Varování od zelených: Šibenice, výhrůžky likvidací, zvrácený přístup policie, imigranti a Konvička. Zklidněme se, nebo to dopadne zle

2.7.2015 5:13 odp.

ROZHOVOR „Netvrdím, že v naší společnosti je atmosféra jako před druhou světovou válkou, ale pokud se diskuse nezklidní, tak se do ní můžeme velmi rychle dostat,“ uvádí v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Michal Berg (SZ). Středeční demonstrace na Václavském náměstí, na níž se mávalo šibenicemi, je prý důkazem takové atmosféry. Také policie podle něj přijala naprosto zvrácený pohled, když zatýká demonstranty, kteří proti tomu vystupují.

Varování od zelených: Šibenice, výhrůžky likvidací, zvrácený přístup policie, imigranti a Konvička. Zklidněme se, nebo to dopadne zle
Foto: zeleni.cz
Popisek: Michal Berg

V tiskovém prohlášení vaší strany k problematice imigrantů je i vaše citace. „Zelení opakovaně upozorňují, že radikální postoje směrem k imigrantům či muslimům vedou naši společnost do atmosféry protižidovských pogromů před druhou světovou válkou.“ Je to opravdu s naší společností tak vážné? Je část Čechů rasistických a necitlivých?

Netvrdím, že v naší společnosti je atmosféra jako před druhou světovou válkou, ale pokud se diskuse nezklidní, tak se do ní můžeme velmi rychle dostat. Středeční demonstrace na Václavském náměstí, na které se mávalo šibenicemi, je přesně důkazem té atmosféry. Tohle už přece není diskuse o problematice uprchlíků, tohle jsou výzvy k násilí a něčí likvidaci.

Odpovědnost za to mají samozřejmě politici, a nejen ti, kteří na těchto demonstracích vystupují. Pokud nebudou politické či kulturní elity tyto radikální názory jasně odsuzovat a namísto snahy zmírňovat napětí a obavy české společnosti budou mlčet, pak to množství lidí, kteří se začnou přidávat k čistě rasistickým a násilnickým skupinám, bude růst.

Kromě zelených téměř všechny politické strany přistoupily na lidovou poptávku a odmítají kvóty a uprchlíků chtějí přijmout co nejméně? O čem to vypovídá?

Že si tyto strany neuvědomují, jak krátkozraké řešení to je. Absence solidarity se zeměmi, které musí příliv uprchlíků zvládat, bude podkopávat celou snahu o odstranění hranic v Evropě. Maďarsko vypovědělo jednostranně dublinskou azylovou úmluvu hlavně proto, že se s aktuálním nárůstem migrantů musí vypořádat bez pomoci dalších evropských zemí. Výhody a peníze z Bruselu tak naše elity velmi rády „čerpají“, pokud je ale potřeba ukázat solidaritu, tak se obrací ke všem zády.

Vláda je samozřejmě pod velkým tlakem ze všech stran, a přislíbila nějaké uprchlíky přijmout, což je pozitivní. Možná lidé reagují špatně na slovo kvóty – nejen u uprchlíků, ale kdekoli jinde. Pokud by se jednotlivé země zapojily do řešení problému dobrovolně, tak by zřejmě nikdy žádný nápad na zavedení kvót nevznikl.

Jak ukazují události v Bratislavě a nově i v Praze, část veřejnosti je zradikalizovaná a zhysterizovaná. Nenastane vzestup různých evropských xenofobních stran?

Politický vzestup už začal, jak se ale ukázalo nejen v Bratislavě, za násilím nestojí žádní nově zradikalizovaní „slušní lidé“, ale dlouhodobě provařené osoby z neonacistické a radikální scény. Mnohem důležitější v tuto chvíli je, aby se jakékoli násilí, včetně verbálního vyhrožování a výzev k potlačování práv, nestalo běžnou součástí rétoriky doposud standardních politiků a politických stran a bylo patřičně odsuzováno. Diskusi o tak závažné problematice jako je migrace nelze vést v emocích nebo dokonce pod hrozbou násilí. S mávajícími šibenicemi nebo s výhrůžkami k likvidaci přece nelze vést vůbec žádnou diskusi.

„Díky technologickému pokroku jsou si lidé blíž než kdy jindy. K setkávání a mísení kultur bude logicky stále více docházet. Pokud by tomu chtěl někdo zabránit, povede to k ostnatým drátům na hranicích, sledování komunikace, cenzuře na internetu a postupné ztrátě soukromí a svobody,“ řekl mi Pirát Martin Šmída. Souhlasíte s ním a máte podobné obavy?

