Zeman a rizika islámu. Role USA a stěhování Afriky do Evropy. A máme vůbec nárok na přežití naší civilizace? Exministr vnitra promluvil

05.08.2015 17:08

ROZHOVOR Podle slovenského exministra vnitra Vladimíra Palka není prezident Zeman vězněm politické korektnosti. Podle něho se naskýtá existenciální otázka, jaký je vlastně morální nárok na civilizační přežití, pokud jsme se vzdali odkazu předků. Těžko můžeme integrovat cizince, pokud nevíme do čeho, pokud nevíme, kým jsme. Větší hrozbou než terorismus je vznik paralelní islámské společnosti v Evropě.

Zeman a rizika islámu. Role USA a stěhování Afriky do Evropy. A máme vůbec nárok na přežití naší civilizace? Exministr vnitra promluvil
Foto: archiv VP
Popisek: Vladimír Palko

Prezident České republiky Miloš Zeman řekl, že bychom neměli přijímat žádné uprchlíky ze zemí nám kulturně velice vzdálených, z Afriky a Blízkého východu. Nelze podle něho vyloučit, že mezi nimi mohou být džihádisté. Nejde jen o několik set či tisíc uprchlíků, ale o řetězovou reakci, kterou je třeba zastavit od začátku, neboť když už běží, nelze ji zastavit. Musíme prý bojovat proti islámskému radikalismu, jinak můžeme mít stejný osud, jaký nám plánoval Reinhard Heydrich…

Prezident Zeman není vskutku vězněm politické korektnosti, což oceňuji. Rizika pronikání islámu do Evropy pojmenovává v zásadě dobře. Nejsem si však jistý ohledně prostředků, kterými chce rizikům čelit.

V dobré víře podporoval invazi do Iráku, což byl velký omyl. Omyl vyplynul zřejmě z chybné analýzy problému. Obávám se, že Zeman má na mysli nějaké vojenské řešení. Existují situace, kdy není možné vyhnout se násilí. Zápas s formami islámu má však i velký duchovní rozměr. My sami se nacházíme ve stavu zápasu se sebou samými. Nevíme, kdo jsme, z čeho jsme vyšli, a musíme to v sobě objevit. A politický islám musíme porážet někdy mečem, ale někdy spíš duchovně. Možná je spíše východiskem, že mnoho muslimů se stane křesťany. Ročně jsou takových tisíce. Toho však nedosáhneme mečem, ale osobním příkladem.

A pokud jde o přijímání utečenců, již jsem řekl, že pomoc musíme poskytnout pronásledovaným, ostatním ne. Nemáme spolupracovat na paušálním přestěhování Afriky do Evropy.

V souvislosti s teroristickými útoky obhájci islámu říkají, že za to nemůže islám jako takový, ale islamismus – tedy prý pokřivený fanatický výklad islámu. Co si o tom myslíte? Lze rozlišovat islám a islamismus? Není problém v samotném islámu, který vychází z Koránu, kde je řada nenávistných a k násilí vyzývajících veršů, či v právu šaría, jež se uplatňuje v muslimských zemích a které je v rozporu s naším pojetím svobod? Existuje mírumilovný islám? Není to tak, že mohou existovat relativně mírumilovní muslimové, kteří se tak chovají ale navzdory islámu, protože jsou ve víře vlažní? Že jsou jakýmisi „matrikovými“ muslimy?

Samozřejmě že islám a islamismus je třeba rozlišovat, ale je nemožné je od sebe oddělit a vyhlašovat, že islamismus je v rozporu s islámem. Světová náboženství nejsou stejná v tom, jak řeší konflikty mezi lidmi a společenstvími. Rozum velí, že někdy je použití násilí přijatelné. Domnívám se však, že islám násilí ospravedlňuje lehčeji než jiná náboženství.

Myslím si, že i muslim může být ušlechtilou bytostí, se kterou je možné mít dobrý vztah. Může nás to překvapit i dokonce zahanbit, neboť si uvědomíme, s jakou lehkovážností neumíme zužitkovat dar naší víry. Ve vztahu větších komunit převládne však spíše kmenový princip.

