiérem člověka, který je trestně stíhán, a kdyby se to stalo, je to vizitka prezidenta, ne toho člověka.

V souvislosti s dvoukoalicí došlo na vaše slova, vy jste varoval lidovce před spojením se STANEM, aby se nerozpustila křesťanská politika spojením s liberálními Starosty a nezávislými. Lidovci se nakonec rozhodli nejít do dvoukoalice se Starosty a nezávislými kvůli obavám, že společně nezískají potřebných deset procent hlasů pro vstup do Sněmovny. Hejtman Jiří Čunek, který byl také proti dvoukoalici, se dnes vyjadřuje pro spolupráci s Andrejem Babišem. Jak se vy osobně na tuto variantu díváte?

Já dnes nejsem v aktivní politice, takže se k tomu nemohu vyjadřovat. Situace je taková, že my ani nevíme, jak volby dopadnou. Slyšeli jsme od pana předsedy Bělobrádka, že on do vlády s Babišem nepůjde, Babiš zase říká, že nepůjde s Bělobrádkem. Jestli je to principiální věc, tak nemá cenu to řešit, když oba dva řekli, že spolu do vlády nepůjdou. Takže s tím počítám, beru to jako hotovou věc. Kdyby opět udělali veletoč a zase změnili názor, bylo by to jako s dvoukoalicí se STAN. Já trvám na tom, co jsem říkal, že se koalice se Starosty neměla dělat, ale když už byla uzavřena, byla také varianta zabrat na sto procent a získat těch potřebných deset procent hlasů ve volbách. Ale uvidíme, jak to dopadne.

Nejen Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek, kteří mají být Poslaneckou sněmovnou vydání na žádost policie k trestnímu stíhání, ale už celé hnutí ANO jedním hlasem říká, že načasování trestního stíhání je účelové. Hejtman za ANO Ladislav Okleštěk dokonce prohlásil, že policie s ním měla počkat až po volbách. Jak se na to díváte jako právník i dlouholetý významný politik, měli by mít politici nějaká privilegia?

Co jiného čekáme? Samozřejmě, že klíčoví lidé z ANO včetně Andreje Babiše budou říkat, že to je účelové, že to je politický útok. Myslíte, že řeknou, že to je v pořádku, že je to správné?

Ale o podezření z účelového stíhání hovoří i někteří právníci. Například advokát Jaroslav Ortman mluvil o nevhodném načasování těsně před volbami a vyslovil podezření, že jde o snahu poškodit favorita voleb a sebrat mu hlasy voličů.

Co právník, to názor. Jestli je trestní stíhání oprávněné, může posoudit jen soud. My všichni můžeme mít názor na to, jestli je stíhání oprávněné, nebo ne, ale nemohu to tvrdit, protože jsem neviděl spis, vůbec nevím, co v něm je. Takže to, jestli je to odůvodněné, nebo účelové, nemůže říci ani pan Faltýnek, ani pan Ortman, ani Cyril Svoboda, rozhodnutí vyřkne až soud.

V tom máte určitě pravdu. Ale mě zajímá, jestli si myslíte, že by politici měli být hájeni jen proto, že jsou volby za dveřmi a že by policie měla čekat, až bude po volbách?

Ne. Jestli probíhá šetření dotace pro farmu Čapí hnízdo v OLAFU v Evropské unii, jestli OLAF podal zprávu policii, jestli policie koná, jak konat má, tak je to v pořádku. Policie se nemá ohlížet na to, jestli probíhají volby, nebo ne. Jiných podezřelých se také neptá, nemáš nějaký projekt, který jsi chtěl dokončit, nemáš před svatbou, a když ano, tak počkáme, až se oženíš. Policie přece nemůže hledět na to, co se děje vně. Policie má konat. A jestli koná správně, podle pravidel, tak ať koná a nezabývá se otázkou, jestli jsou volby, nebo ne. To policii nemá vůbec zajímat.

Není v zájmu Andreje Babiše, aby se celá kauza vyšetřila? Aby se u soudu očistil, když tvrdí, že se ničeho špatného nedopustil?

Jistě. Jediný člověk na této planetě, který má mít stoprocentní zájem, aby se to šetřilo i Policií České republiky, je Andrej Babiš. Nic mu nedá rozhřešení než pravomocný verdikt soudu, který řekne, že to buď bylo, nebo nebylo v pořádku. Dokud nerozhodne soud, spekulace budou žít. Takže se divím Andreji Babišovi, že říká, že to je účelový hon na něj. Jestli má čisté svědomí, ať řekne, šetřete, suďte a nakonec uvidíte, že v tom nic není, protože v tom nic není. To je jediné, co v takové situaci můžete udělat. Naopak podezření, že není všechno v pořádku, naznačuje takový křik z hnutí ANO.