Z větší části ano, zejména s obavami o stále větší omezování soukromí a svobody pod záminkou bezpečnosti. Jak se navíc ukazuje, i policie přijala naprosto zvrácený pohled a namísto zákroku proti lidem, vyzývajícím k věšení a jinému násilí, zatýká demonstranty, kteří proti násilí vystupují. Mnoho lidí to navíc přijímá jako nějaký fotbalový zápas – jedni fandí imigrantům, druzí Konvičkovi a obě strany jsou stejně radikální, tak dobře jim tak.

Dokážu pochopit, že někdo prostě s uprchlíky solidární být nechce. Nesouhlasím s tím, odporuje to mým hodnotám, ale respektuju to a budu se snažit argumentovat a vyvracet obavy a třeba někoho přesvědčím, že se nemusí ničeho obávat. Ale copak mohou být dvěma stranami „sporu“ na jedné straně výzvy k solidaritě a pomoci druhým a na druhé straně výzvy k násilí nebo násilí samotné? Copak jsme už ztratili schopnost pojmenovávat zlo?!

Jaké jsou příčiny současné uprchlické vlny? Má na ni podíl nějakými chybami v posledních letech i Západ?

Je potřeba si uvědomit, že díky technologickému pokroku jsou lidé v Africe či Asii mnohem blíže nám a ví mnohem více o našem světě, než my víme o jejich. Oni sledují evropské fotbalové kluby, hollywoodské filmy a touží po moderních mobilech. Zato my o nich, přes všechen technologický rozvoj, mnoho nevíme a tato nevědomost u mnohých plodí strach.

Moje žena zkoumala ve své diplomové práci komunitu cca 2500 Syřanů, kteří v Česku žijí. A zjištění ukázala, že naprostá většina z nich má svým životním stylem, vzděláním či kariérou mnohem blíže lidem v Česku než třeba občanům Saúdské Arábie. Drtivá většina z nich je pak naprosto bez problémů integrovaná do naší společnosti. Taková fakta ale v diskusi o imigraci zaznívají jen minimálně a namísto toho se mává oprátkami.

Jaké jsou příčiny uprchlické vlny, je možné nastudovat ze zpráv OSN – lidé prchají zejména před válkami, autoritativními režimy nebo nedostatkem surovin a vody. Zatímco u nás mnozí klimatické změny zpochybňují, tak na druhém konci světa kvůli nim lidé prchají před suchem a neúrodou. A na těchto klimatických změnách nese svůj díl viny i Západ.

Ačkoli to tak z našeho pohledu nevypadá, Evropa zdaleka nenese největší zátěž migrace. O miliony lidí se museli postarat v Turecku, Libanonu nebo Jordánsku, miliony lidí jsou v uprchlických táborech v Africe, před perzekucí prchají etnické menšiny z Barmy do okolních zemí.

Co má Evropa nyní v této záležitosti dělat? Jaké je řešení současné situace?

Uprchlíci jsou lidé, kteří z velké části se strachem utíkají před válkou či jiným útlakem. A mají ze svého dalšího osudu nepoměrně větší strach, než my z nich. Brání-li nám strach pomoci druhému v nouzi, pak bychom se měli spíše bát sami sebe. Vyjití vstříc je naproti tomu nejlepší způsob, jak se strachu z neznámého zbavit. Vláda by tyto vstřícné kroky měla doprovázet intenzivním vysvětlováním, uklidňováním situace a otevřeným dialogem se všemi, kteří se chtějí o tomto problému bavit bez šibenic.

Evropská unie by měla umožnit žádat o azyl i mimo Evropu, abychom co nejdřív zastavili umírání ve Středozemním moři. To je naprosto primární věc. Zároveň je potřeba solidárně pomoci těm zemím, které už nyní musí zvládat největší nápory uprchlíků, jako jsou Itálie, Řecko nebo Maďarsko. Součástí toho musí být i reforma tzv. dublinského systému, který disproporčně zatěžuje právě tyto země na okraji Evropy a ukazuje se jako neefektivní. A pokud bude něčí žádost o azyl shledána neoprávněnou, například z bezpečnostního hlediska, je potřeba zajistit takovému člověku návrat.

A samozřejmě musí Evropská unie i všechny její členské státy dle svých možností pomáhat řešit příčiny masového uprchlictví v zemích původu. To znamená zejména posílit snahy o diplomatické řešení probíhajících ozbrojených konfliktů, zvýšit tlak na společenskou změnu v zemích, kde vládnou represivní režimy, a navýšit humanitární pomoc v nejchudších oblastech.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Oldřich Szaban



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Strategie Ukrajinců i Rusů. Rozbor generála Macka. A co nová Putinova superzbraň?

18:22 Strategie Ukrajinců i Rusů. Rozbor generála Macka. A co nová Putinova superzbraň?

„Jsem přesvědčen, že Rusko již strategicky prohrálo. Pokud se nezmobilizuje, prohraje i vojensky na …