Brno: Kdo byli a jsou lavutara? Dozvíte se v Muzeu romské kultury

15.05.2019 6:30

Cestami romských muzikantů a jejich písní. Tudy chce, dle svého podtitulu, provést návštěvníky nová dlouhodobá výstava v Muzeu romské kultury. „Brno je kolébka romské muziky a různých žánrů, a to výstava dokumentuje. Jsou tam muzikanti i skupiny, minulá generace i nová, nastupující,“ přibližuje základní obsah externí kurátor Gejza Horváth.

Brno: Kdo byli a jsou lavutara? Dozvíte se v Muzeu romské kultury
Foto: Martin Šimák
Popisek: Pohled na Brno shora, letecký snímek

Pouhé tři místnosti, ale nabité doslova od stropu po podlahu. Nikoli artefakty, ale estetickými zážitky, na pohled i na poslech. Taková je ve dvou větách výstava Lavutara, kterou minulý týden zahájili v Muzeu romské kultury. „Pokusili jsme se nabídnout pohled na hudbu přímo z perspektivy muzikantů. Na přípravě výstavy se podíleli samotní hudebníci – jedním z kurátorů je Gejza Horváth, v širším realizačním týmu byl Radek Bagár, na jehož prodejnu hudebních nástrojů na Vranovské jsme vytvořili jakousi parafrázi, s dalšími desítkami lidí se natáčely rozhovory, poskytli fotografický nebo audiovizuální materiál,“ popisuje kurátor Matyáš Dlab.

Výstava je rozdělena do dvou částí. V přízemí se návštěvníkovi dostane obecnějšího vhledu do tématu romské hudby (nebo hudby Romů? I na tuto otázku hledali kurátoři odpověď). Druhé patro se již plně věnuje brněnskému kontextu. V obou sálech naráží člověk všude v prostoru na sluchátka nebo kabely, do kterých si dokonce může zapojit sluchátka vlastní. „Tyto kabely visí ze stropu. Hodně romských muzikantů se totiž vyjadřovalo v tom smyslu, že talent jim byl dán shora,“ prozradil ideu instalace architekt Tomáš Džadoň.

Multimediální rozměr výstavy je opravdu jedinečný. Množství ukázek a jejich spektrum zajistí pro nejpoctivější návštěvníky zábavu i na několik hodin. Při návštěvě výstavy si ale vyhraďte čas i na její poslední část, kterou je provizorní kinosál. V natočených rozhovorech se hudebníci svěřují se svým vztahem k nástroji a s technikou hry. „Naším cílem bylo nechat v určité míře promluvit hudební kulturu samu za sebe. Proto je tu tolik autentických audiovizuálních a audio materiálů, od koncertních vystoupení až po intimní spontánní hraní v domácnostech, na svatbách... A proto je součástí doprovodného programu také série koncertů s názvem hudební léto,“ doplňuje Dlab.

Výstava sice bude přístupná až do května příštího roku, ale právě zmíněné koncerty lákají k návštěvě v následujících týdnech. 30. května zazní tradiční romské písně v podání Lukáše Čonky a Romana Horvátha a cimbálových muzik, 8. června sem zavítá primáš Marek Balog s maďarskou cimbálkou. Kompletní program najdete na stránkách Muzea romské kultury. „Hudba jako taková mizí vlivem moderních technologií z našich životů. Ještě před sto lety, když přijel na Moravu francouzský sochař August Rodin, byl nadšený tím, jak si lidé zpívají, když jdou do práce, jsou v práci, jdou z práce. Nevím, jestli si dnes někdo z vás v práci zpívá. Různými faktory je to z našich životů vytlačováno. I proto jsem rád, že výstava otevírá nějaký hlubší pohled nejen na romskou lidovou hudbu, ale na lidovou hudbu obecně,“ uzavřel kurátor Zbyněk Andrš.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Liberec: Zastupitelstvo schválilo znovuobnovení lanové dráhy na Ještěd

13:05 Liberec: Zastupitelstvo schválilo znovuobnovení lanové dráhy na Ještěd

Zastupitelstvo města Liberec schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy na Ještěd ve variantě: jedna…