Z hlediska islámu se často hovoří jen o tom, zdali je násilný nebo není. Ale není další věcí, že si třeba jako Češi či Evropané chceme zachovat svou identitu, kulturu a že chceme, aby v našem prostředí zůstaly kostely a nechceme zde mešity? A že bychom zde případně nechtěli ani stavby jiných náboženství, i kdyby tato náboženství byla mírumilovná? Například by se asi nehodil obrovský buddhistický chrám vedle katedrály...

Mešity jsou jen vyjádřením přítomnosti muslimů v zemi. Jakmile počet muslimů dosáhne několika procent, potom jednoduše ty mešity mít budou. A zachování kultury? Věřím v cosi, co bych nazval vedoucí kultura. A v našich zemích by to měla být ta naše. Nepřeji si stav, když by se přítomnost vánočního stromku na náměstí považovala za urážku jiných náboženství. Náš problém však je, že se už neumíme dohodnout, co je ta naše kultura. Jestli si myslíme, že islám porazíme karikaturami v Charlie Hebdo, rozhazováním prasečích nožek u mešit a demonstrativním trháním Koránu, tak se mýlíme.

Další věce, které se příliš nezmiňují, jsou kriminalita a asociálnost imigrantů. Existují takzvané no-go zóny, kam se původní obyvatel bojí vstoupit. Zločiny jako krádeže, vraždy, znásilnění jsou u imigrantů mnohokráte častější než u „domorodců“…

Hrozbu islámského terorismu se, jak se zdá, podařilo v Evropě dostat pod kontrolu. Útoky tak rozsáhlé, jako byl Madrid 2004 anebo Londýn 2005, se nezopakovaly. Bezpečnostní služby to tedy zatím zvládají. Horší je vznik paralelního společenství, které zmiňujete. Mnoho muslimů, i když ne všichni, se kvůli kulturním rozdílům k nám nedokáže začlenit. Žijí v celých čtvrtích mimo evropské společenství a chybí jim povědomí společného tisíciletého příběhu. Co se kriminality týká, není tajemstvím, že podíl mladých muslimů v západoevropských věznicích je vyšší než jejich podíl v celkové populaci.

Mělo by se nějak diferencovat mezi uprchlíky z Afriky a Blízkého východu? Například přijímat křesťany a jezídy? Nebo za jakých podmínek a koho bychom měli případně přijmout, respektive komu poskytnout azyl?

Při přijímání cizinců je rozumné diferencovat. Kulturně blízcí se dokážou integrovat, jiní ne. Ani křesťan nemusí být anděl, ale víte, že neudělá sebevražedný útok ve snaze vstoupit do ráje. Ale tento přístup spadá spíše do migrace legální, která probíhá se souhlasem přijímajícího státu. V současné krizi čelíme nelegální migraci, která se dodatečně legalizuje žádostí o azyl. A v azylovém řízení máme zjišťovat, zda je pro azyl důvod. V EU nám nikdo nebude distribuované azylanty třídit na křesťany a nekřesťany. 

Jak zabránit uprchlické vlně? Pomáhat přímo v postižených zemích?

Zdá se, že klíčem je vytáhnout azylové řízení na území mimo Evropu anebo mimo pevninu. EU nedokáže ani zdaleka vracet všechny neoprávněné žadatele do zemí původu. Vztah k migraci se musí stát základem politiky EU vůči zemím původu i tranzitu migrantů. Musíme si tvrdě vyjednat jejich spolupráci. Jednotlivé členské země mohou sáhnout k jednostranným opatřením. Maďaři staví například zeď.

A měla by se konečně otevřít otázka, co znamenají neustále pokusy o svrhnutí syrského režimu ze strany USA a některých evropských spojenců, když víme, že neexistuje žádná demokratická alternativa a jedinou alternativou je Islámský stát.   

Jaká jsou hlavní rizika imigrace z Afriky a Blízkého východu do Evropy? (Islamizace, terorismus, kriminalita, zátěž sociálního sytému, nemoci, nezaměstnanost?)

