Děkuju za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem rád, že na mě vyšlo slovo právě po kolegovi Beitlovi, na kterého jsem chtěl zareagovat, protože on tady teď tak konejšivé hovořil o tom, jak mu záleží na té sociální práci a jak je to jako druhá noha toho systému, ale přitom včera psal na sociální síti něco, něco úplně jiného. Já to tady odcituji.

Od našich odpůrců, Pirátů a paní ministryně Jany Maláčové jsme se dozvěděli, že tím ti dotyční budou trpět. Ale o to nám jde. A já prostě mám za to, že tohle skutečně není dobrá motivace pro schvalování nějakého zákona. Já jsem doufal vždycky, že chceme zabránit těm dalším přestupkům, chceme přispět k tomu, aby se to nedělo. Chceme přispět k tomu, aby se ta situace lidí, co v těch lokalitách bydlí, zlepšila. Ještě bych pochopil, že chce někdo někoho potrestat za to, co špatného udělal, byť já si myslím, že soustředit bychom se měli především na tu nápravu, ale přece nechceme, aby kvůli zákonům, které přijímáme v této Sněmovně, někdo trpěl.

Na mě to působí dojmem, že to je prostě nějaký akt pomsty za to, že tady nějaká skupina lidí nějaké jiné skupině lidí dlouhodobě ztrpčuje život a my si jako Sněmovna vláda s tím nevíme rady, tak je aspoň potrestáme, aby trpěli a budeme se tady plácat po ramenou, že jsme něco hrdinně v tomhle volebním období udělali. Ale ten problém samotný prostě neřešíme. Já si myslím, že daleko víc energie bychom měli soustředit na to řešení toho problému a daleko méně na to, abychom se někomu mstili, protože to skutečně tu situaci vyřešit nemůže.