Za scénář filmu Jako v ráji jste, Lucie, dostala jednu z vítězných cen loňské soutěže Filmové nadace. Můžete nejprve popsat, o čem by film měl být?
Lucia: Ano, bylo to milé překvapení. Nevěděla jsem totiž, že mě manžel na tu soutěž přihlásil. Sama bych se nikdy nepřihlásila. Film je o nás, o zemích V4, a o koexistenci dvou kultur, muslimské a té naší. Je o našich zkušenostech, postojích a taky o tom, kde se nacházíme jakožto země s jinou historickou zkušeností než zbytek Evropy.
Petr: Ano, přihlásil jsem Luciu za jejími zády, jsem rád, její scénář je skvělý a výhru si zasloužil. Téma islámu ve střední Evropě je odvážné, sám jsem byl zprvu ostýchavý, ale teď jsem přesvědčen že je namístě tento film natočit.
Vy jste se snažili získat na film peníze od Státního fondu kinematografie. Uvedli jste, že „při grantových řízeních jsme se setkali s hrubým nepochopením“… Můžete to více rozvést?
Lucia: Nevím, jestli bych to formulovala jako nepochopení. Já jsem je pochopila docela jasně. Dvěma pánům, protože jiní nemluvili, se zdálo, že je to napsané nevhodně. Tak, že se obávají fašizace společnosti. Já si spíš myslím, že to, co fašizuje naši společnost, je nemluvení o problému otevřeně. Řekla bych, že se v rámci politické korektnosti téma tabuizuje. Taky jsme se dozvěděli, že lidé jsou hloupí, a je nutno předkládat jim věci tak, aby je pochopili správně. Po sezení jsem byla docela v šoku, a tak jsem se s předsedou rady setkala ještě jednou, to bylo až poté, co jsme dostali vyrozumění, že grant nedostaneme. Chtěla jsem vědět, proč. Měli jsme samé pozitivní expertní posudky a doporučení, ale žádost byla zamítnuta. Žádost o podporu u produkce byla zamítnuta taktéž.
Z rozhovoru s předsedou fondu jsem byla ještě více šokovaná. Cenzura na poli umění v dnešní době se mnou doslova otřásla. Nezůstalo to jen u toho, že jsem to napsala zcela nevhodně, ale dostala jsem taky pár rad. A to, že mám scénář přepsat, zpoetizovat ho, že lidi je potřeba převychovávat, že mám z příběhu zcela vypustit Českou republiku a prý mám jít točit do Maďarska a tak dále... Taky se pán prý radil ve svých kruzích a i kdyby se nám film podařilo natočit, velmi pochybuje, že nás jeho přátelé pustí do kin. Byl to poměrně dlouhý rozhovor a pán odcházel dosti podrážděný, jelikož na druhé straně stolu neseděla submisivní vše přitakávající osoba, na jaké je asi ve své funkci zvyklý.
Petr: Mě to celé velmi překvapilo. Upřímně jsem se domníval že když přicházíme s tak aktuálním tématem a s oceněným scénářem, tak že budeme vřele přijati. Ale studená sprcha je prý zdravá.
Kde vídíte důvod takového jednání? Je to politická korektnost? Jsou ti lidé ideologicky zmasírovaní, nebo se bojí, aby nebyli za rasisty?
Lucia: Těžko říct, jestli je to nedostatek vzdělání v otázce islámu, nebo jsou to jednoduše pionýři hlásající ty správné názory. Možná to vychází z naší historie, kde se osvědčilo nemyslet kriticky vůči vládnoucí garnituře. Takže ano, politická korektnost je velmi aktuální téma. Víte, já bych předpokládala, že když jdu na Státní fond kinematografie, tak tam budou sedět lidé, kteří se budou odborně zaobírat filmem, jeho kvalitou – a ne jeho ideologicky správným nebo nesprávným zaměřením. Já jsem se ve formuláři SFK nedočetla a nenašla jsem žádnou kolonku, že tohle není vhodné téma, a popřípadě jak by mělo být zpracováno, aby to vyhovovalo.
Samozřejmě jsem si nemohla nevšimnout, že každý, kdo se nějakým způsobem vyhraní proti islamizaci Evropy, nebo si vůbec dovolí klást otázky a možná se na to dívat jakkoli kriticky – je automaticky onálepkován jako rasista, fašista, nacionalista a podobně. Těch nálepek je hodně, zneužili skoro všechny. Jen multikulti nadšenec to vlastně myslí správně.