V podstatě jste je vyjmenoval. Společným jmenovatelem bude to, že Evropa nebude tím, čím byla, a život se nám zkomplikuje.

Někteří komentátoři varují, že imigranti mohou způsobit kolaps států a zánik evropské civilizace...

Tak daleko ještě nejsme a kolaps civilizace může nastat až při daleko větším stupni migrace, doprovázeným i krizemi jiného druhu. Imigrace nechť nám je i nastaveným zrcadlem, ve kterém uvidíme všechny naše neduhy jako dluhovou krizi a demografickou nemohoucnost.

Očekáváte další vlny imigrantů? Podaří se je Evropě zadržet?

Změna je zatím v nedohlednu.

Co říkáte názorům, že by se měly do řešení zapojit Spojené státy, které krizi způsobily, či by měly muslimské uprchlíky přijímat bohaté muslimské státy Perského zálivu?

Pro začátek by úplně postačilo, kdyby někdo z vysoce postavených politiků v Evropě tuto nešťastnou politiku USA pojmenoval. Zatím to nikdo nedělá.

Zastánci společné imigrační politiky hovoří o tom, že když mezi státy EU nejsou hranice hlídány, musí o imigraci rozhodovat EU, nikoli členské státy, které již nekontrolují své hranice. Když to obrátím: nebylo by řešením, abychom obnovili hraniční kontroly na českých hranicích, abychom kontrolovali, kdo na naše území přichází, a aby nám EU nepřikazovala, kolik imigrantů v naší zemi bude? Například Václav Klaus říká, že zavedení Schengenu byla chyba, protože se v prostoru členských zemí mohou pohybovat imigranti, zločinci a teroristé. A EU pak navíc tlačí na to, aby měla další pravomoci v oblasti trestního práva, policie, justice…

Volný pohyb osob v rámci Unie je snad hlavním smyslem EU. Schengenská dohoda říká, že za jistých okolností mohou členské státy opět vykonávat hraniční kontroly, což byla vskutku rozumná pojistka. Svěřit problematiku hranic do pravomoci EU bych doopravdy nikomu neradil. Jestli však chceme vytlačit téma azylu mimo EU, o čemž jsem hovořil, tak by to měla vykonávat EU.

Hovoří se o tom, že muslimové budou mít většinu v zemích jako Francie či Británie do 40 let. Při nynějším masovém přílivu možná ještě dříve. Jak by se proti tomu měla Česká republika bránit? Neměla by vystoupit z EU, aby nebyla společně islamizována se západoevropskými zeměmi? Nebo neměla by vytvořit alianci východoevropských zemí, které tím ještě nejsou zasaženy?

Tyto demografické prognózy nejsou reálné. Fertilita muslimských žen v Evropě je o pár desetin vyšší než u bílých Evropanek. Na problémy velkého rozsahu však není třeba mít muslimskou většinu. Při 20procentní muslimské populaci bude velmi obtížné udržovat veřejný pořádek i současné vysoké nastavení standardu lidských práv. Nad EU bych však nelámal hůl.

EU by měla upustit od šíření levicové koncepce lidských práv, mám na mysli všechny ty dekadentní směry proti lidskému životu a rodině, nechť neharmonizuje všechny možné detaily. Chybou, na kterou upozorňovali ekonomové, bylo i rychlé zavedení eura. V oblasti zahraniční politiky ve vztahu k zemím mimo EU ať tlačí na spolupráci na zmírnění migračního tlaku. Měla by uznat křesťanské kořeny Evropy. A mohla by se semknout i ve vojenské oblasti.

Český exprezident Václav Klaus se přátelsky setkal s Marine Le Penovou. Co si o ní myslíte? A má šanci změnit systém ve Francii a vládnout?

Nemyslím si, že by byla schopná vyvést Francii z EU, a je možné, že v prezidentských volbách ani nezvítězí. Též si nemyslím, že by její vítězství znamenalo nějakou morální obrodu země. Slibuje konec ustupování před islámem ve Francii, ale jak jsem již řekl, ten zápas má duchovní rozměr, nejen politický. 

