Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem reagoval fakticky na zpravodajskou zprávu paní kolegyně Válkové, a to z prostého důvodu, protože tu zmínila otázku přeplněných věznic. A to si myslím, že ve vztahu k téhle věci rozhodně není fér, protože tady by se jednalo o jednotky případů ročně. O ty opravdu nejkřiklavější případy. Ale musím paní kolegyni přisvědčit, prostřednictvím pana předsedajícího, v tom, že skutečně věznice jsou přeplněné. Že těch 208 vězňů na 100 000 obyvatel je hodně a že bychom se tím měli zabývat. Ostatně teď ve dva dny staré zprávě Nejvyššího státního zastupitelství je to podtrhováno. A myslím, že se můžeme zabývat i otázkou sazeb. Protože zvýšíme-li sazby, tak se rozkolísává nějaká rovnováha trestních sazeb. Jenže je i otázkou, jestli ta rovnováha tak, jak zmiňují státní zástupci, není vlastně docílena tím, že některé trestní sazby jsou příliš přestřelené, některé jsou zase podstřelené, a to už za tady toho stavu. Že ta rovnováha je jenom zdánlivá. A uvážím-li, že třetina té celkové délky, a tím nemyslím, to je významný rozdíl, významné množství odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, tak je např. za maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, anebo například za krádež. Ale když se podíváme na ty délky, tak víc než třetina všech nepodmíněných trestů odnětí svobody, jsou drogové delikty a krádeže. Takže na to bychom se měli zaměřit, jestli tam se ty sazby nedají taky upravit. A to jenom uvádím na pravou míru, že zmiňovat přeplněné věznice v této souvislosti není fér. Ale na co se myslím můžeme v ústavněprávním výboru podívat, tak jsou ty sazby, jestli by opravdu nestálo zato ukládat tresty kratší a tím se s tím problémem vypořádat. Například nějaký seminář se zástupci z Nejvyššího státního zastupitelství by byl víc než vhodný. Děkuji.