Petr: Celý svět zajímá vývoj v našich zemích. Všichni si všímají toho, že my se politicky vyhraňujeme. Naše vlastní politické ovzduší, reálný výsledek voleb, byly ovlivněny otázkou migrace. Proto mi přijde Luciin námět tak naprosto skvělý, totiž natočit film o islámu z našeho prostředí, které je tak specifické a kterému lidé vně našich hranic evidentně nerozumějí. Bylo by fajn posunout to téma do hlavního proudu, a dokud je čas, možná si z něj udělat i trochu legraci... nebo už jsme tak v loji, že se smát nemůžeme?
Víme, že v Německu byl novinář odsouzen za to, že poukázal na prokazatelnou splupráci muslimů s nacisty – konkrétně velký muftí jeruzalémský a Adolf Hitler plus muslimské divize SS či obdiv Hitlera k islámu. Bojíte se o svobodu slova u nás?
Lucia: Ano, bohužel se mě to už týká, ale stále věřím, že to není všeobecný jev, ale odvíjí se to od jednotlivce. V Německu už, zdá se, zatýkání a zavírání problémových lidí začíná být zcela běžný jev. V některých ohledech EU začíná vykazovat znaky totalitního režimu. Jak vím, v Německu můžou lidi kvůli kritice islamizace přijít například o práci. Stále se bavíme, že u nás to tak není, ale já se často potýkám s reakcemi u podnikatelů a představitelů státních firem, že i když se jim ten projekt velmi líbí, bojí se do něj veřejně vstoupit. Bojí se zaprvé islámských fanatiků, a taky postihů na poli byznysu. Většina firem je propojená s německým trhem a tak nechtějí riskovat, protože ani oni nejsou hluší či slepí.
Petr: Toho novináře neznám, ani neznám přesné okolnosti. Pokud poukázal na nějaká historická fakta, patří do redakce, ne do vězení.
Kdo byl nejhorším ministrem obrany?Psali jsme:
Jaký je váš názor na islám? Je hrozbou pro občanské svobody a naši civilizaci? Hovoří se o tom, že islám, tak jak je zakotven v Koránu a hadísech, neuznává rovnost mužů a žen, nevěříci a příslušníci jiných náboženství – káfiři – mohou být vražděni, zotročeni a porobeni, islám neuznává oddělení náboženství od státu, dle islámu má být celý svět ať už mírově či násilně podřízen tomuto náboženství, největším vzorem pro muslimy je prorok Mohamed, který je známý loupením, vražděním…
Lucia: Ano, vím o tom. Četla jsem mnoho studií, i díky orientalistům a lidem z oboru jsem měla možnost dostat se k materiálům, ke kterým normální člověk nemá přístup. Fakta jsou jasná, ale záleží na interpretaci. Je to spíš otázka na řídící orgány státu, jak se k tomu postaví. Taky záleží, s jakou interpretací islámu pracují. Nevím, je to velmi těžká otázka, ale samozřejmě z vývoje stavu Evropy jsem v rozpacích a myslím, že mnoho dalších lidí přesně neví, co se tu vlastně děje. Právě proto je důležité o tom mluvit na politické a kulturní úrovni. Snad novináři mají možnost sdělovat společnosti pravdivý obraz stavu, a taky je důležité aby svoboda byla na poli umění. Víte, když se budou hlídat umělci a novináři, tak už nemůžeme mluvit o svobodě slova. Pak by šlo již o totalitní cenzuru.
Petr: Důvěrně jsem poznal několik muslimů. Tenkrát jsem je ani neoznačoval jako muslimy, prostě to byli moji známí. Ideologická válka probíhá hlavně v jejich světě. Podívejte se například na Ayatollaha Boroujerdiho, ten bojoval proti politickému islámu, bojoval za oddělení státu a církve, ale momentálně je odsouzen k jedenácti letům vězení. Bohužel, když sleduji vývoj v islámských zemích, vidím prohru liberálních muslimů, prohru těch, se kterými bychom snad mohli žít v pokojném sousedství.
Anketa
Lucia: Nelíbí se mi to. Nelíbí se mi, jakou formou to chtějí prosazovat, a proč bychom to měli akceptovat. Nikdo nám na začátku, když jsme do EU vstupovali, neřekl, že to, že budeme členy EU, bude taky znamenat, že jsme jen nějaká jejich periferie, která musí slepě poslouchat. Integrita státu je i to, že si svobodně můžeme rozhodnout, koho tady chceme, a koho ne. Co dělá národ národem a stát státem? Řeč, kultura a území. A toho bych se držela. A jestli EU zvládá migrační vlnu? To je nám snad všem jasné.
