Jak hodnotíte dění na Blízkém východě? Došlo k zabití generála Kásima Sulejmáního, ale i dalších lidí při útoku Spojených států v Bagdádu, obě strany vytipovávají možné cíle a útokům čelily i americké vojenské základny… A jak moc je podle vás tento konflikt důsledkem americké politiky na tamním území?
Celý vývoj v regionu je mimo jiné důsledkem invaze do Iráku. Já tu ale z toho, co se odehrálo, vidím jedno velké poučení. Totiž zabití generála Sulejmáního bylo zabití člověka, který určitě a nepochybně stál za organizovanými, plánovanými útoky proti Američanům, proti státu Izrael a zároveň ten člověk velel silám, které nebyly spojeny jen s Íránem, ale byly to legalizované síly, které operovaly na území jiných států, ať už na území Iráku, Sýrie, Libanonu a podobně. Proč to říkám? Protože po zabití druhého nejmocnějšího muže Íránu je zajímavá i reakce Íránu – Írán řekl, že pomsta bude okamžitá, a pomsta byla taková, že zasáhli cíle na území Iráku, tedy Bagdádu a dopředu před útokem varovali. Podle mne záměrně, aby nedošlo ke ztrátám na životech, aby nikdo nebyl zraněn, a tím je řečeno, aby nebyl důvod na vypovězení války Íránu. Protože Írán nechce válku se Spojenými státy, to by dopadlo špatně, a jsem přesvědčen, že ani Spojené státy nechtějí válku s Íránem.
Ale to ještě neznamená, že radikalizované síly, které takzvaně nemají nic společného se státní mocí Íránu nebo nějakým jiným státem, neodvedou nějakou teroristickou akci proti nějakému symbolu, nějakému představiteli, generálovi… To představuje moc z druhé strany. To znamená, že to, co se odehrálo, není uzavření příběhu, ale pouze součást scénáře. Ten scénář je jasný. Nevyvolat důvod konfliktu mezi dvěma státy. O to jde.
Obstojí tedy podle vás argumentace, za čím vším Sulejmání stál, před faktem, že byl proveden útok na území cizího státu na delegaci jinou mocností?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová