Dolínek (ČSSD): Hejtman Netolický a řada dalších nad stavebním zákonem váhají

01.04.2021 18:02

Projev na 95. schůzi Poslanecké sněmovny dne 1. 4. 2021 k vládnímu návrhu stavebního zákona.

Dolínek (ČSSD): Hejtman Netolický a řada dalších nad stavebním zákonem váhají
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Dolínek
reklama

Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já nebudu až tak hodnotit zákon tak, jak byl předložen ministerstvem, to se zde dělo při minulých jednáních. Nicméně bych chtěl na začátku vyjádřit, že vycházím z toho, že Poslanecká sněmovna schválila nějakou verzi, ke které se máme vyjadřovat, a v rámci té verze se snažím nyní dávat pozměňující návrhy. Nepředesílám, že to, co zde budu říkat, je ucelený názor sociální demokracie, ale je to reakce na potřeby některých větších obcí a reakce na další věci, které by bylo vhodné v tomto návrhu změnit. Považuji také za nutné zdůraznit, že například pan hejtman Netolický za sociální demokracii a řada dalších komunálních politiků stále váhá, nebo má jiný názor na stavební zákon, ale myslím si, že je dobré, že byl prostor, a kolega Kolovratník o tom často hovoří, že byl prostor a je prostor o tom diskutovat, komunikovat a v rámci většinové vůle poslanců se pokusit alespoň pozměnit návrh tak, aby byl akceptovatelný.

Já mám zhruba 17 nebo 18 pozměňujících návrhů, které se týkají těchto dvou zákonů, které nyní projednáváme. První série vznikla ve spolupráci s hlavním městem Prahou, potažmo dalšími městy. Jedná se o pozměňující návrh, který doplňuje § 1 výslovnou podporou integrace rozhodování podle stavebního zákona, vyjádřené jako cíl už ve věcném návrhu, a doplnění odstavce 3 zaměřeného na kvalitativní rozměr v rozhodování v souladu s Davoskou deklarací a dalšími českými a evropskými dokumenty.

Dále pozměňovací návrh pod číslem 7615, kde se jedná o ochranu veřejných zájmů, a v § 2 odst. 1 a 2 rozvíjejí se základní činnosti správních úřadů při integrované ochraně všech chráněných veřejných zájmů. O veřejných zájmech bylo již hovořeno a bude určitě ještě dále hovořeno.

Dále je to pozměňovací návrh 7995. Veřejný zájem doplňuje v § 72 o odstavec 1, který formuluje zásadu vyjádření veřejného zájmu na způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci. Územně plánovací dokumentace je výsledným rozhodnutím náročného správního procesu zahrnujícího posuzování všech chráněných veřejných zájmů závazných pro další rozhodování v území. Doplnění posiluje právní jistotu pro rozhodování v území na základě přijatých rozhodnutí. Je to velmi důležitá věc právě pro ochranu území a jistotu v procesu.

Potom pozměňovací návrh, který předložila dnes upraveně, nebo jsem předložil společně s paní ministryní pod číslem 8027, a ten se týká modrozelené infrastruktury. Je to víceméně úplně nový pojem, se kterým pracujeme. Reaguje na zásadní věci, které vlastně v posledních letech nebyly řešeny zákonem. Modrozelená infrastruktura, pozměňovací návrh doplňuje § 10 o definici modrozelené infrastruktury a jejích prvků a doplňuje možnost stanovení požadavků na modrozelenou infrastrukturu v regulačním plánu podle § 82. Jde o zakotvení obecně užívaného pojmu ve stavebním zákoně a jeho integraci do systému veřejné infrastruktury. Prakticky jde o podporu přizpůsobení se klimatickým změnám v prostředí měst, zachycení dešťové vody a její využití v místě, organizační prvky a přirozené ochlazování, o propojení s péčí o volnou krajinu a v neposlední řadě o nástroj ke zvyšování kvality obytného prostředí českých měst a obcí. Je nutno říci, že právě došlo k doplnění tak, aby se to nevztahovalo pouze na selektivní část území České republiky, ale aby to bylo aplikovatelné na celé území.

