Úder Jana Koukala: Akčnost Trumpa vystavuje zrcadlo nic neřešícím politikům typu Merkelové a Clintonové, které vehnaly naši civilizaci do katastrofické situace

04.02.2017 16:21 | Zprávy

ROZHOVOR „O neschopnosti vedení dnešní Evropské unie jsou napsané stohy publikací a bohužel pro nás, autoři v nich mají často pravdu,“ konstatuje někdejší primátor hlavního města a také exvelvyslanec v Rakousku Jan Koukal. Ten si také myslí, že francouzský prezident Hollande je neštěstím evropské politiky, protože nedokázal čelit vlivu kancléřky Merkelové. K současným problémům ministra financí, jež nyní hýbou českou mediální scénou, pak dodává: „Andrej Babiš posunuje republiku svým naprostým střetem zájmů hodně na východ k oligarchům, chánům a absolutním vládcům. Je samozřejmě kocourkovské, aby si člen vlády de facto přiděloval státní dotace.“

Úder Jana Koukala: Akčnost Trumpa vystavuje zrcadlo nic neřešícím politikům typu Merkelové a Clintonové, které vehnaly naši civilizaci do katastrofické situace
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Koukal

Americký prezident koncem minulého týdne vyvolal bouři kritiky, když zcela pozastavil příliv migrantů do USA z některých konkrétních muslimských zemí. Ihned proti tomu začaly demonstrace. Jiní naopak tleskají, že plní své sliby. Může takto razantní přístup prezidenta USA vykořenit představu, že se migrantům musí automaticky pomáhat? Anebo je to pro starý kontinent spíše špatná zpráva, jelikož se vlny uprchlíků ještě více zaměří na slabou a stále nechráněnou Evropu?

Trump chce jistě ukázat, že jeho volební kampaň nebyla jenom rétorické cvičení. Ale to není nejdůležitější. Jeho akčnost vystavuje zrcadlo upovídaným a nic neřešícím politikům. Ukazuje na aroganci a nadutost politiků, rádoby vizionářů typu Angely Merkelové a Hillary Clintonové, které vehnaly naši civilizaci do katastrofické situace. Z prezidentského volebního klání známe naprosto dominující antitrumpovské naladění většiny médií, které se hned tak nezmění. Nedávno jsem viděl ve Washington Post foto z „velké“ pražské demonstrace, zespodu zabraný transparent. My Pražané jsme to moc nezaregistrovali. Chci tím říct, že máme mnoho informací, ale co je skutečnost, příliš nevíme, a to platí i pro zmíněné demonstrace.

K pomoci migrantům si myslím, že jste v otázce poněkud promíchal termíny, které jsou nesourodé. Jedna věc je humanitární pomoc v nouzi a druhá věc je nárokovost, automatičnost této pomoci a migrace za ekonomickým prospěchem. Navíc krok amerického prezidenta směřuje daleko více k otázce bezpečnosti.

Den po inauguraci Trumpa se sešli LePenová, Wilders, Okamura, Salvini z italské Ligy severu, Petryová z německé AfD a další lídři stran, kteří jsou označováni i jako nacionalisté. Vyjádřili Trumpovi podporu. Jsou to „budoucí vládci Evropy“? Mohou se jim establishmentové strany vyhnout, když přeberou jejich nechuť k migrantům? Co za pět let zbude z uspořádání Evropy, které dnes zrcadlí například Evropský parlament?

Tito politici vůbec nejsou stejní. Okamura je viditelný jenom u nás, a kdyby byl dospělý za minulého režimu, nepochybně by vedl nějakou bolševickou buňku. Například Petryová je v podstatě proevropská, ale samozřejmě razantně kritická k Merkelové. Le Penová a rakouský Hofer, to už je úplně jiná třída a tam lze o budoucím postavení ve špičce evropské politiky hovořit. Migrace není jediné nezvládnuté téma „establishmentových“ stran. Co bude s Evropou za pět let, a jak bude vypadat Evropský parlament, to nevím. Mohu pouze doufat, že se hodně změní a politici jako německý sociální demokrat Schulz se propadnou.

Europoslanec Jan Zahradil napsal, že Trump dělá tečku za 90. léty, tedy léty Clintona, Albrightové či Havla. Je způsob chápání mezinárodních vztahů jakožto boje USA za jakýsi lepší svět už u konce? Je dobře, když Trumpovi nebude záležet na boji Ukrajiny proti Rusku, ochraně lidských práv, a naopak s Ruskem může uzavírat pragmatické dohody? Opravdu v tomto ohledu, kdy USA zastávaly roli světového policajta či ochránce demokracie, „starý svět“ již definitivně skončil?

Od 90. let jsme téměř generačně vzdáleni, jsme v jiném století, a to nejenom časem. Tím, jak stavíte otázku, jakoby říkáte, že USA bojovaly za lepší svět a že teď už nebude. Já jsem dalek takto zjednodušujících hodnocení. Myslím, že ani to, co podsouváte Trumpovi, dnes nemůže vycházet z ničeho jiného než komentářů těch médií, které se ještě nevzpamatovaly z toho, že nevyhrál jejich kandidát. Počkejte s tím a zbytečně se nelučte s hodnotami, které minimálně v posledních dvaceti letech upadly pod tíhou Bruselu-Berlína a jiných center politiky do pozadí.

Miliardář a filantrop George Soros je se svým konglomerátem nevládních organizací podezírán z organizování „barevných revolucí“ a ovlivňování politiky po celém světě ve prospěch liberálních představ. U nás sponzoroval boj za práva Romů či boj proti ruské propagandě. Jak nahlížet v těchto souvislostech na dílo tohoto muže, který bývá někdy oceňován i jako ochránce západních hodnot? O co mu jde, je jeho přínos pro světovou politiku a bezpečnost za současného stavu skutečně pozitivní?

George Soros je ten, kdo fakticky prohrál americké prezidentské volby. Je dobře, že jeho způsob politického lobbismu a manipulací s veřejností prohrál. Nicméně je pořád velice mocný. Co vše je cílem, nelze vtěsnat do jedné věty a popravdě ani všechno neznám. Vidím především nebezpečnou vizi nového člověka a nového světového pořádku, které nejlépe zná tento „vyvolený“ muž. Ve jménu tohoto pořádku koná, co on považuje za jediné správné. Historie nám ale ukazuje povětšinou katastrofické konce podobných scénářů.

Donald Trump nejprve zhodnotil NATO jako zastaralé, pak v rozhovorech s britskou premiérkou i s německou kancléřkou dodal, že jeho úloha je zásadní. Americký prezident také označil mezi řádky Evropskou unii za nedůležitou. Čili, opravdu myslí vážně jistý izolacionismus? A co s tím my Evropané? Máme se semknout kolem Merkelové? Začít politiku „všech azimutů“?

Nebylo by nic problematického, kdyby se v ne-trumpovské době debatovalo o tom, že NATO už delší dobu neplní svou bezpečnostní funkci a potřebuje reformu, akceschopnost atd. Jeho úloha je právě v této, pro naší civilizaci problematické době, opravdu nesmírně důležitá. Já tady nevidím žádný rozpor, ať s Trumpem nebo bez něj. I když bez něj bychom se asi ještě chvilku plácali po ramenou.

O neschopnosti vedení dnešní Evropské unie jsou napsané stohy publikací a bohužel pro nás, autoři v nich mají často pravdu, takže zase nic. Tezi o semknutí kolem Merkelové pro nedostatek jiných vůdčích osobností zřejmě naplní Němci ve volbách. Co se stane těm, kteří tu hlavu vystrčí a budou chtít jiný směr, lze vyvodit z dnes běžného nálepkování nemainstreamových názorů. Jsou to populisté, xenofobové, extremisté, ultrapravičáci a podobně. Přestože největší populisté v původním smyslu tohoto slova jsou právě etablované politické strany. Vašim azimutům moc nerozumím, mám radši rovnováhu.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

Mgr. Ondřej Krutílek byl položen dotaz

Je podle vás správné, že třetí nejsilnější frakce nemá žádné zastoupení ve vedení EP?

Vždyť ti politici zastupují spoustu občanů, kteří jim asi z nějakého důvodu dali svůj hlas. A i když jde zjevně o kritiky toho, jak EU funguje, upřímně, není ta kritika na místě a obecně není kritika potřeba? Nemyslíte, že je třeba, aby se fungování EU změnilo? Na mě to teď působí tak, že tam rozhod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

16:59 Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA „Tomuhle propagandistickému braku vzpomínky věnovat nebudu,“ říká z…