Vládní zmocněnkyně Šimůnková: Pokud nebude vůle, nevyřeší se romský problém nikdy

28.08.2013 21:01 | Zprávy

ROZHOVOR Po Michaelu Kocábovi, který se rád ukazoval jako bojovník za práva Romů, nastoupila v únoru 2011 do funkce vládního zmocněnce pro lidská práva žena – Monika Šimůnková, která se chtěla především zaměřit na děti. Jenže - člověk míní, život mění. S ParlamentnímiListy.cz si popovídala o tom, jak se její původní předsevzetí musela změnit.

Vládní zmocněnkyně Šimůnková: Pokud nebude vůle, nevyřeší se romský problém nikdy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Monika Šimůnková, tehdy zmocněnkyně pro lidská práva, dnes zástupkyně ombudsmana

Brzy totiž ve své funkci zjistila, že její pracovní povinnosti půjdou i jinými cestami. A že i ona bude muset řešit velmi ožehavý problém – tedy soužití s Romy a nepokoje, které v různých českých městech občas kvůli tomu propukají. Stačí vyjmenovat České Budějovice, Šluknovsko, Teplicko…

Paní Šimůnková, proč se domníváte, že se v ČR tolik zhoršují postoje vůči Romům? Jakou cestu pro zlepšení vidíte jako nejreálnější?
Příčin narůstající nesnášenlivosti vůči Romům je mnoho, je důležité upozornit na to, že nejde o nárůst rasistických nebo xenofobních postojů v české společnosti, ale o specifické odsuzování Romů jako samostatné skupiny. Můžeme tedy hovořit spíše o nárůstu anticiganismu v české společnosti. Mezi jeho příčinami může být frustrace obyvatel ze zhoršující se hospodářské i politické situace – dlouhodobě neklesá nezaměstnanost, zvyšují se přitom životní náklady, politická scéna je několik volebních období nestabilní, důvěra v politiku stále klesá. Lidé ztrácejí jistotu, a své obavy a hněv obrací proti jasně vymezitelné skupině.

Řešení situace probíhá na několika úrovních. O řešení na úrovni měst se snaží jejich starostové, kteří pořádají setkání s občany, rozhodují o nasazení městských policistů i o přípravě preventivních projektů. Na státní úrovni vystupuje Ministerstvo vnitra, které řídí práci policie při demonstracích i při zajištění pořádku po nich. Já se snažím řídit kroky státní správy a přípravu úprav v zákonech, které by mohly řešit některé problémy, které mohou být příčinou takových demonstrací – problémy s bydlením chudých obyvatel, možnosti pro jejich zaměstnávání, oddlužení a podobně.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Libor Vondráček byl položen dotaz

Jak se dá přestoupit do EFTA?

A myslíte, že lze obecně z něčeho těžit jen výhody? Já s tím, jak funguje Brusel mám taky dost problém, ale nevím, zda když vystoupíme z EU, zda to pak pro nás nebude ještě horší. Jednak ztratíme asi i dost výhod, ale taky se bojím, že by se nás řada rozhodnutí týkala i tak, jen bysme už o nich nemo...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

V mysli norimberské zákony, na papíře i lži. A ty počty? Historik Fidler nad propagační brožurkou Sudeťáků

18:29 V mysli norimberské zákony, na papíře i lži. A ty počty? Historik Fidler nad propagační brožurkou Sudeťáků

HISTORIE BEZ HYSTERIE „Ona jim nesedí v podstatě žádná čísla. V jejich ‚historickém‘ přehledu je uve…