Dále máme pozměňovací návrh 7619, což je přiměřenost požadavků. Doplňuje se § 137 o pravidlo upravující přiměřené použití obecných požadavků na výstavbu na základě existujících limitů v území a naplnění obecných požadavků se dostává do konfliktu s jinými chráněnými veřejnými zájmy, typicky například jsou to právě památkově chráněné stavby. Očekávám tedy, že zde bude ještě diskuse, jak to celé bude vyřešeno, který ten návrh a jak budou společně kompatibilní a budou použity.

Potom máme pozměňovací návrh 7620, to je podpora obcí, kde se doplňuje v § 137 obdobným pravidlem pro uplatnění obecných požadavků na vymezování pozemků a umísťování staveb odchylně od obecného předpisu na základě specifických lokálních podmínek v územně plánovací dokumentaci obce. Jde o zásadní úpravu umožnění podrobnějšího řešení územních požadavků s ohledem na charakter, velikost a potřeby konkrétní obce.

Potom máme pozměňovací návrh 7621 - pěkná města. Zde upravujeme část čtvrtou stavební právo hmotné doplněním základních obecných pojmů hmotného práva, jejich ukotvením v zákoně. Jde o zásadní předpoklad pro vytváření kvalitního vystavěného prostředí a volné krajiny a v neposlední řadě jde o nápravu dlouhodobě přetrvávajících ústavně právních deficitů současné právní úpravy, která neposkytuje podporu zadání a meze pro podrobnou úpravu pojmů hmotného práva podzákonným právním předpisem. Vznikl složitě, ale jde opravdu o to, aby ta výstavba mohla být kvalitní a bylo jisté, že neskončí vše u soudu, ale bude to předvídatelné opět zákonem.

Potom máme pozměňovací návrh 7623 - dotčený orgán, kde se doplňuje § 175 o postavení obce jako dotčeného orgánu k řízení o povolení záměru na základě práva územního samosprávního celku na samosprávu, včetně vymezení působnosti a úpravu vztahu vyjádřením obce k případným dalším úkonům obce jako účastníka řízení. Jde o zásadní narovnání postavení obcí v řízení o povolení záměru zaručující vyvážení veřejného zájmu chráněného obcí a zároveň i veřejného zájmu, který ochraňuje dotčené orgány na základě složkových zákonů.

Poslední v této sadě je pozměňovací návrh 7624, kde se doplňují chybějící lhůty pořizovatele v části třetí územního plánování.

Pozměňovací návrhy byly zpracovány na základě čtyř městských artikulů, o kterých bylo často již hovořeno, a jsou výsledkem více než dvouleté spolupráce politických reprezentací pěti největších českých měst, českých, moravských, ať se někoho nedotknu, i slezských, to znamená Praha, Brno, Ostrava, Plzeň a Liberec, napříč politickým spektrem jejich odborných institucí a celé řady uznávaných odborníků z oblasti stavebního práva a správního soudnictví, včetně konzultací se zpravodaji Legislativní rady vlády doktorem Vedralem, doktorem Stašou a doktorem Brožem a doplňováno to bylo dle jejich připomínek. Tyto pozměňovací návrhy mají také podporu Svazu měst a obcí a obě profesní komory - Komora architektů i ČKAIT - také podporují tyto návrhy.

Potom mám další sérii pozměňovacích návrhů. První z nich je pod číslem 7650. Podle navrhovaného znění stavebního zákona je možné v souladu s § 320 odst. 2 územní plán obce vydaný před 1. lednem 2007 bez náhrady zrušit. Navíc podle § 333 písmena a) toto ustanovení nabývá účinnosti dnem následujícím po vyhlášení zákona. Mohlo by se tedy stát, že v případě rychlého schválení nového stavebního zákona, což zde snaha části sněmovny je, by dokumentace dosud platná do roku 2022 přestala platit dříve, než je možné spravedlivě očekávat, což je nepřípustná retroaktivita a přináší značnou nejistotu v právních vztazích. Navrhuji tedy, aby se v § 333 písmena a) upravila účinnost § 320 odst. 2 stavebního zákona tak, že pravomoc zastupitelstva obcí bez náhrady ukončit opatřením obecné povahy platnost územní plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce a regulačního plánu schválených před 1. lednem 2007 by byla stanovena až dnem účinnosti stavebního zákona jako celku, tedy od 1. července 2023. Obce budou mít nadále možnost postupovat podle § 320 odst. 1 nového stavebního zákona, který je účinný dnem následujícím po dni vyhlášení zákona a který stanoví, že územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán schválené před dnem 1. ledna 2007 pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti nové územně plánovací dokumentace, které nahrazuje, nejpozději však k 31. prosinci 2025.