Petr: Obecně jsem pro EU a volný obchod, ale nesouhlasím s takovýmto sociálním inženýrstvím, které nemá v historii obdoby. Jinak, myslím že by situace byla jiná v případě, že by ti lidé byli z různých kultur nespojeni jedním náboženstvím. Potom by mohlo dojít k daleko hladší integraci nově příchozích. Ovšem ti současní příchozí s sebou přinášejí jednolité konzervativní myšlení z jejich domovských zemí. Války, hlad a chudoba jsou po celém světě, můžeme pomáhat, ale zároveň nevidím důvod, proč bychom tím měli ohrozit naší vlastní bezpečnost uvnitř našich hranic. Rozšiřování populace formou přijímání migrantů musí být věcí rozhodnutí jednotlivých států.
Jsou muslimská ghetta a no-go zóny pro vás hrozbou?
Lucia: Pro koho ne?
Petr: Když budeme perzistentní (odolní, pozn. red.), žádná ghetta u nás mít nemusíme. Nejsem pro úplné zabetonování ČR, ale pokud budeme mít tu potřebu, měli bychom si nové spoluobčany pečlivě vybírat z co největšího množství národů, nakonec jejich děti zde budou stejně doma tak jako ty naše, a to je ten moment, kdy bychom se měli otevřeně bavit o tom, zda chceme zvýšit muslimskou populaci v ČR. Proč bychom to měli dělat? Je to v našem zájmu? A proč bychom měli dělat něco, co v našem zájmu není?
Co říkáte tomu, že prezident Zeman či maďarský premiér Orbán bývají někdy označováni za xenofoby, protože se brání muslimské imigraci?
Lucia: Jak jsem už řekla, každý, kdo nespolupracuje s tzv. hlavním proudem, tuto nálepku dostane. Občané každé země by si měli sami rozhodnout, koho a s jakými názory, které politik prezentuje, si zvolí. Okolní státy to musí respektovat. Taková nálepka člověka velmi lehce zdiskredituje, bohužel jsem si to zakusila i na vlastní kůži.
Petr: Prezidenta Zemana naprosto respektuji, je to zkušený politik. Jeho názor k problému migrace je totožný s názory většiny mých známých, a ani o jednom z nich nemohu říct, že by byli nenávistní, pouze se obávají o bezpečnost sebe a svých dětí. Je to o pragmatismu, o názoru, ne o xenofobii. Čechům nemůžete upřít kvalitní rezistenci vůči čemukoliv cizímu, jinak bychom jako malý národ ve středu Evropy nevydrželi. Já to v dnešním světě nevidím jako zpátečnictví, ostatní národy jdou velmi tvrdě za svými cíli, nevím proč bychom my neměli hledět na ty své.
Váš film je o pohledu Visegrádu. Nemůže být Visegrád znovu jako v minulosti (bitva u Vídně 1683) baštou proti invazi islámu či alternativou k EU, která se islamizaci podvoluje?
Lucia: Nedej bože, že k takové válce dojde. Ale člověk nikdy neví. Jsme pouhé dvě generace, které reálně nezažily válku. A to je taky problém. Najednou jsou pro nás pojmy válka a smrt jenom virtuální pojmy. Něco, co se nás netýká, ale to není pravda. Svoboda a mír nejsou automatické, a proto je třeba být bdělý a připravený. Tak prudká islamizace může být skutečně velký problém.
Petr: Dokud to bude možné, měli bychom společně prosazovat naše zájmy v rámci Evropské unie. Otázka přijímání migrantů musí být v kompetenci jednotlivých států, pokud by nebyla, byl by to důvod pro odchod. Bohužel nejsem profesionální politik, ale selský rozum mi říká že se nesmíme nechat opít rohlíkem, ať už je upečený v Bruselu nebo v Dublinu.
Lucia: Znám ty prognózy a je to samozřejmě zneklidňující. Multikulturalistům to samozřejmě nemůže vadit, protože jak se prezentují, berou všechno. I to je zvláštní a trochu i k pobavení. Na slovenském grantu, i když všichni se tam hlásili k multikulturalismu, se jim moc nelíbilo, že jedna z mých postav konvertuje na islám. Myslet si, že jenom my ovlivníme příchozí z Afriky je dost naivní a arogantní. Naše kultury se budou ovlivňovat navzájem a už se, jak to můžeme vidět u sousedů, taky ovlivňujeme.
Petr: Nedokážu kompetentně posoudit, jak bude vypadat Švédsko za třicet let. Nevypadá to ale, že to bude vývoj k lepšímu. Nerozumím, proč to tamní politické elity dovolily, musejí běžet na jiném softwaru, než je ten můj. Má sedlácká hlava nemůže pochopit, proč vyspělé evropské státy nemohou vyřešit situaci na místě, proč dovolí libovolná škatulata národů? Rozhodně nemám pocit, že by nově příchozí plánovali přijmout naši kulturu.
