Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, je nepochybné, že je povinností opozice ptát se, jaké důvody má naše vláda k tomu, že žádá o prodloužení nouzového stavu. A je povinností vlády, aby poslancům takové důvody a argumenty sdělila.

Jak minulý týden trefně poznamenal Městský soud v Praze, dovolte mi citovat: Platí totiž, že od chaosu se nouzový stav liší právě tím, že v něm nadále fungují státní instituce, které provádějí opatření s cílem obnovy normálního stavu a které se pohybují v zákonem daném rámci. Zákon sice ustupuje do pozadí a na relevanci nabývají jednotlivá opatření orgánů výkonné moci, nelze však tvrdit, že by zákony nadobro přestaly platit. Naopak je nezbytné lpět na jejich striktním dodržování, neboť poskytují ústavně právní záruky a jasné mantinely, ve kterých se výkonná moc smí pohybovat a kam již zajít nesmí. Konec citace.

Nacházíme se stále ve složité situaci. Bohužel vláda neustálým chaosem při tu zveřejňování, tu rozvolňování opatření proti šíření koronaviru bohužel tento stav zhoršuje. To je navíc orámováno nezákonným postupem při vydávání opatření Ministerstvem zdravotnictví, na což jsme od počátku upozorňovali. Chytristikou a manipulativními výroky, jako byl např. výrok ministra zdravotnictví, že v souvislosti s koronavirem nebyly zavřené hranice, nýbrž, že člověk pouze nemohl vycestovat do zahraničí. Absurdní! Ještě jednou, můžete si to přehrát ze stenozáznamu. V souvislosti s koronavirem nebyly zavřené hranice, nýbrž se člověk pouze nemohl dostat, vycestovat do zahraničí. Abych, prosím pěkně, dámy a pánové, nebyla pochopena špatně, nevyčítám vládě, že přijala opatření. Ale to, jaký chaos zde způsobila a jak se snaží rétoricky vytáčet a tvrdit nám, že černá není černá. Shrnu zde jen několik momentů současné situace, které mi připadají zcela absurdní a pro které by si vláda spíš zasloužila nedůvěru než prodloužení nouzového stavu.

Vládě přijde v pořádku se neustále plácat po ramenou a bez uzardění tvrdit, jak je úžasná a jak vše zvládá a zvládala. Přitom dodnes řada dobrovolníků pomáhá šít roušky, vyrábí štíty a další ochranné prostředky pro zdravotníky a rozdává je. Já jsem si tu zažila jako starostka městské části Praha 2, na jejímž území v minulém týdnu probíhalo plošné testování - hádejte, kdo vybavil štíty a všemi pomůckami personál, který tam pomáhal tuhle akci zorganizovat? Ne Ministerstvo zdravotnictví, ale městská část Praha 2! Občané odvádějí skvělou práci, částečně v nouzi nahradili vládu. Víte, ony ty plošné restrikce a omezení zvládne ve finále každý. Ale ochránit ty nejzranitelnější, postupovat přitom podle práva, přestat vynalézat kolo a jednat podle krizových plánů, připravit vyvážená omezení, ale i pomoc zasaženým pandemií, to už chce hodně umu a především poctivé dřiny. Ale dělat práci sofistikovaně, s ohledem na co nejmenší negativní dopady, to je bohužel této vládě cizí a chová se spíš jako slon v porcelánu, když jen vytahuje někdy jakoby nahodile povinnosti, zákazy a příkazy z pomyslného klobouku plného restrikcí a stejným způsobem je i ruší.

Dneska v noci jsem se dozvěděla, že přestávají platit modré zóny! Přátelé, jak jste dnes zaparkovali? Naštěstí pan primátor v brzkých ranních hodinách vydal prohlášení, že Praha s tím nesouhlasí a že zóny se budou rušit až k 11. květnu. Ale chápete to, že se v noci dozvíme, že se něco zruší? Já se skoro bojím usnout, resp. probudit, do čeho se zase vzbudíme a co bude platit, nebo nebude platit! Tohle přeci nejsou rozhodnutí, která se dělají z minuty na minutu! Tohle jsou rozhodnutí, která vyžadují jasnou koncepci. To se nevyskytne z minuty na minutu! To prostě má někdo přemýšlet o těchto věcech se všemi důsledky!