Pane předsedající, kolegyně, kolegové,

musím zase obráceně k tomuto materiálu říct, že je veskrze pozitivní, že tam dochází k řadě změn, které myslím si zejména řádní vlastníci pozemků, kteří se o své pozemky starají a kteří sousedí s vlastníky pozemků, kteří se o své pozemky příliš nestarají, nechávají je zarůst plevelem a podobně, těm přináší nástroj , jak tu situaci řešit. To považuji za správné a pozitivní. Takže s tím návrhem zákona jako celkem problém nemám. Co ale jsme diskutovali a nemůžu tady znovu nezmínit, je ta evidence a to povinné hlášení zemědělců směrem ke včelařům, kde opravdu ty včely nemůžeme přesvědčit, aby v okamžiku, kdy některý ze zemědělců používá postřiky na své půdě, tak těm včelám nejsme schopni vysvětlit, že nemají v tu dobu lítat na ty řeknu ošetřené pozemky. Nevidím v téhle evidenci vlastně žádné pozitivum, spíš byrokracii. To, že dochází k úhynu včelstev, to dochází, to je pravda, ale po debatě s panem ministrem zemědělství, který mi potvrdil, že jsou to spíš jednotky včelstev, než že by se tak dělo v nějakém větším množství. A umím si představit, že by buď tato evidence vůbec vymizela, protože lokálně stejně mezi s sebou ti zemědělci, nebo často jsou zemědělci zároveň včelaři, což je tedy i můj případ, ale já nepěstuji řepku, takže sám sobě nemusím hlásit, kdy mé včely nemají lítat na půdu, kterou jsem ošetřoval. Ale myslím si, že to je jedna z evidencí, kterou bychom si mohli do budoucna odpustit, protože se ukázala jako ne příliš efektivní.