Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte i mně říct pár slov, neboť já jsem byl v minulosti často konfrontován s tvorbou horního zákona, neboť pocházím z regionu, kde hornická činnost byla velmi dlouhá léta klíčovým prostorem pro zaměstnávání lidí a já jako bývalý starosta Kladna jsem se s horním zákonem musel často potýkat. Proto jsem si ho přečetl a když jsem se na něj díval, mám pocit, že jsou tam některé otázky, na které je třeba si asi odpovědět, protože nerozumím tomu, proč ten horní zákon jde tímto směrem.

Ona to tady částečně říkala i moje předřečnice, protože ono vytváření rezerv na sanace, to je v pořádku a je to tak správně, v minulosti - máme to už od roku 1991 v systému, potom v roce 2006 jsme novelizovali, tuším, tento zákon. Naše legislativa umožňovala, že si mohli vytvářet rezervy na ty úkoly, které jim vzejdou z té povinnosti v oblasti sanací po likvidaci důlního díla, postupně každý rok. Jestli já tomu dobře rozumím, tak vy tady tímto návrhem zákona tlačíte na společnosti, že si ty rezervy musí dělat mnohem rychleji, tzn. ekonomicky budete zatěžovat daleko více.

Pak tam rozděluje najednou horní zákon i těžební společnosti podle toho, co těží. Tomu nerozumím, proč to tak vlastně děláme, že rozdělujeme důlní společnosti na ty, které těží energetické a neenergetické nerosty a všichni mají jiné lhůty pro převod z těch analytických účtů na vázané účty. Tak by mě zajímalo, proč to děláme. Protože horní zákon, to je norma, která - taky už to tady říkali mí předřečníci - by měla být předvídatelná, neměla by se v průběhu té těžební činnosti nějak zásadně změnit, neboť jsou na to navázané ještě další aktivity, což tady mí předřečníci vlastně taky zmiňovali a říkal to i kolega Zahradník - a to jsou ty zmiňované teplárny.