Ferdinand se tam pouze „přimotal“...

Kdysi jsem napsal feature „Všechno je jinak aneb Anything is Others“ (cca. 50.000 čtenářů) a nyní bych v případě sarajevského atentátu ze dne 28.06. 1914 chtěl onen výrok znovu opakovat: „Všechno je jinak!“. Je až neuvěřitelné, co dokáži tzv. „uznávaní historici“ všechno zpackat. opisováním jeden od druhého, místo tvrdé a úmorné badatelské práce po lokálních archívech, se značně zaprášenými a často zažloutlými stovkami dokumentů. Začněme však od začátku:

Již počátkem 19. století dochází v Českých zemích k mohutnému hospodářskému, sociálnímu, kulturnímu a politickému vzestupu. Ačkoli se Habsburská monarchie nazývá „Rakousko – Uhersko“, stává se v dané době označení transparentním anachronismem a je nutné přistoupit k radikálním reformám.

Následník trůnu Ferdinand von Österreich d'Este to řeší tím, že se žení s českou šlechtičnou Žofií hraběnkou Chotkovou a hned po svatbě zcela veřejně popírá stárnoucí dualismus „Rakousko-Uhersko“ a prosazuje myšlenku tzv. trialismu „Rakousko-Uhersko-Česko“. Žofie není zcela spokojena, tvrdíce – pakliže by mělo dojít k federalizaci říše a tím ke zrovnoprávnění zmíněného trialismu, je nutné seřadit vedoucí národy podle abecedy. Tedy „Česko-Rakousko-Uhersko“ (Böhmen-Österreich-Ungarn).

Rakouská výzvědná služba „Evidenzbüro“ je u vytržení a nevěři svým očím ani uším. Prostřednictvím svého šéfa, plukovníka Arthura von Gieslingena (1898 – 1903), přesně informuje stařičkého mocnáře: