Děkuji ještě jednou za slovo, tedy teď už ne jako zpravodaj, ale ráda bych se vyjádřila jako poslankyně Parlamentu České republiky a koneckonců i jako bývalá ministryně pro místní rozvoj. Je potřeba se asi trošičku vrátit zpět do historie, abychom si připomněli, proč jsme vlastně přistoupili k tak zásadním reformám stavebního zákona v České republice. Koneckonců jsme byli vyzváni jak Evropskou komisí, tak i OECD, protože samozřejmě stav stavebního práva v České republice byl již neudržitelný a je potřeba také zmínit, že současný stavební zákon č. 183/2006 Sb. byl změněn více než pětadvaceti novelami a je samozřejmě zatížen a poznamenán postupným růstem složitosti, formalismu, byrokracie a tak, jak v různých typech povolovacích procesů, tak i v obrovském množství úřadů a institucí podílejících se na povolování a jeho přezkumu, zejména formou rozhodování různých stavebních úřadů na obcích a krajích, s velmi různou úrovní výkonu státní správy, rizikem jejich politického ovlivňování představiteli samospráv, systémové podjatosti a závazných stanovisek neboli razítek desítek typů dotčených orgánů. Výsledkem je komplikovaný, málokomu srozumitelný a prakticky všemi dlouhodobě kritizovaný stav orientovaný na vzájemně podmíněné formální procesy před věcnou podstatou, která podvazuje potenciál ekonomického, kulturního i společenského rozvoje České republiky a způsobuje frustraci prakticky všem, kteří se dostanou do styku s povolovacími procesy ve stavebnictví. Dokonce i řada nevládních organizací včetně enviromentálních spolků sdružených v platformě Zelený kruh učinila již v roce 2015 veřejnou výzvu za spravedlivé, rychlejší, lepší a jednodušší rozhodování o stavbách. V této výzvě doslova uvádí, že současné rozhodování o stavbách se často neúnosně vleče, působí ztráty investorům a poškozuje kvalitu prostředí pro život lidí. Úřady a soudy špatná rozhodnutí zdlouhavě napravují. Za hlavní příčinu neúnosného stavu považujeme složitá a roztříštěná pravidla pro rozhodování o stavbách a nedostatečnost úřadů a správních soudů. Obecně je znám též údaj Světové banky o tom, že proces povolování v České republice je jeden z nejpomalejších na světě, podle délky standardizovaného stavebního řízení se Česká republika umístila na 156. místě ze 190 posuzovaných zemí s délkou 246 dnů. A to jsou pouze načteny zákonné lhůty.

Řada států EU řeší problém složitosti právní úpravy stavebního práva, délky povolovacích procesů a resortní fragmentace sjednocování povolovacích režimů a integrací ochrany složkových veřejných zájmů do jediného povolovacího řízení, vedeného před stavebním úřadem. Jiné řešení totiž prakticky neexistuje. Například již před deseti lety spojila zhruba polovina členských států zemí EU územní a stavební řízení do jediného povolovacího procesu.

Snad všechny české politické strany ve svých programech deklarují potřebu změnit současný stav veřejného stavebního práva a zjednodušit a zrychlit povolovací procesy. I současná vláda v programovém prohlášení ze dne 7. 1. 2022 na několika místech proklamuje, že nejdůležitější je v současné době zásadní zrychlení stavebního řízení. Zároveň uvádí, že se pokusí změnit stavební zákon tak, aby byly stavební úřady zachovány na místní úrovni.

Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. a s ním související změnový zákon č. 284/2021 Sb. byl schválen po čtyřech letech intenzivních příprav a legislativních prací realizovaných širokým expertním týmem čítajícím desítky odborníků vně i zevnitř státní správy. Od 29. 7. 2021 jsou součástí platného právního řádu České republiky. Některá ustanovení nového stavebního zákona nabyla účinnosti již dnem 30. července 2021, další pak dnem 1. 1. 2022 a jako celek má nabýt účinnosti 1. 7. 2023. Schválený stavební zákon ve většině ustanovení naplnil očekávání, které na nezbytně nutnou reformu stavebního práva v České republice kladla odborná i zájmová veřejnost, a to včetně doporučení Evropské komise a, jak už jsem řekla, i OECD. Dále samozřejmě naplnění přání a proseb občanů a dokonce i nevládních organizací, to je zejména reálné a zásadní odformalizování, sjednocení, zrychlení a zjednodušení povolovacího procesu se zachováním ochrany všech veřejných zájmů i práv účastníků a se zvýšením důrazu na věcnou podstatu a vážení kolizních zájmů v území v rámci integrovaného řízení vedeného před jediným a jednotným stavebním úřadem, tzv. koncept jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko.

Nový stavební zákon přináší zejména tyto pozitivní změny. První změnou, která byla, je zřízení nové jednotné soustavy státní stavební správy po vzoru katastrálních úřadů a zrušení obecních a speciálních stavebních úřadů v obecních a krajských úřadech, vyřešení problému nejednotnosti výkonu státní správy a jeho politického ovlivňování volenými představiteli samosprávy. Právě z těchto důvodů soudy velmi často judikují systémovou podjatost.