Nyní jste získávali peníze na natáčení přes portál Startovač. Kolik potřebujete a kolik už se podařilo sehnat? Daří se sehnat sponzory? Jak budete dál postupovat?
Lucia: Zatím se nám nepodařilo sehnat dostatečné množství prostředků, které by nás uspokojilo. Chceme udělat dobrý film, a na ten potřebujeme taky hodně peněz. Pracujeme na tom nejen my, ale i naši producenti z Maďarska a z Polska. Na Startovači jsme nedosáhli potřebnou částku. Možná je to tím, že tady, v Česku, ještě tolik muslimů nemáme, a tak to lidé nepovažuji za aktuální téma. Nevím. Sponzory oslovujeme, pomáhá nám spousta lidí, ale jak jsem už říkala, je to náročný projekt. Musíme vytrvat.
Petr: Jsme uprostřed jednání s několika významnými hráči a další oslovujeme. Jejich důvěru jsme získali tím, že o filmu veřejně hovoříme.
A nebojíte se, že i když film natočíte, nikde vám ho nebudou chtít promítat z těch důvodů, proč jste na něj nedostali veřejné peníze?
Lucia: Snad ten předseda rady neměl pravdu a distributoři a kinaři se nedají zahnat do kouta. Uvidíme.
Petr: Myslím si, že tenhle film bude zajímat všechny včetně distributorů.
Teď Prahou otřásla kauza, kdy několik Nizozemců imigrantského muslimského původu brutálně ztlouklo číšníka. Co si o tom myslíte? Přichází hrozba i k nám?
Lucia: To je jen důkaz toho, že rozhodnutí a způsob života okolních státu ovlivní taky naše životy. Myslím si, že takovéto incidenty se budou opakovat, máme otevřené hranice. Jestli EU bude v migrační krizi postupovat takovýmto způsobem jako dosud, pravděpodobně si na to budeme muset zvykat a zařídit se podle toho.
Petr: Je to odporné, zbabělé, a ano, ukazuje to že se budeme muset potýkat s daleko primitivnějším a agresivnějším způsobem chování, než jsme byli doposud zvyklí. Myslím, že je tam cítit daleko hlubší podtext, ta brutalita zfilmovaná průmyslovou kamerou je nekompromisní a ukazuje čirou nenávist, to není jen o odporných slaboších, kteří bijí nevinného. Dalo by se pokračovat, když se podíváte na násilí, které se nyní děje vůči znásilněným ženám, je to naprostá katastrofa. Můžete to schovat za nějaké statistiky, ale zkuste si představit, že se to stane někomu z vašich blízkých.
Petře, poslední otázka, která vás snad nerozzlobí... Před časem jste řekl v souvislosti se svým otcem, že už nechcete být „strojem na vzpomínky“ na svého otce. Ale já se zeptám k tématu. Bavili jste se někdy se svým otcem o těchto věcech? Případně, jaký měl na to názor? Mimochodem, Vlad Tepes Dracula se proslavil jako schopný obránce Valašska před invazí osmanských Turků…
Petr: Víte, problém, o kterém se málo mluví, je přelidnění planety. Všichni brebentí o plastech a oxidech, ale ani jedno by nebyl problém, kdyby na zemi nebylo tolik lidí. Není nedostatek vody, té je stále stejně. Je otázkou, jak tato situace ovlivní naše etické normy, svět se rychle mění a my s ním. To byl jeden z pohledů mého táty. Já jsem vždy byl liberálnější než on, myslel jsem si že dvě kultury spolu mohou koexistovat v míru, ale on si to o islámu nemyslel. Čím jsem starší, posouvám se v názorech blíže těm jeho, naději ale neztrácím. Nicméně, budoucnost může být temnější, než bychom si všichni přáli. Rozhodně si nepřeji, aby někdo omezoval to, co nám naši předkové vybudovali a mnozí zaplatili krví. Zůstaneme svobodnými, pouze pokud budeme schopni naši svobodu chránit.
* * *
Lucia Klein Svoboda vystudovala herectví a režii v Norsku; je absolventkou oboru sociální vědy. Řadu let působila v divadle Astorka Korzo 90.
Petr Klein Svoboda vystudoval režii a produkci v Kalifornii. Společně mají na kontě úspěšný celovečerní film Pírko, který měl premiéru na prestižním festivalu v Talinnu v roce 2016 a byl zařazen do soutěžní sekce v Torontu. Kleinovi Svobodovi se věnují i hudební produkci; z jejich dílny vzešla například alba Solitéři a Malá Zoe. Jeho otcem je zesnulý skladatel Karel Svoboda.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