Jde o to, že v řadě obcí probíhají různá stavební řízení, a samozřejmě ne vždy zájem majitele pozemku je v souladu se zájmem například stávajícího zastupitelstva, protože například ten proces byl, je velmi dlouhý a jsou nějaké problémy. A mohlo by se stát, že některé obce by se mohly zachovat tak, že jako nechci říct vyřizování účtů, ale jako rychlé řešení by došlo k tomu, že by si to vlastně s tím majitelem pozemku, nebo investorem, a to může být i soukromá osoba, nebavíme se o velkých investicích, protože to se netýká Prahy a podobně, to jsou spíš menší obce, tak že by to mohl někdo vyřešit velmi rychle v zásadě jedním hlasováním. A jde o to, aby to bylo vyvážené, aby jak vlastníci a investoři, a bavím se o malých, nebavím se o velkých, tak i obce měly vyvážené postavení v tomto případě. To znamená, nikdo nebude o nic ukrácen, ale právní jistota bude vyjádřena tímto paragrafem, kdyby byl schválen, nebo těmito změnami.

Dále mám pozměňovací návrh 7992. Ten se týká pozemních staveb energetických sítí technické infrastruktury s výjimkou kolektorů a rozvodného tepelného zařízení. Navrhovaná právní úprava stavebního zákona, stejně jako dosavadní právní úprava, je založena na principu, že jsou některé stavby, které není nutné s ohledem na smysl a účel stavebního zákona a jím chráněné veřejné zájmy kolaudovat a lze je užívat bez kolaudačního rozhodnutí. Jedná se primárně o drobné stavby, které podle navrhované právní úpravy nepodléhají ani povolení. Dále je předpokládáno, že u vybraných jednoduchých staveb taktéž nebude nutné k užívání kolaudační rozhodnutí. S kolaudací pak zásadním způsobem souvisí závěrečná kontrolní prohlídka jako jeden z úkolů, které bude stavební úřad v souvislosti s kolaudačním zařízením provádět. To znamená, že se jedná o zjednodušení v této oblasti.

Potom mám pozměňovací návrh pod číslem 7994 týkající se doplnění vlastní telekomunikační sítě k řízení měření zabezpečení automatizace provozu energetické soustavy. Pozměňovací návrh má za cíl rozšířit výčet drobných staveb v příloze číslo 1 zákona o telekomunikační síti, která slouží k obsluze sítí technické infrastruktury. Zde se nejedná o veřejné sítě, o kterých hovořím, ale jsou to například u distributorů ty vnitřní, které ovládají jejich vlastní prvky, takže se to nedotkne zájmu nikoho jiného.

Dále mám pozměňovací návrh 7999, snad jsem neřekl o devítku navíc: V § 14 se doplňuje nové písmeno h), které zní: h) Dozorem projektanta se rozumí průběžně vykonávaný odborný dozor projektanta, popřípadě osoby jím pověřené, nad souladem prováděné stavby s projektovou dokumentací.

Na tomto návrhu jsem spolupracoval s panem prezidentem, nebo jak se jmenuje, předsedou Komory architektů a vysvětlím teď podrobněji, o co se tam jedná. Dozor projektanta, dosud autorský dozor, je specifická forma dohledu nad prováděním stavby, jeli v návrhu zákona nutnost specifikovat dohled nad prováděním jednoduché stavby.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Scheinherr (Praha sobě): Městská železnice má v Praze stále co dohánět

12:45 Scheinherr (Praha sobě): Městská železnice má v Praze stále co dohánět

K první městské železniční lince S49 přibude další vlaková linka S61, která rychle propojí jednotliv…