Proevropské vlády vynaložily obrovské úsilí a média mohutně masírovala občany, aby došlo k přijetí této společné ústavy. Komplikací pro evropské integrátory byla ale nutnost schválit přijetí ústavy referendem v některých zemích. Zlý sen eurointegrátorů se naplnil. Občané Francie a Holandska řekli evropskému superstátu ne!

Byl to pro ně šok. A tak vymysleli Lisabonskou smlouvu. Tato smlouva, ačkoliv měla téměř stejný obsah jako ona zamítnuta ústava, nevyžadovala referenda a postupně se jí podařilo vnutit a protlačit parlamenty jednotlivých zemí. Vzpomínám si ještě dnes, jak tehdy vládnoucí ODS hodila usnesení svých kongresů přes palubu a většina poslanců podlehla tlaku a podpořila tento podvod ne demokracii. Přesto ale smlouva o fungování EU není ústavou státu a tak pokračuje snaha o definitivní konec naších národních států ve prospěch bruselského kolosu.