Jak hodnotíte chování celého hnutí ANO po čtyřech letech v politice? Když vstupovali do Poslanecké sněmovny, říkali, jak budou jiní než tradiční politici, jak budou makat, zamezí korupci, daňovým únikům, zavedou jinou politickou kulturu – a teď vidíme, že všechno je jinak, najednou člověk z ANO i v případě trestního stíhání se nemusí vzdávat poslaneckého mandátu, může kandidovat a stát se podle nich i premiérem.

To je první znak toho, že hnutí ANO začíná trpět všemi nemocemi velkých politických stran. První znak je, že některé výrazné osobnosti neuspěly, a po volbách uvidíme, kolik bude ve Sněmovně lobbistů. Protože to je přirozený jev, jakmile jde strana nahoru a má velké preference, lepí se na ni lobbisté, zájmové skupiny, všichni se tam cpou, aby byli zvoleni. A tento křik vede k tomu, že se chová jako stará klasická politická strana se vším všudy. Vždyť se neliší v ničem. První vážný moment v dějinách hnutí ANO je, že od této chvíle to není nic nového.

Ale neliší se hnutí ANO od standardních demokratických stran v tom, že v politických stranách, kde fungují demokratické principy a demokraticky volené orgány, se v případě vážného podezření u představitele strany objeví kritika a tlak zdola na jeho rezignaci, protože jeho kauza škodí celé straně? Ať už šlo o Jiřího Čunka, Mirka Topolánka, Stanislava Grosse nebo Petra Nečase. Ovšem v případě Andreje Babiše a jím vlastněné a financované strany je to jinak, tady si nikdo šéfa kritizovat, natož vyzývat k rezignaci neodváží, protože kritici by mohli vypadnout z kandidátek, o kterých on rozhoduje.

Všechny politické strany mají katastrofální nedostatek osobností, dokonce tam nikde žádnou osobnost nevidím. A problém hnutí ANO je v tom, že kdyby tam nebyl Andrej Babiš, tak se mohou z voleb jít odepsat. Proto se samozřejmě ta strana chová tak účelově, protože všichni vědí, že celé stojí a padá s Andrejem Babišem. Lidi volí Andreje Babiše, nevolí Faltýnka nebo paní Maxovou, většinu z nich ani neznají. Prostě pád Andreje Babiše znamená pád celé strany. Když začínala ODS, lidi volili Klause, protože jim tehdy imponoval. A když volili sociální demokracii, volili Zemana. To, že dnes v čele politických stran nejsou osobnosti, svědčí o tom, že tradiční voliči volí tradiční politické strany, ale žádná nemá veliký úspěch, protože veliký úspěch je dán tou osobností. Hnutí ANO ukazuje, že nepředstavuje nic nového pod sluncem. A teď se ukazuje hluboký rozpor mezi tím, co hnutí uplynulá léta deklarovalo, že je něco nového, že makají, že nejsou politiky, že budou řídit stát jinak, než se řídil doposud, a teď se ukazuje, že jsou v zajetých kolejích politických stran se vším všudy. Ale voliči rozhodnou.

A také prezident, když bude jmenovat premiéra. Ostatně i někteří prezidentští kandidáti si myslí, že musí jmenovat vítěze voleb.

Všem kandidátům na prezidenta republiky nabízím kurs na naší Diplomatické akademii, aby se naučili Ústavu, aby se naučili, co prezident má a nemá, co může a nemůže, jaká jsou jeho práva a povinnosti. Aby alespoň k voličům, když už hovoří o roli prezidenta, mluvili přesně. Uděláme to rádi a uděláme to jako dar vlasti, protože by bylo dobré, kdyby tyto věci znali.

Máte někoho konkrétně na mysli, kdo by takovou lidově řečeno nalejvárnu potřeboval?

Všichni bez výjimky. V minulé prezidentské volbě jedině Jiří Dienstbier znal pravomoci prezidenta dobře a na otázky odpovídal přesně. Teď už to samozřejmě zná i Zeman.

Někdy to vypadá, že by Miloš Zeman potřeboval kurs o Ústavě, o povinnostech a právech prezidenta nejvíce. Vzpomeňme na ústavní krizi v souvislosti s obstrukcemi kolem odvolávání Andreje Babiše z vlády nebo prezidentův mylný výklad Ústavy, že s rezignací premiéra nepadá celá vláda.

On si svévolně dělá, co chce.