Děkuji, paní 1. místopředsedkyně, děkuji za slovo. Hezký večer, kolegyně, kolegové, projednáváme novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Říkám to prostřednictvím paní předsedající proto, protože jsem tady slyšel velkou kritiku, že nehovoříme k věci. A je dobře, že přišel pan ministr zemědělství Nekula zrovna, když mám možnost vystoupit. Já bych poprosil, jestli by bylo možno hovořit těch 20 minut v kuse. (Otáčí se k předsedající.) Pokud by nikdo nenamítal. Děkuji.

Děkuji, děkuji moc. A já bych v tom svém příspěvku chtěl říct pár slov, jak zemědělství lze úspěšně zapojit do bioenergetiky. Nižší závislost na fosilních palivech, vyšší bezpečnost dodávek energií, cenová stabilizace, rozvoj obnovitelných zdrojů a jejich flexibilita - tato témata dnes rezonují a v kontextu událostí snad už všichni minimálně v Evropě chápou jejich význam. A jaká byla až doposud vlastně reakce evropských politiků?

Bohužel zatím jen další analýzy, více byrokracie a důvodů, proč bychom měli efektivní řešení nějak oddálit. Ale doba si žádá konkrétní činy, nikoliv jen další akční plány. Současná situace v Evropě ukazuje, že období naší energetické hojnosti probíhalo do značné míry na dluh naší planety, na tom se snad všichni shodneme, na úkor bezpečnosti a dlouhodobě i s ohrožením stability životní úrovně. Jakákoliv opatření k nápravě již nyní budou vyžadovat více zdrojů a úsilí, neboť přibývají rizika spojená s inflací, nestabilitou dodávek materiálu, s růstem cen a hlavně s nejistotou vývoje na východě.

Evropští politici však mají i mnohem větší motivaci začít věci opravdu měnit. To potvrzuje mimo jiné i závěr z nedávného mimořádného zasedání Evropské rady ve Versailles, kdy Evropská unie do konce roku 2022 sníží spotřebu ruského plynu o dvě třetiny a do roku 2027 odběr veškerých fosilních paliv z Ruska ukončí. Významnou pozici mohou v této souvislosti získat i zemědělské bioplynové stanice, ale nejenom zemědělské, i komunální. Pokud mně vyjde čas, tak se určitě k tomu krátce dostanu.

Od samého počátku byl pro zavádění obnovitelných zdrojů do naší energetiky používán silný argument v podobě energetické bezpečnosti, respektive soběstačnosti a decentralizace. Zdůrazňován byl také silný sociálně ekonomický přínos pro regiony, a to hlavně v případě využití biomasy. Časem se již tyto argumenty staly tak ohranými, že pomalu vymizely z rétoriky. Dnes přichází opět na řadu a do popředí, přesto je dál dehonestujeme - bohužel - politickými hrami a různými pokřivenými principy cirkularity. Jak bláhové dnes připadají situace, kdy v rámci povolovacího řízení bioplynové stanice byla její instalace odporem občanů odsunuta daleko od obce a nepomohl ani argument levného tepla z místní produkce pro občany obce.