Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předkladateli, jsem rád, že jsem se konečně po půlhodině faktických poznámek a vyřizování si historických účtů dostal ke slovu.

Já snad rozdělím svůj projev na dvě části. Jedna je víceméně čistě formální, ale chci jenom poukázat na jistou míru absurdity vládnutí vlády v demisi, a posléze bych se dostal k návrhu zákona jako celku.

Ministr Pelikán tady v tuto chvíli není, ale jestli si všichni vzpomenete, tak bylo řečeno i ve zprávě pana zpravodaje, že vláda zaujala k věci souhlasné stanovisko s tou drobnou pochybností, že pravděpodobně je návrh zákona protiústavní. Mně přijde toto naprosto, naprosto absurdní a nebývalé. Já chápu, že vláda je politický orgán, který se rozhoduje jako celek. Nechápu ovšem, proč se staví vláda, která se ani nesnaží o to, aby získala důvěru, a posílá Sněmovně nějaká stanoviska, která pak jsou stanoviskem hnutí ANO nebo dokonce jeho aktuální vládní většiny.

Pokud si ministr spravedlnosti vyžádá stanoviska tří resortů k návrhu, a to Ministerstva kultury, Ministerstva financí a Ministerstva spravedlnosti jako svého vlastního resortu, Ministerstvo kultury mu řekne: Prosím, vážený pane ministře - a mohl bych to citovat, ale já to raději zparafrázuji - ten návrh je blbost, nic takového, prosím, nedělejte, jedná se o náhradu za věci, které nebyly vydané... Ministerstvo financí řekne: No samozřejmě by se nám hodilo do státní kasy vybrat nějaké peníze více na daních, ale upozorňujeme, že ten návrh je protiústavní... A Ministerstvo spravedlnosti se pro jistotu nevyjádří vůbec, protože se nenajde nikdo, kdo by podepsal na tom resortu: Já souhlasím s tím, že má být tímto retroaktivním způsobem zdaněno něco, co bylo dohodnuto jako výplata a slíbeno státem... A na základě toho ministr spravedlnosti navrhne vládě souhlasné stanovisko, tak se pak ptám, proč tady takovou vládu máme. Pak nám takové stanovisko má sdělit vedení, předsednictvo politické strany nebo politického hnutí ANO. Je to naprosto legitimní, jako ho sdělí kdokoli z nás za svou politickou stranu, ale pak to není žádné stanovisko vlády, neřídí se žádnými odbornými názory, které na té vládě zazněly, neřídí se tím, co jí doporučí jednotlivé resorty. Řídí se jenom politickým hlasováním. Potřebuju-li získat v Poslanecké sněmovně, musím si holt ty komunisty naklonit. Já vás všechny velmi varuji. Komunisty si tady nakláněl už kdekdo v historii a vždycky to s těmi lidmi dopadlo velmi špatně. Vzpomeňme si na Fierlingera, Plojhara a mnohé další, kteří si je nakláněli taky a jak pak skončili. Takže je to velmi nebezpečné zahrávání si a myslím, že bychom touto cestou jít neměli.

Pokud se tady povede nějaká debata o tom, co vláda má, a nemá dělat, jedna z věcí, kterou budu navrhovat, aby nedávala stanoviska k poslaneckým návrhům zákona, pokud jsou tímto způsobem zpolitizovaná a ta vláda nemá důvěru. Nemá cenu, abychom chtěli odborné vyjádření od ministra spravedlnosti, který odborné vyjádření nahrazuje svým politickým názorem. Tolik k té proceduře projednávání.