Bývalý spolupracovník amerického prezidenta Ronalda Reagana Pat Buchanan již před časem napsal knihu, kde varuje, že západní civilizaci kvůli masové imigraci, vymírání populace západních národů a opuštění křesťanský hodnot a jejich nahrazování neomarxistickými idejemi homosexualismu, feminismu, gender, politické korektnosti a podobně hrozí zánik. Co si o tom myslíte?

Buchananova kniha je významnou knihou 21. století, a současný vývoj jde jako podle scénáře napsaného v knize. Buchanan sám je obdivuhodnou postavou. Politicky nikdy nemohl uspět proti přesile, ale vždy bude bojovat až do konce. Jeho hlavním poselstvím je, že jevy jako migrace a opuštění křesťanských hodnot není možné chápat izolovaně. Národy, které ztratily víru, nejsou schopné integrovat migranty, nebo stručně řečeno není je do čeho integrovat. A naskýtá se existenciální otázka. Jaký je vlastně morální nárok na civilizační přežití, pokud jsme se vzdali odkazu předků? Táto otázka neodejde.

Co říkáte postoji papeže a katolické církve vůči uprchlické krizi? Je podle vás povinností katolíka přijímat uprchlíky, když tím ohrožuje bezpečnost (znásilňování, kriminalita, vraždy, krádeže) a spásu svých bližních (islamizace a případný zákaz šíření křesťanství v islamizované Evropě a nadvláda falešného náboženství – islámu)?

Katolická církev musí vždy hlásat lásku k bližnímu, a asi nejvíc v čase krize. Pocit ohrožení nás může zbavit lidskosti. Nezapomeňme, že migrační krize má potenciál mobilizovat i primitivy, kteří nemají žádné řešení. A tento spor se nerozhodne tak, že proti sobě si budou se zaťatými pěstmi hrozit dvě skupiny lidí. Třeba na jedné straně mladí Afričané v maďarském azylovém zařízení s pokřikem Allahu akbar, na straně druhé radikálové na nějakém protimigračním mítinku, kteří potom napadnou prvního člověka s jinou barvou pleti, jehož potkají. Je správné dát hladovému najíst, napít a přenocovat. To neznamená, že většině z nich nesmíme říct: ty se musíš vrátit do své vlasti.

Katolická církev nehlásá přestěhování mladých z Afriky do Evropy. Vždyť by si šlapala po jazyku, když proti kultuře smrti hlásá, že děti jsou budoucností země, ne zátěží. Poslední encyklika Benedikta XVI. Caritas in Veritate praví, že hostitelské země mají vůči migrantům též svá práva. Ghanský kardinál Turkson, předseda Pontifikální rady pro spravedlnost a mír, ke krizi nedávno řekl, že větší výzvou než pro EU je migrační vlna výzvou pro africké země. Proč jejich vlády mlčí, proč mlčí Africká unie, ptá se kardinál.

 

Doc. RNDr. Vladimír Palko, CSc., absolvoval studium matematiky v roce 1981 na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 1991–1992 byl náměstkem ředitele Federální bezpečnostní informační služby. V letech 1998–2010 byl poslancem Národní rady SR. V letech 2002–2006 působil jako ministr vnitra. Byl dlouholetým místopředsedou Křesťansko-demokratického hnutí. Je autorem 12 vědeckých prací z matematiky a informatiky v domácích i zahraničních časopisech. Od roku 2010 působí na Panevropské vysoké škole, kde je proděkanem. Napsal knihu o úpadku západní civilizace, pronásledování křesťanů a selhávání křesťansko-demokratických stran v Evropě s názvem Lvi přicházejí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Taková drzost!“ Klaus st. k pískání na svého syna. A k Letné, 17. listopadu a k ODS

15:45 „Taková drzost!“ Klaus st. k pískání na svého syna. A k Letné, 17. listopadu a k ODS

ROZHOVOR Profesionální revolucionáři ukradli oslavy Listopadu ´89, raději jsem jel na konferenci do …